Štítek ‘ISS’

Jak Starliner nabírá dech

Společnost Boeing pokračuje v postupném vývoji hned tří exemplářů své pilotované lodi Starliner. Právě v útrobách jedné z nich poletí i astronauti na zkušební misi vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. Do té doby je ale potřeba udělat ještě mnoho práce a splnit několik důležitých milníků. Jedním z nich je třeba kontrola návrhu certifikace (DCR – Design Certification Review). Společně s lodí Dragon 2 od SpaceX bude mít Starliner za úkol vrátit Spojeným státům nezávislost z hlediska pilotovaných kosmických letů. O tu Američané na několik let přišli v roce 2011, kdy se z oběžné dráhy vrátil raketoplán Atlantis a mise STS-135 skončila stejně jako tři dekády trvající provoz raketoplánů. Soukromé lodě nyní mají za úkol dostat americké astronauty na ISS a zase zpátky.

Lehký posun startu Dragonu

NASA počítá se startem mise SpaceX CRS-13 na 8. prosince, tedy o 4 dny později, než se čekalo. Termín ale není jistý a neznáme ani čas statického zážehu. Zdroj 27. listopadu 22:23

BEAM se mění na sklad

V rámci přeměny nafukovacího modulu BEAM na sklad odstranil astronaut Randy Bresnik z jeho útrob tlakovací nádrže a další již zbytečné díly. 23. listopadu 9:14

Cygnus připojen

Kosmická loď Cygnus OA-8 byla s pomocí robotické paže připojena ke spodnímu uzlu modulu Unity. Zde zůstane do 4. prosince. 14. listopadu 13:46

ŽIVĚ: Přílet lodi Cygnus k ISS

Dnes okolo 10:50 našeho času (3 minuty po startu rakety Delta II) by mělo staniční rameno zachytit loď Cygnus. Sledujte živý přenos 14. listopadu 9:59

ŽIVĚ A ČESKY: Antares čeká na druhou šanci

Přípravy na sobotní start probíhaly podle plánu – počasí bylo skvělé, systémy rakety Antares i kosmické lodi Cygnus pracovaly tak, jak měly. Ke startu však nakonec nedošlo, protože do zakázané oblasti vletělo letadlo, které tam nemělo co dělat. Startovní okno bylo moc krátké a bylo jasné, že odklad nepřipadá v úvahu. Start se tedy posunul o necelých 24 hodin a v neděli po obědě nás čeká opakování.  Věřme, že i tentokrát bude přát počasí i technika, ale že se neobjeví zase nějaký nepoučený pilot.

Cygnus naplněný více než třemi tunami nákladu

Pokud se nic nepokazí, měla by dnes ve 13:37 odstartovat z kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) raketa Antares 230 se zásobovací lodí Cygnus S. S. Gene Cernan. Ta po dosažení oběžné dráhy zamíří k Mezinárodní vesmírné stanici, kam by měla dorazit během pondělí 13. listopadu. italský astronaut Paolo Nespoli a jeho americký kolega Randolph Bresnik zachytí Cygnus staniční robotickou paží a pozemní středisko následně s lodí domanévrují ke spodnímu dokovacímu uzlu modulu Unity, kde zůstane Cygnus připojený do začátku prosince.

Přístroj pro studium hoření v celé kráse

Zařízení zvané Combustion Integrated rack (CIR) se na ISS dostalo při misi STS-126 v roce 2008 a nyní se používá v rámci projektu ACME (Advanced Combustion via Microgravity Experiment), který studuje průběh hoření plynných látek v mikrogravitaci. Z tohoto přístroje většinou vídáme jen jeho přední stranu a zbytek je schován ve skříňové konstrukci. Nemůžeme tak plně nahlédnout do jeho útrob a obdivovat složitost jeho stavby. Ale italský astronaut Paolo Nespoli při provádění údržby tohoto systému zapnul kameru a díky vzniklému časosběru můžeme vidět, že práce astronautů skutečně není jednoduchá.

Ruské molo pro ISS

Rusové před několika týdny zpřesnili své plány na využívání ISS a i když největší rozruch způsobila informace o plánovaném vypuštění modulu Nauka v březnu 2019, za pozornost stojí i další body. Kupříkladu informace o vypuštění uzlového modulu Pričal (též UM) v listopadu roku 2019. Podle údajů z října 2017 by měl tento modul ke stanici dorazit sedm a půl měsíce po připojení laboratorního modulu Nauka, na jehož spodní dokovací port se připojí. Pričal (rusky molo) poskytne stanici pět dokovacích portů a ruskému segmentu by mohl zajistit teoreticky nekonečnou životnost.

Vesmírné výzvy – říjen 2017

EVA Joe Acaba zdroj:spaceflightinsider.com

Říjen 2017 byl ve znamení kanonády od SpaceX. Užít v přímých přenosech jsme si mohli rovnou tři starty raket Falcon 9. Přistání prvních stupnů rozhodně nemohlo chybět. Co se týče startů raket, činila se i ruská státní agentura. Z kosmodromu Pleseck vynesla raketa Rokot evropskou družici Sentinel 5P. Raketa Sojuz si to na oběžnou dráhu zamířila prozměnu z Bajkonuru. Pod svým aerodynamickým krytem nesla zásobovací loď Progress, která po oddělení od horního stupně začala stíhat ISS. Na Mezinárodní kosmické stanici se mezitím celý říjen „netrhly dveře“ přechodové komory v americkém segmentu. Hned třikrát se astronauti vydali ve skafandrech EMU vně svého kosmického příbytku.