Štítek ‘iontový pohon’

Eutelsat-172B je na svém místě

Eutelsat-172B vypadá jako normální telekomunikační družice jen na první pohled. Ve skutečnosti jde o první evropský komunikační satelit vybavený pouze elektrickým (iontovým) pohonem. Tato družice vyrobená firmou Airbus vstoupila v minulých dnech na svou operační oběžnou dráhu nad Tichým oceánem. Na své palubě nese nové technologie, které poskytla Evropská kosmická agentura. Iontové motory tak mohou být ještě přesnější a účinnější.

Pokročilý pohon průzkumníka kovového světa

Vizualizace sondy Psyche zveřejněná v květnu 2017 - sonda dostala pětidílné solární panely.

Sonda Psyche má v roce 2022 vyrazit vstříc světu, který jsme ještě nikdy neviděli – má totiž navštívit kovový asteroid Psyche. Tato mise ale nebude výjimečná jen svým cílem, ale i technologickými novinkami. Dostat se k cíli totiž nebude jednoduché – sonda tedy musí být vybavena pokročilým pohonným systémem s výjimečným výkonem, který je zároveň bezpečný, spolehlivý a úsporný. Splnit tyto protichůdné požadavky není vůbec jednoduché. Konstrukční tým tedy oslovil specialisty z Glenn Research Center, kde již dlouho pracují na pohonu SEP (solar electric propulsion), což je vlastně jen novější označení pro pohon dříve označovaný jako iontový motor.

TOP5: Kandidáti na mezihvězdný pohon

Deadalus

Léto je v plném proudu, začaly nám prázdniny, lidé tráví více času odpočinkem a my v tento čas již potřetí startujeme náš letní seriál TOP5. Ten se v každém díle opět zaměří na určité téma z oblasti kosmonautiky a vybere pět nejlepších, nejzajímavějších, nejrychlejších a dalších nej… reprezentantů daného tématu. Dnešní článek se zaměří na téma, které na náš portál zdánlivě nepatří – mezihvězdné cestování. V současnosti se jedná spíše o téma vhodné pro sci-fi, avšak my jsme se pokusili pojmout jej co nejrealističtěji a v rámci možností současných technologií. A jelikož by se pozemská kosmonautika neměla v budoucnu omezit jen na Sluneční soustavu, považujeme za vhodné krátce se rozepsat o pohonech, které by jednou mohly být kandidáty pro cesty mimo Sluneční soustavu nebo rovnou k cizím hvězdám.

Iontový pohon pro BepiColombo nainstalován

Evropsko-japonská mise BepiColombo se dočkala dalšího velkého posunu vpřed. Do přeletového modulu byly nainstalovány čtyři iontové motory T6, které budou potřeba během šest a půl roku dlouhé cesty k první planetě sluneční soustavy. Přeletový modul bude mít za úkol dopravit k Merkuru evropskou sondu MPO (Mercury Planetary Orbiter) a japonskou MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter). Čtyři iontové motory jsou umístěny na spodní straně tohoto modulu a jejich úkolem bude provádět korekce dráhy, přičemž jednotlivé zážehy budou vzhledem k nízkému tahu iontových motorů trvat i několik měsíců. Iontové motory pracují na principu ionizace paliva, k čemuž potřebují elektrickou energii,o jejíž dodávku se postarají solární panely. Motory T6 díky tomu urychlí misi BepiColombo až 15× efektivněji, než by to zvládly motory na principu chemického spalování. Nevýhodou je naopak nízký tah, který vyžaduje opravdu dlouhé zážehy.

První krok k pokročilým elektrickým motorům

Není otázkou, zda se někdy lidé vydají mimo nízkou oběžnou dráhu Země. Je potřeba se ptát, kdy k tomu dojde. Prozatím je lidstvo limitováno technickým vývojem na několika klíčových frontách. Jedním z nich je i systém pohonu, který by dopravil pilotovanou meziplanetární loď například k Marsu. Už několik let se v nepilotované kosmonautice používají motory založené na elektrickém principu – sondy jako Dawn, či Hayabusa jsou asi nejznámějšími příklady. Technici ale moc dobře vědí, že pro budoucí pilotované lety je potřeba celý systém výrazně vylepšit.

