Štítek ‘JWST’

Webbův teleskop se odkládá o další rok

Sestava OTIS Dalekohledu Jamese Webba

Když se před třemi měsíci objevila zpráva o odkladu startu Teleskopu Jamese Webba z roku 2019 na rok 2020, bylo to velké zklamání mnoha fandů kosmonautiky. NASA krátce poté oznámila, že vytvoří nezávislou komisi, která se pokusí zjistit stav věci a na jejich základě se NASA rozhodne. Mnozí z nás ve skrytu duše doufali, že nezávislá komise přinese dobré zprávy a že odklad nebude tak výrazný. Komise měla na vypracování výsledků 90 dní a nyní přišel čas jejich prezentace. Skutečnost je však bohužel ještě horší, než se myslelo. Se startem špičkového teleskopu se momentálně počítá nejdříve v roce 2021. Zároveň se ukázalo, že projekt překoná cenovou hranici a vyšplhá až k 8,8 miliardám dolarů.

Obě poloviny JWST oživeny na jednom místě

Webbův teleskop tvoří momentálně dva samostatné díly. Prvním z nich je OTIS – sestava tvořená zrcadly, vědeckými přístroji a nosnou konstrukcí, druhým je Servisní prvek SCE tvořený slunečním štítem a servisním modulem. Vůbec poprvé v historii byly obě tyto poloviny současně aktivovány na jednom místě. K tomuto důležitému milníku na cestě k integraci obou polovin došlo v hale firmy Northrop Grumman v kalifornském Redondo Beach. V montážní hale se k napájení používají externí zdroje, které čerpají elektřinu ze sítě a převádí ji na parametry, které jsou kompatibilní se systémy teleskopu. Elektřina v tomto případě slouží k aktivování systémů a k simulaci jejich chování ve vesmíru. Až se JWST dostane do vesmíru, bude mu elektřinu dodávat solární panel, který dokáže zásobovat jak Servisní prvek, tak i vědecké přístroje.

Oranžovobílé pásy v pohybu?

Zhruba před rokem jsem si pro Vás připravili tak trochu jiný krátký článek. Ukázali jsme Vám velmi neobvyklý obrázek, dali tři nápovědy a nechali Vás tipovat. Slibovali jsme, že možná budeme podobné články publikovat častěji, ale nakonec to trvalo skoro rok. K nedělnímu odpoledni se ale hodí odlehčené téma a proto Vám přinášíme další možnost tipovat. Co vidíme na náhledovém obrázku tohoto článku (kliknutím jej můžete zvětšit)? Stejně jako minule, dostanete tři nápovědy: Administrátor NASA, Evropa, vlevo od červené. Správnou odpověď najdete na konci tohoto článku.

Kosmotýdeník 299 (4.6. – 10.6.)

Start pilotované lodě, evropský astronaut na Mezinárodní kosmické stanici, objev organických molekul na Marsu a mnoho dalšího. Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky opravdu napěchovaný událostmi. V Kosmotýdeníku si shrneme i ty události, pro které během týdne nezbylo místo. V hlavním tématu zamíříme do čisté místnosti, kde se připravují velmi zajímavé zlaté chladiče pro dalekohled Jamese Webba, ale nevynecháme třeba ani odklad mise ICON na raketě Pegasus XL. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Další rána pro Webbův teleskop

Dalekohled Jamese Webba (JWST)

Vývoj mimořádných projektů často naráží na mnoho technických problémů, protože je potřeba připravit systémy buďto mimořádně přesné, nebo mimořádně velké – někdy dokonce platí obě tyto podmínky. Inženýři proto musí často vyšlapávat novou cestu, se kterou ještě nemají zkušenosti. Příprava velkých projektů, kterým se často právem říká vlajkové lodě, je tedy drahá a dlouhodobá činnost. Své o tom ví lidé zapojení do přípravy vlajkové lodě astronomie příštího desetiletí – Dalekohledu Jamese Webba. Jejich projekt totiž potkalo už několik komplikací a nyní čelí další.

Kosmotýdeník 290 (2.4. – 8.4.)

Sonda Cassini nad Saturnem

Dnes se v Kosmotýdeníku vypravíme k Saturnu a rozluštíme některé zajímavé údaje, které nám v závěrečných fázích své mise poskytla sonda Cassini. Ve 290. vydání pravidelného souhrnu událostí kosmonautiky vám však nabídneme i další témata. Podíváme se na další vývoj kolem problémů dalekohledu Jamese Webba, užijeme si snímky z letu SpaceShipTwo, i se podíváme na zajímavé záběry z mise Falconu 9 s lodí Dragon CRS-14. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 289 (26.3. – 1.4.)

Málokdy se stane, aby v jeden den proběhly hned tři starty a ještě k tomu výstup do volného prostoru. A to rozhodně nebyla poslední věc, kterou nám uplynulý týden představil. V hlavním tématu se budeme věnovat důvodům odkladu dalekohledu Jamese Webba, jehož nový termín startu – květen 2020 – nemusí být nutně poslední. V Kosmotýdeníku se však podíváme i na důvody přerušení video přenosu při posledním startu Falconu 9 a na další tradiční rubriky. Přeji vám pěknou neděli, během které vás málokdo nachytá a hezké čtení.

Webb se odkládá o rok

Start Dalekohledu Jamese Webba se překládá z příštího jara nejdříve na květen 2020. Důvodem jsou množící se zdržení a zpoždění. Zdroj 27. března 20:31

Super zpráva: NASA nebude muset škrtat projekty!

Schvalování rozpočtu většinou kosmonautickým fanouškům mnoho radosti nedělá. Prezidentský návrh financování agentury NASA býval v mnoha případech ještě ořezáván a kosmická agentura se musela uskromnit. Ale jsou tu i výjimky a jedna z nich přišla právě před pár hodinami. Americký Kongres totiž schválil navýšení rozpočtu agentury NASA o 1,644 miliardy dolarů oproti návrhu prezidentské kanceláře na celkovou sumu 20,736 miliardy dolarů.  Jistě Vás napadlo, k čemu se tyto peníze použijí. Na tuto otázku odpověď známe a upřímně řečeno zahřeje u srdce každého fandu kosmonautiky.

Webb se chystá na sestavení

Je to bez přehánění největší a nejočekávanější kosmický dalekohled minimálně desetiletí. Webbův teleskop se má stát vlajkovou lodí astronomie příštích let a jeho možnosti jsou mimořádně široké. Vědci se již nemohou dočkat objevů, které přinese jak o objektech sluneční soustavy, tak i o vzdálených útvarech. Není proto divu, že tomuto mimořádně významnému projektu věnujeme větší pozornost, než jiným družicím. Bez přehánění sledujeme JWST na každém kroku a i dnešní článek bude pojednávat o tom, co obří teleskop v nejbližších týdnech a měsících čeká. Kromě toho se můžete těšit i na perfektní fotky z manipulace s částmi teleskopu.