Štítek ‘ISA’

Návrat k poslovi bohů – 9. díl / Pohled pod kůži

MPO

BepiColombo je multidisciplinární meziplanetární misí, která se navíc skládá hned ze dvou vědeckých družic, které budou podrobně zkoumat nejméně probádanou terestrickou planetu Sluneční soustavy. Díky velkému množství tajemství, které Merkur skýtá a díky složitosti celé mise, která s sebou nese 16 vědeckých přístrojů, se v BepiColombo skrývá obrovský potenciál v oblasti průzkumu Sluneční soustavy a její historie. V minulém díle tohoto seriálu jsme se podívali na hlavní a podpůrné systémy vědecké družice Mercury Planetary Observer (MPO), což je hlavní vědecký průzkumník mise BepiColombo, za jehož výrobu a provoz je zodpovědná Evropská kosmická agentura (ESA). Jelikož už víme, jak funguje pohonný i navigační systém MPO, známe funkci a charakteristiky jejího solárního panelu, sady antén i termoregulačního systému, je čas podívat se dnes na to hlavní, tedy vědecké přístroje, které MPO na své palubě nese.

Byl íránský start jen suborbitální?

Írán oznámil, že při včerejším startu neumístil žádnou družici na oběžnou dráhu, přesto prý byl start rakety Simorgh úspěšný. Spekuluje se o tom, že šlo o suborbitální let. 28. července 15:21

AKTUALIZOVÁNO: Nečekaný start z Íránu skončil havárií

Od minulého íránského startu na oběžnou dráhu uplynuly více než dva roky a nyní se Íránci ohlásili znovu. Vypadalo to, že šlo již o pátý úspěšný start, ke kterému se navíc použila nová raketa. Další hodiny však přinesly méně optimistické informace. Zatímco dřívější mise obsloužily nosiče Safir, tentokrát posloužila nová raketa Simorgh. Ke startu se navíc využil nový kosmodrom. Místo vojenské základny v provincii Semnan se startovalo z nové základny Imam Khomeini Space Center.

Kosmotýdeník 20. díl (27.1. – 2.2. 2013)

Opičí astronaut v náruči vědce

Ve dvacátém díle Kosmotýdeníku se podíváme na Íránský vesmírný program a na vyslání opičího astronauta na sub-orbitální dráhu. Dále si představíme systém COSPAS-SARSAT, který se zabývá vyhledáváním lidí při záchranných operacích. Do dnešního dne zachránil mezinárodní systém více než 31 tisíc lidských životů. A na konec uctíme památku astronautů, kteří zahynuli na palubě kosmické lodi Apollo a na palubě raketoplánů Columbia a Challenger.