Štítek ‘ISS’

Kosmotýdeník 76. díl (24.2. – 2.3.2014)

V neděli, kdy se starý týden chýlí ke svému konci, přichází čas na rekapitulaci. Ano, stálí čtenáři našeho blogu už určitě tuší, že v poledne posledního dne v týdnu přichází další díl tradičního seriálu Kosmotýdeník. I dnes pro Vás máme připravená tři hlavní a dvě menší témata. Řeč bude o vypuštění nového meteorologického satelitu, který vznikl spoluprací Spojených států a Japonska, druhým tématem se vrátíme do loňského léta – konečně víme, proč se Luca Parmitano během svého výstupu málem utopil. Aktuální díl uzavře informace o velkém úspěchu amerického teleskopu Kepler.

Cygnus opustil ISS

Na začátku ledna jsme v našem článku psali o tom, že americké soukromá loď Cygnus měla velkou smůlu na neobvyklé odklady. Obavy a opatrnost byly na místě – Cygnus se vydával na svou první operační misi k ISS. Po startu, který proběhl devátého ledna už šlo všechno podle plánu. O tři dny později už kosmická loď dorazila k Mezinárodní stanici. Michael Hopkins s pomocí Koičiho Wakaty zachytili Cygnus pomocí robotické paže a připojili jej na spodní uzel modulu Harmony. Soukromá loď pobývala na stanici až do včerejšího dne, kdy bylo naplánované její oddělení.

Poznejte, co se zrovna děje na ISS

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

Mezinárodní vesmírná stanice, největší lidmi vybudovaný objekt ve vesmíru bude nad 90% světové populace kroužit minimálně do roku 2024. Fanoušci kosmonautiky jsou pochopitelně zvědaví, co se odehrává na palubě orbitálního komplexu s vnitřním hermetizovaným objemem přes 800 metrů krychlových. V dnešní době internetu už ani takové přání není problém. Dnešní článek si klade za cíl ukázat všem zájemcům snadné možnosti, jak nakouknout na palubu stanice, proniknout do spousty aktuálních údajů a ukrátit si dlouhé čekání třeba na autobus.

Rusové připravují svůj náklaďák

O zásobování Mezinárodní vesmírné stanice se starají prakticky všechny kosmické agentury, které jsou do projektu zapojené. Evropa má svou ATV, Japonci disponují HTV, Američanům vozí náklady Dragon a Cygnus. Nejčastěji ale se zásobami na stanici létají Rusové se svými osvědčenými loděmi Progress. Ty startují většinou čtyřikrát do roka a pokaždé s sebou přivezou asi dvě a půl půl tuny zásob. V těchto dnech se na kosmodromu Bajkonur připravuje start další nepilotované kosmické lodi, která má dovést čerstvé zásoby na momentálně jedinou obydlenou vesmírnou stanici.

Kosmotýdeník 72. díl (27.1. – 1.2.2014)

Pokud už k Vašemu nedělnímu poledni patří kromě slavnostního oběda i Kosmotýdeník, tak nás to velmi těší. Dnes vychází již 72. díl této pravidelné rekapitulace posledních sedmi dní z pohledu kosmonautiky. Dnešní shrnutí se bude ve všech tématech točit kolem největšího státu světa – Ruska. Nejprve bude řeč o napůl úspěšném výstupu do volného kosmu z paluby ISS, druhé téma se zaměří na prodloužení smlouvy o využívání lodí Sojuz. Třetím témata se bude točit okolo ruských plánů v kosmonautice.

ISS se vydá na kvantové pole

Na Mezinárodní vesmírné stanici probíhají desítky, nebo spíše stovky nejrůznějších experimentů. Většina z nich se točí kolem biologie, ale najdeme tu i materiálové pokusy, pozorování Země, vesmíru i fyzikálních projevů jako třeba hoření. Jedna nezanedbatelná část vědy ale byla až doposud na palubě ISS spíše Popelkou. Řeč je o oboru, který připadá běžným smrtelníkům na hony vzdálený – kvantová fyzika. To se ale zřejmě v roce 2016 změní. NASA totiž v těchto dnech schválila nové vědecké projekty pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Mezi vyvolenou sedmičkou se nachází i projekt, který cílí právě na pochopení kvantové podstaty částic.

