Štítek ‘H-2B’

HTV na cestě k ISS

Raketa H-IIB úspěšně vynesla zásobovací kosmickou loď HTV do vesmíru. Ta nyní pokračuje v misi k ISS. K té dorazí za 5 dní. 22. září 22:30 

ŽIVĚ A ČESKY: Startuje japonská zásobovací loď

Ruské Progressy létají k ISS několikrát za rok – stejně jako soukromé lodě Dragon. Start další soukromé lodi Cygnus také není úplně neobvyklý. Nyní se však blíží start japonské lodi HTV, která se do vesmíru vydává jen zhruba jednou ročně. Takovou příležitost si nemůžeme nechat ujít a rádi pro Vás připravíme živě a česky komentovaný start. Sedmý exemplář této lodi je naplněný zhruba pěti tunami nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici včetně šesti lithium-iontových baterií, které při sérii výstupů na konci září nahradí část stávajících.

AKTUALIZOVÁNO: Japonská zásobovací mise odstartovala

Pokud půjde všechno podle plánu, zažehnou se dnes ve 13:50 našeho času motory rakety H-2B. Jejím úkolem je dopravit na oběžnou dráhu japonskou zásobovací loď HTV-5, která ve svých útrobách ukrývá 4,7 tuny zásob. HTV-5 míří pochopitelně k Mezinárodní vesmírné stanici, ke které by měla dorazit v pondělí po poledni. Posádce na stanici doveze jídlo, oblečení, vědecké experimenty, ale i hardware pro provoz stanice, či pro výstupy do volného kosmu. Japonská raketa startuje z kosmodromu Tanegašima, což slibuje pěknou podívanou, neboť startovní rampa leží velmi blízko pobřeží. V tomto článku máte možnost celý start sledovat živě.

22. Kozmická Strojovňa – rakety nového milénia – tretia časť

Za posledných niekoľko rokov sa toho v kozmonautike udialo skutočne veľmi veľa. Začiatkom nového tisícročia sa začali testovať a používať rakety novej generácie. Či už ide o americké Delty, Atlasy V, Falcony, Európske Ariane 5 a Vegy, Japonské H-2(A, B), indické PSLV a GSLV. Veľa nosičov je momentálne vo vývoji. Číňania by radi čo najskôr dokončili ťažkotonážnu CZ-5 a slabšie CZ-7 a CZ-11, Rusi pracujú na novej raketovej rodine Angara pomenovanej po rovnomennej rieke, India by chcela vyvinúť GSLV mk.III, Európa začína s vývojom Ariane 5+ a Ariane 6 a to nehovorím o novej americkej superrakete SLS. Čaká nás teda veľmi zaujímavé obdobie. Ak sa čo len polovica všetkých plánovaných projektov dočká realizácie, bude to druhý zlatý vek kozmonautiky. Ako sa to všetko vyvinie uvidíme v roku 2050. Dnes si povieme niečo o krajinách, ktoré by mohli do vývoja vesmírnych technológií zasiahnuť veľmi výrazným spôsobom. Čína je obrovská krajina, ktorá vraj raz predbehne aj USA. Japonsko je momentálne vlastníkom jednej z najvyspejejších rakiet na svete. A Irán? Vojnou zničená krajina by skôr mala investovať finančné prostriedky do obnovy infraštruktúry, ale napriek otrasnej situácii Iránčanov vládne vrstvy neváhajú dávať milióny na kozmické projekty. Ich cieľ je do roku 2018 vystreliť do vesmíru človeka. Prvým iránskym mužom vo kozme by vraj mohol byť bývalý prezident Mahmud Ahmadínedžád. No, (ne)držím palce.