Štítek ‘JWST’

Kosmotýdeník 240 (17.4. – 23.4.)

Neděle by nebyla pro mnoho lidí kompletní, pokud by nevyšlo tradiční shrnutí kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Proto i dnes vychází nový díl našeho Kosmotýdeníku, který si klade za úkol na jednom místě zrekapitulovat všechny důležité momenty, aby byli stále v obrazu i ti, kdo nemají čas číst všechny články. Dnes bude hlavním tématem soubor několika menších témat, která mají jeden společný jmenovatel – přesun, transport, nebo alespoň přípravy na ně. Kromě toho se podíváme na řešení stávky v Kourou, nebo na nové fotky od sondy Cassini.

Europa a Enceladus – místa pro život?

Hubbleův kosmický teleskop a sonda Cassini mají leccos společného – oba projekty provozuje NASA a v obou případech se jedná o veteránské projekty, které už dokázaly udělat mnoho zajímavých objevů. Přesto se v mnohém liší – Hubble sleduje svět na dálku, zatímco Cassini obíhá kolem Saturnu a může zkoumat zajímavé fenomény přímo na místě. Europa a Enceladus mají také mnoho společného – jsou to měsíce plynných planet, které pod povrchem ukrývají oceány kapalné vody, které mohou hostit život. Europa obíhá kolem Jupiteru, Enceladus kolem Saturnu, ale jinak jde o velmi podobné světy – možná si ale říkáte, jak spolu to všechno souvisí.

Mars, Měsíc i Europa – NASA jen krůček od nového rozpočtu

Bez peněz do hospody nelez, říká známé české rčení. A bez větších problémů jej můžeme aplikovat i na kosmonautiku: „Bez peněz do vesmíru nelez“. Lety do vesmíru jsou drahé a kosmické agentury mohou mít libovolně smělé plány, ale pokud nejsou podpořeny financemi, zůstanou tyto plány jen ve formě vizí. Nejinak je tomu u americké agentury NASA, ale každý rok čeká na schvalování nového rozpočtu. Tentokrát se poprvé po šesti letech stalo, že obě komory Kongresu bez problémů schválily rozpočet kosmické agentury a daly jí i několik nových mandátů.

Webbův teleskop poprvé oslovil vědce

Včera jsme Vás informovali o tom, že vibrační testy dalekohledu Jamese Webba mohou pokračovat a nyní Vám můžeme přinést další pozitivní informaci. Jde o sdělení vpravdě historické, byť se to na první pohled nemusí zdát. NASA ve čtvrtek 5. ledna oficiálně oslovila vědeckou obec a nabídla jim, aby začali posílat návrhy na pozorování, kterým by se měl Webbův teleskop věnovat. Jak jsem už říkal – ta zpráva má neuvěřitelný symbolický význam. Po mnoha letech plánování, klinické smrti celého projektu i postupného vývoje se JWST konečně dostává do reality.

Dobrá zpráva: Webbův teleskop je v pořádku

Před dvěma týdny jsme Vás informovali o anomálii, která se vyskytla při vibračních zkouškách dalekohledu Jamese Webba v Goddardově středisku. Technici měli v dalších dnech plné ruce práce, když hledali původce neočekávaných údajů. Nakonec mohli oznámit tu nejlepší možnou zprávu – vlajková loď astronomie příštího desetiletí je v pořádku a v průběhu ledna mohou pokračovat naplánované zkoušky. Vibrační testy jsou jednou z celé řady zkoušek, kterými musí projít kosmické sondy a teleskopy, než se vydají na oběžnou dráhu. Při startu rakety pracují motory naplno a celá sestava se kvůli nim velmi silně chvěje a je tedy potřeba vědět, jak na tyto vibrace bude reagovat citlivá kosmická technika.

