Štítek ‘ISS’

Rusko zvažuje redukci členů posádky na ISS

Ruská strana si již delší dobu pohrává s myšlenkou, že by mohla opustit současný scénář, kdy polovinu každé šestičlenné dlouhodobé expedice tvoří tři Rusové. V praxi to funguje tak, že jednou letí v Sojuzu jeden Rus a dva zahraniční astronauti, při dalším letu jsou pak v křeslech Rusové dva a zbylé místo obsadí většinou americký astronaut. Podle nového scénáře by v každém Sojuzu byl pouze jeden ruský kosmonaut, který je nezbytný pro provoz lodi. Otázkou je, jak se k návrhu postaví mezinárodní partneři, kteří se podílí na provozu ISS.

Cesta k adaptéru IDA

Aktuálně platný plán umístění adaptérů IDA

Už v pátek se k Mezinárodní vesmírné stanici připojí adaptér IDA-2, který je klíčovým prvkem k tomu, aby k ISS mohly začít létat soukromé lodě Crew Dragon a Starliner. Adaptér bude ke stanici připojen během výstupu dvou amerických astronautů, ale na tomto místě je vhodné připomenout, že abychom se dostali do současné fáze, musely v minulých letech proběhnout hned čtyři další kosmické procházky, při kterých astronauti připravovali technologie pro instalaci adaptéru. Šlo především o natahování nejrůznějších kabelů. V dnešním krátkém článku kromě jiného najdete video, které vybírá ty nejlepší záběry z těchto výstupů.

Kosmotýdeník 204 (8.8. – 14.8.)

Další kosmickými událostmi nabitý týden je za námi, a protože nadchází nedělní poledne, je ten správný čas na aktuální vydání Kosmotýdeníku. Dnes se podíváme, jak krušné měsíce nyní čekají posádky na Mezinárodní kosmické stanici. Vzhledem k dnešnímu úspěšnému startu a přistání rakety Falcon 9 od SpaceX, nemůžeme vynechat ani tuto událost. Podíváme se však také na zajímavý plán společnosti Deep Space Industries, která hodlá vyslat prospektorský satelit. Přeji vám příjemné čtení a fajn neděli.

Česká republika se dnes opět spojí s ISS

Když se na začátku letošního března spojili olomoučtí radioamatéři s Mezinárodní vesmírnou stanicí, aby studenti zdejších gymnázií mohli položit své dotazy britskému astronautu Timu Peakovi, organizátoři slibovali, že do budoucna chystají další podobné akce. Dnes se proto Česká republika spojí s ISS znovu a opět bude v hlavní roli Morava. Účastníci znojemského Elektrotábora si dnes ve 20:56:17 středoevropského letního času popovídají s japonským kosmonautem Takujou Ónišim.

Kosmotýdeník 203 (1.8. – 7.8.)

Další prázdninový týden je za námi, tento byl první srpnový a i během něj se stalo několik zajímavých kosmonautických událostí, které vám připomene aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku. Podíváme se tedy především na Měsíc, kde po několikerém překročení své plánované životnosti definitivně umrzl čínský rover Yutu. Dále se podíváme na zajímavé plány Ruska v jejich plánovaném výzkumu planety Jupiter, zkontrolujeme, jaké aktuální starty nás čekají od společnosti SpaceX, nebo zamíříme do Číny a podíváme se, jak pokračují přípravy na vynesení druhé čínské orbitální stanice.

SpaceX asi opravdu předběhne Boeing

Včera proběhlo zasedání NAC (NASA Advisory Council) Human Exploration and Operations (HEO) Committee, kde Bill Gerstenmaier z NASA prezentoval aktuálně platný časový harmonogram očekávaného plnění milníků, které jsou nutné pro nasazení soukromých pilotovaných lodí od SpaceX a Boeingu do služby.

Akvanauti spojí síly s astronauty

Takzvané analogové studie jsou velmi oblíbenou metodou, jak v pozemských podmínkách jednoduše ověřit technologie nutné pro kosmické lety. Již tradiční akcí je projekt NEEMO, při kterém tráví několik specialistů zhruba dva týdny v podmořské laboratoři u břehů Floridy. Mezi odborníky letos najdeme i Matthiase Maurera z ESA, ale i americké astronauty – Megan McArthur (STS-125) a Reida Wisemana (Sojuz TMA-13M). Mise NEEMO každý rok probíhají jak v útrobách podmořské stanice, která svou odlehlostí simuluje kosmickou loď, tak i mimo ni. V minulých letech se třeba při výstupech mimo laboratoř simulovala práce s asteroidem.

Brána pro soukromé lodě na ISS

V nedávném článku jsme si představili vědecké experimenty, které na ISS dopravila zásobovací loď Dragon. Na konci článku jsme zmínili, že nejdůležitější části nákladu, tedy adaptéru IDA budeme věnovat samostatný článek. A protože se sliby mají plnit, přinášíme Vám avizované představení tohoto klíčového prvku pro další vývoj stanice. Díky tomuto nenápadnému prstenci se k ISS budou připojovat soukromé pilotované lodě Crew Dragon od SpaceX a Starliner od společnosti Boeing. Dnes se seznámíme s konstrukcí tohoto adaptéru a nastíníme si i jeho komplikovanou cestu na stanici.

Dvě nákladní lodi u ISS během dvou dnů

V posledních dnech bylo u Mezinárodní vesmírné stanice opravdu rušno. Během dvou dnů se k ní totiž připojily hned dvě nákladní lodě. Vše začalo startem rakety Sojuz-U, která v sobotu večer vynesla již třetí exemplář vylepšené verze nákladní lodě Progress. V pondělí ráno se pak dostala ke slovu raketa Falcon 9, která vyslala nákladní loď Dragon na oběžnou dráhu a svůj výkon korunovala úspěšným přistáním prvního stupně na pevnině. Oběma nákladním lodím trvalo přiblížení ke stanici okolo dvou dnů. Progress se úspěšně připojil za použití modernizovaného automatického systému Kurs-NA, zatímco Dragon, který není schopný samostatného připojení, musel byl zachycen staniční robotickou paží, která ho následně spojila se stanicí.

Na ISS se bude číst DNA

O tom, že je Mezinárodní vesmírná stanice nenahraditelnou vědeckou laboratoří, která nemá díky svým specifickým podmínkám konkurenci, není potřeba dlouze diskutovat. Na ISS už proběhlo mnoho experimentů z mnoha vědních oborů, ovšem věda má mnoho oborů a tak se stále ještě dočkáváme momentů, které nastávají poprvé. V době, kdy vzniká tento článek, je na cestě k ISS soukromá zásobovací loď Dragon, která na své palubě nese více než 900 kilogramů vědeckých experimentů a jedním z nich je i zařízení pro vůbec první čtení DNA ve vesmíru. V tomto článku se ale podíváme i na další vědecké přístroje, které se již brzy dostanou do rukou posádky.