Štítek ‘Jupiter’

Kosmotýdeník 231 (12.2. – 19.2.)

V tomto týdnu před osmapadesáti lety startovala vůbec první družice, která sledovala počasí na Zemi. Vanguard-2 tehdy však své pozorování neprováděl dobře, protože se ocitl na špatné dráze. Byla to doba, kdy kosmických událostí bylo pár do roka. Od první družice se zaměřením na počasí máme dnes celou flotilu satelitů, díky kterým jsme schopni předpovídat počasí v nejbouřlivěji se měnící atmosféře sluneční soustavy. A také vychází Kosmotýdeník, kde každý týden máme opravdu o čem psát a neustále se dějí nějaké kosmické události. Tímto netradičním úvodem jsem chtěl jen upozornit na bouřlivé dění, které teď v kosmonautice vládne napříč kontinenty a obrovský pokrok, který za tu dobu nastal. V aktuálním vydání Kosmotýdeníku se vydáme na jeden pozapomenutý startovací komplex, podíváme se také na sklizeň, která proběhla na Mezinárodní kosmické stanici a nevynecháme dalších několik zpráv, které nás zavedou i k Jupiteru. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Jupiter – galerie nezvyklého umění

Druhého února prolétla americká sonda Juno nejnižším bodem oběžné dráhy kolem Jupiteru. Velmi potěšující je, že při tomto průletu byly v provozu všechny vědecké přístroje na palubě sondy a data sbírala i kamera JunoCam – jediný klasický zobrazovací přístroj, který Juno nese. Dnes Vám proto přinášíme výběr těch nejpovedenějších fotek, které JunoCam pořídila při tomto průletu. Náhledová fotka tohoto článku vznikla 2. února ve 14:52 SEČ, když se sonda pohybovala ve výšce 76 600 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti. Pokud by Vám to bylo málo, můžete se podívat přímo na web celého projektu, kde je fotek nesrovnatelně více.

Zkrátí Juno svou dráhu? Rozhodne se v únoru

Sonda Juno stále krouží kolem Jupitera po eliptické dráze, na které trvá jeden oběh více než 53 dní. V těchto dnech, kdy se pomalu blíží další průlet nejnižším bodem, se opět otevřelo téma, zda sonda přikročí k brzdícímu zážehu či nikoliv. Juno proletí perijovem 3. února a je jasné, že tohohle průletu se žádná změna nedotkne. V průběhu února by ale mělo padnout definitivní rozhodnutí, kdy a zda vůbec dojde ke zkrácení oběžné dráhy.

Jaký byl rok 2016?

Jelikož nás letos už nečeká žádný start, můžeme v dnešním článku globálně zhodnotit, jak si kosmonautika vedla v roce 2016. Připomeneme si jak úspěšné starty nejrůznějších kosmických průzkumníků, tak i neúspěchy. Ačkoliv právě končící rok neměl žádný vyložený vrchol jako roky minulé (přistání Philae na kometě v roce 2014 a průlet New Horizons kolem Pluta o rok později), přinesl nám spíše vyšší počet menších vrcholů, které průběžně udržovaly pozornost všech fanoušků kosmonautiky. Ve výsledku můžeme říct, že právě končící rok byl v našem oboru úspěšný.

Známe příčinu zmatení sondy Juno

Zatímco inženýři stále pátrají po příčinách problémů motoru sondy Juno, podařilo se jim alespoň zjistit, co vedlo k jejímu přechodu do bezpečného režimu. Abychom si to připomněli – 19. října se sonda Juno chystala na blízký průlet kolem Jupitera. Cílem nebyl brzdící zážeh, ale sběr vědeckých dat. Pouhých 13 hodin před průletem nejnižším bodem dráhy se ale vyskytl softwarový problém, který způsobil restart centrálního počítače. Následovalo spuštění standardního bezpečného režimu s vypnutými vědeckými přístroji. Sonda tedy vědecky cennou oblastí prolétla umělecky řečeno se zavřenýma očima.

Kosmotýdeník 222 (12.12. – 18.12.)

Máme za sebou dalších 168 hodin od vydání předešlého Kosmotýdeníku a nadešel tedy čas na nové shrnutí toho, co formovalo kosmonautiku v uplynulých sedmi dnech. Dnes se podrobněji zaměříme na přítomnost vody na trpasličí planetě Ceres. O její lokalizaci a množství se v San Franciscu rozhovořily hned dva vědecké týmy. Nevynecháme však ani dění ve společnosti SpaceX, nebo plány mise TGO u Marsu. Součástí jsou už tradiční rubriky snímku a videa týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 221 (5.12. – 11.12.)

Čtyři starty v jednom týdnu. To se nestává až tak často. Pravidelné shrnutí těch nejzajímavějších kosmonautických událostí z právě uplynulého týdne tak bude mít opravdu o čem mluvit. Starty se pěkně rozložily mezi Japonsko, USA, Čínu a Evropu. O většině z nich jsme vás již informovali, na ten včerejší, čínský, se podíváme blíže. Nevynecháme však ani dění u Jupiteru, kde sonda Juno dnes prodělává svůj třetí vědecký průlet. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Juno je zpět ve službě, příští průlet bude vědecký

Ze Spojených států přišly v minulých desítkách hodin dobré zprávy. Sonda Juno, která obíhá kolem Jupitera, měla v minulých dnech problémy a musela se přepnout do safe modu. V pondělí 24. října ale Juno úspěšně safe mód opustila, přičemž potvrzení tohoto kroku dorazilo na Zemi v 19:05 SELČ. Sonda tedy byla v bezpečnostním režimu zhruba šest dní. Pozemní týmy sice zatím neznají přesnou příčinu závady, která vedla k restartu řídícího počítače, ale to jim nebrání v tom, aby připravili sondu na další dny a týdny.

Když se „daří“, tak se daří aneb Juno v safe módu

Americká sonda Juno, která momentálně obíhá kolem Jupiteru po velmi protáhlé oběžné dráze čelila ve středu 19. října nečekanému problému. Řídící počítač totiž nečekaně přepnul sondu do takzvaného safe módu, což můžeme přeložit jako bezpečný stav. V tomto režimu se vyřadí z provozu sběr vědeckých dat a sonda čeká na pokyny ze Země. Pozemní týmy posoudí obdržená data, pošlou sondě pokyny, ta je realizuje a vystoupí tak ze safe módu do normálního provozu. Je ale škoda, že aktuální problém přišel v nevhodnou dobu a znemožnil sběr vědeckých dat z blízkého průletu.

Juno kvůli poruše odkládá brzdící zážeh

Na 19. října bylo naplánováno nejen přistání evropského pouzdra EDM na Marsu, ale i brzdící zážeh sondy Juno. Tento manévr měl za úkol zkrátit dobu oběhu ze současných 53,5 dne na 14 dní. Jelikož je brzdící zážeh důležitý, prováděly pozemní týmy sérii příprav již několik dní předtím, než se měl motor zapálit. Při jedné ze zkoušek se ale ventily v palivovém systému zachovaly jinak, než měly. Zkouška spočívala v jejich otevření na několik sekund, jenže analýza telemetrických dat ze sondy ukázala, že ventily zůstaly otevřené několik minut.