Krásy modré planety – 15. díl

Asi každý fanoušek kosmonautiky někdy snil o tom, jaké to je, když se při výhledu z okna naskytne neustále se měnící scenérie. Země ubíhající několik set kilometrů pod Vámi nabízí nikdy nekončící podívanou, která předčí všechny filmové efekty. Z takového okna by se člověk vydržel dívat celé hodiny. Není proto divu, že astronauti na ISS rádi relaxují právě v proskleném modulu Cupola, odkud je na naši mateřskou planetu nejlepší výhled. A když už se kochají, tak pořídí i nějakou to fotečku, aby se o krásu, kterou viděli, mohli podělit s ostatními. Náš seriál Krásy modré planety i ve svém 15. díle přináší dvacet vybraných snímků, které vyfotil japonský astronaut Koiči Wakata.

ESA – 17. díl – Evropská kosmická stanice (2. část)

Úvodní obrázek

V minulém týdnu na našem blogu vyšel článek popisující především evropský laboratorní modul Columbus sloužící u Mezinárodní vesmírné stanice, ale také fantastický modul Cupola, který je na ISS nejoblíbenějším místem, které může být nazýváno skutečným oknem do vesmíru, nebo vědecký inkubátor nazvaný Microgravity Science Glovebox. V závěru článku jsem přislíbil, že výčet evropského podílu na ISS těmito dvěma moduly nekončí, a že v něm budem pokračovat. Svůj slib tak plním a vy si dnes můžete přečíst o dalších součástech (a to nejen obydlených modulech), které jsou součástí toho největšího kolosu, jaký kdy člověk na oběžné dráze vytvořil. Pohodlně se tedy usaďte a začtěte se do druhé části článku nazvaného (ne zbůhdarma) Evropská kosmická stanice.

ESA – 16. díl – Evropská kosmická stanice (1. část)

Úvodní obrázek

Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station – ISS, rusky Международная космическая станция – МКС) vznikla především díky spojení sil dvou tehdy největších kosmických velmocí – USA a Ruska. Je všeobecně známo, že každý stát chtěl mít na nízké oběžné dráze svou vlastní stanici. Rusové si přáli postavit nástupce své úspěšné stanice Mir. Ta měla být pojmenována Mir 2. Na druhé straně světa Američané toužili po stanici Freedom. Jenomže těm prvním začaly po rozpadu Sovětského svazu chybět peníze a těm druhým chyběly jak peníze, tak potřebné zkušenosti, neb poslední dvě dekády se odehrály především ve znamení raketoplánů. Po konci studené války konečně spojili své síly a započal tak monstrózní projekt ISS. K němu přidaly i další státy, např. Japonsko, Kanada a především Evropa, respektive Evropská kosmická agentura. A jelikož je tento seriál právě o ní, budeme se nyní věnovat evropskému podílu na ISS.

Kosmotýdeník 69. díl (6.1. – 11.1.2014)

Zažíváme začátek roku, jaký tu už dlouho nebyl. Většinou se kosmonautické vody v lednu jen líně převalovaly a člověk aby zajímavou zprávu hledal s lupou v ruce. Ale letos? Pomyslná stavidla událostí se otevřela a na fanoušky kosmonautiky se valí dravá řeka – vždyť jen v uplynulém týdnu proběhly tři úspěšné starty raket. Všechny tři si rozebereme v dnešním Kosmotýdeníku. Začneme v Indii a zmíníme se i o dvou v současné době nejaktivnějších soukromých firmách – SpaceX a Orbital Sciences Corporation. Také jejich rakety totiž ozvláštnily vstup do nového roku.