Co se stalo s „Webbem“? Zatím nevíme

Jak jsme Vás již informovali před několika týdny, Dalekohled Jamese Webba nyní prochází v Goddardově středisku komplexní fází vibračních zkoušek. Při nich se teleskop posadí na vibrační stůl, který se následně začne chvět při různých frekvencích. Cílem je zjistit, zda konstrukce dalekohledu přežije vibrace rakety při startu, které nejsou vůbec slabé. Třetího prosince se ale musely tyto zkoušky přerušit. Některé akcelerometry, kterými je konstrukce doplněná, totiž začaly posílat jiná, než očekávaná data. Začaly proto dodatečné kontroly, které mají ověřit, odkud tato anomálie vzešla – ovšem bohužel zatím bezúspěšně.

Webbův teleskop se otřese v základech

Pokud čas od času sledujete webkamery umístěné v čisté místnosti Goddardova střediska, jistě jste si všimli, že na nich nevidíte dalekohled Jamese Webba, na kterém se tu v minulých měsících pracovalo. Tento unikátní astronomický přístroj totiž opustil čistou místnost a vydal se jen o kousek dál – na speciální vibrační stůl, kde podstoupí vibrační zkoušky. Ty budou mít za úkol ověřit, zda sestavený teleskop bez problémů přečká chvění při startu rakety. Vibrační testy jsou komplexními zkouškami, při kterých je testovaný objekt rozechvíván při různých frekvencích. Na teleskop budou čekat i akustické zkoušky, protože startující raketa pochopitelně vytváří i velký hluk. V dnešním článku Vám přinášíme fotky z toho, jak teleskop nejprve v čisté místnosti dostal ochranný obal a následně se vydal na cestu k vibračnímu stolu.

Kosmotýdeník 216 (31.10. – 6.11.)

Již po dvousté šestnácté odečítáme dalších 168 hodin, abychom mohli otevřít nejnovější vydání Kosmotýdeníku. Je fantastické, že každý týden je o čem psát a každý týden nám kosmonautika přináší stále nové pokroky. Pojďme se však podívat, co nalezneme v aktuálním vydání. Podíváme se například na to, jak se testovalo zrcadlo dalekohledu Jamese Webba. Test to byl tak unikátní, že si zaslouží rozebrat. Zamíříme však také za jedním rekordem, který se odehrál 70 000 kilometrů nad Zemí a měly s ním co dočinění satelity GPS. Dále se dozvíme něco o nových ruských plánech, nebo samozřejmě nevynecháme snímek a video týdne. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Webbův teleskop složil své zrcadlo

Dalekohled Jamese Webba asi není potřeba důkladně představovat. Tento šperk astronomické techniky se do vesmíru podívá v roce 2018, aby nahradil dosluhující Hubbleův teleskop. Bez přehánění půjde o vlajkovou loď astronomie příštího desetiletí a tak se není co divit, že NASA pilně informuje o jeho stavbě, aby fanouškům tohoto projektu neutekl žádný důležitý moment. Před pár dny se agentura pochlubila videem, které vzniklo v polovině července. V čisté místnosti na Goddardově středisku technici složili primární zrcadlo teleskopu.

Kosmická lednička pro JWST místo bedny s ledem

V ledničce je chladno, v mrazáku ještě chladněji, ale ve srovnání s chladičem, který bude obhospodařovat jeden z přístrojů na připravovaném dalekohledu Jamese Webba jsou tato naše chladící zařízení téměř k smíchu. Neliší se od sebe ani tak rozměrově, jako určením – speciální chladič, který je prvním kosmickým exemplářem svého druhu, nebude pochopitelně chladit potraviny, ale místo toho pomůže zachytit slabounké světelné paprsky prvních hvězd, které se v našem vesmíru zrodily před miliardami let. Tento chladič, který vidíte na levé straně jako náhledovou fotku celého článku bude ochlazovat MIRI (Mid-Infrared Instrument), což je jeden ze čtyř přístrojů toužebně očekávaného teleskopu.