Jak možná poletíme k Marsu?

Před téměř dvěma týdny vyšel na našem blogu článek o studii „Evolvable Mars Campaign: Status Update to SLS Evolvability TIM (Technical Interchange Meeting)“, která byla představena letos v létě. Věnovali jsme se v něm možnostem využití rakety SLS pro cesty lidské posádky k marsovskému měsíci Phobos v roce 2033 a následně i k Marsu v letech 2039 a 2043. Článek Vás, čtenáře velmi zaujal a proto jsme připravili pokračování, které se zaměří na konkrétní podobu zvažovaných misí i na to, co přesně budou rakety SLS kdy vynášet.

Principy pohonu pro nejmenší

Poslední dobou se nám nějak roztrhl pytel s hromadnými starty cubesatů, což mě přimělo zase jednou dokončit rozpracovaný článek. V minulém článku o cubesatech jsme si přiblížili možnosti jejich nasazení mimo oběžnou dráhu Země, při tom jsem zmínil jeden z možných (a zatím asi nejpropracovanější) pohonů této třídy satelitů. Dnes se blíže podíváme na další – občas poněkud exotické – možnosti jejich pohonu. Řekneme si i o možnostech startu cubesatů na oběžnou dráhu. Jakkoli se zatím často jedná pouze o více či méně propracované koncepty, všechny jsou ve svém jádru slibné a všechny mají potenciál umožnit cubesatům mnohem ambicióznější cesty než „jen“ k blízkozemním asteroidům.

cubesat k asteroidu

Představte si to. Zajdete si do obchodu koupíte si unifikované stavební prvky pro stavbu, no třeba družice. V úhledné krabici dostanete nosnou konstrukci, vnitřní zdroj, výpočetní jednotku, CD s programovacím prostředím, prodavač s úsměvem zkontroluje zda nechybí USB kablík pro propojení s vaším počítačem, krabici zabalí, v předvánočním období se zeptá zda to chcete zabalit jako dárek a po obdržení příslušného obnosu je krabice i s obsahem vaše.

ESA – 11. díl – Poprvé k Měsíci

SMART-1

Pokrok všech významných kosmických agentur světa přicházel postupně. Nejdříve přišly cesty na oběžnou dráhu, poté pokusy o dobývání Měsíce a vzápětí první meziplanetární cesty k Marsu či Venuši. Toho jsme mohli být svědky v šedesátých letech, kdy si takto probojovávali své cesty USA a Sovětský svaz. Dnes můžeme to samé sledovat v podání Číny či Indie. Indie už zkoumala Měsíc z jeho oběžné dráhy pomocí sondy Chandrayaan-1 a letos na podzim chystá start své první sondy k Marsu, která ponese jméno Mangalyaan. Obdobně Čína už kroužila kolem Měsíce se svými průzkumníky Chang’e 1 a Chang’e 2. Na letošní rok chystá start a následné přistání s velkou sondou Chang’e 3 a v příštích pěti letech plánuje toto přistání zopakovat a snad i dopravit vzorky zpět na Zemi. Ve stejném časovém horizontu by také Čínani rádi poslali své sondy k Marsu a asteroidům. Evropa však kráčí výrazně odlišnou cestou. Nejdříve dosáhla rekordně blízkého průletu kolem Halleyovy komety se sondou Giotto, poté se jí dokonce podařilo doposud nejvzdálenější přistání lidského výtvoru v historii, tj. přistání sondy Huygens na Saturnově měsíci Titanu, a nakonec se usadila se svým satelitem na oběžné dráze Marsu a pokusila se na něm i přistát (o této misi více v některém z příštích dílů). Měsíc přišel na řadu až jako čtvrtý, a tom si můžete přečíst v dnešním článku.