Štítek ‘Japonsko’

Solární mise asijských států

asahi-hino-de

Současný zvýšený zájem o výzkum Slunce podnícený nedávným startem sondy Parker Solar Probe, která se stane lidským výtvorem, který se přiblíží ke Slunci na bezkonkurenčně nejbližší vzdálenost (v přísluní jen 6,2 mil. km), je dobrou příležitostí k rekapitulaci i jiných – předešlých, současných i budoucích – solárních misí. Tentokráte necháme stranou solární mise vypravené samostatně (i společně) americkou NASA a evropskou ESA a zaměříme se na solární mise tří asijských států: Japonska, Číny a Indie (vč. případných spoluprací s agenturami jiných států). Nejvíce aktivní v oblasti výzkumu fyziky Slunce zatím bylo Japonsko, které vypustilo tři sondy (Hinotori, Jókó a Hinode) a start čtvrté (zatím označené kódově jako Solar-C) má přichystaný předběžně na únor roku 2019. U Národního vesmírného vědeckého centra Čínské akademie věd (CAS – NSSC) a Indické vesmírné výzkumné organizace (ISRO) se jedná o mise připravované do blízké budoucnosti.

ŽIVĚ: Start japonské průzkumné sondy

Zítra mezi 5:34 a 5:48 našeho času by měla z kosmodromu Tanegašima startovat raketa H-IIA se špionážní družicí IGS Optical 6. Přímý přenos sledujte zde. 26. února 22:10

„Úsvit“ nad Venuší stále nezhasíná

Přestože se kosmonautika v posledních letech rozvíjí mílovými kroky, schopnost umístit vesmírnou sondu na oběžnou dráhu jiné planety je i v dnešních dnech stále prestižní záležitostí. Jen hrstka zemí potažmo institucí tuto výzvu dokázala překonat a dlouhodobě operovat s robotem kolem cizího světa. Do tohoto klubu v roce 2015 přibyl další člen, když se umělým satelitem planety Venuše stala sonda Akatsuki japonské kosmické agentury JAXA. Akatsuki je japonský výraz pro úsvit či svítání, čímž tato sonda tak trochu sdílí jméno s americkou družicí Dawn, která pracuje v Hlavním pásu asteroidů. Samotná Akatsuki se sice na oběžnou dráhu Venuše dostala s pětiletým zpožděním, přesto nejenže nyní i po více než dvou letech na orbitě stále dobře funguje, ale je navíc jedinou sondou momentálně operující ve vnitřní Sluneční soustavě.

ŽIVĚ: Čtvrtý japonský pomocník navigačních systémů

Zítra jen 97 sekund po půlnoci odstartuje japonská raketa H-IIA, která vynese družici QZS-4, která pomáhá zpřesňovat údaje z navigačních služeb v Japonsku. 9. října 22:40

Druhý pokus o start QZS-3

Po problémech s únikem helia na prvním stupni je raketa H-IIA s navigační družicí QZS-3 připravena ke startu – termín je zítra od 7:29 našeho času do 15:16. Přímý přenos 18. srpna 19:49

Japonci neodstartovali

Dnešní pokus o start rakety HII-A byl zrušen kvůli blíže nespecifikované technické závadě. Náhradní termín zatím neznáme. 12. srpna 12:31

Japonci vypouští navigační satelit

Raketa HII-A 204 by měla zítra v mezi 6:40 a 15:14 našeho času vypustit 4700 kg těžkou družici QZS-3 pro zpřesnění určování polohy. Sledujte živý přenos. 11. srpna 23:13

BepiColombo roztahuje křídla

Na obrázku vidíte 14 metrů dlouhý solární panel – jeden ze dvou, kterými bude vybaven přeletový modul evropsko-japonské mise BepiColombo. Rozkládání solárního panelu si technici vyzkoušeli minulý měsíc v čisté místnosti evropského technologické střediska ESTEC v Nizozemí. Jedná se o součást závěrečných zkoušek předtím, než budou jednotlivé díly odeslány na kosmodrom v Kourou, odkud má mise startovat v říjnu 2018. Pětisegmentový panel byl během rozkládání jištěný shora, aby se nezlomil – naostro se totiž rozloží až ve vesmíru, kde panuje beztížný stav.

Trojitá nálož startů za 24 hodin

Tak jestli se tohle povede, pak se máme na co těšit! Na prvního června jsou totiž nezávisle na sobě plánovány hned tři starty kosmických raket – japonská, evropská a americká by měly vyrazit k obloze a fanoušci kosmonautiky tak budou mít opravdu hodně nabitý čtvrtek. Většinou se Vám snažíme v článcích přinášet přímé přenosy startů raket, ale čtvrtek bude specifický, jelikož připravujeme česky komentovaný přímý přenos ze startu Falconu, rozhodli jsme se, že na zbývající dvě události Vás pozveme již v tomto článku.

ŽIVĚ: Bílý čáp odlétá

Dnes v 16:30 by mělo dojít k oddělení japonské zásobovací lodi HTV 6, která na stanici minulý měsíc dovezla kromě zásob i první várku nových baterií. Ty už jsou nainstalované na svých místech, japonská loď odváží devět starých baterií a astronauti už stačili i vypustit cubesaty, které loď přezdívaná Kounotori (bílý čáp) dovezla na stanici. Nyní tak může být od stanice uvolněna, což můžete živě sledovat v tomto článku prostřednictvím vysílání NASA TV. Ovšem mise této devět metrů dlouhé lodi po oddělení neskončí, bude na ni čekat ještě jeden důležitý úkol.