Štítek ‘Google Lunar X Prize’

Kosmotýdeník 280 (22.1. – 28.1.)

Premiérový statický zážeh Falconu Heavy.

Jestli se říká, že jsou góly kořením hokeje, pak bychom mohli říct, že emoce jsou kořením kosmonautiky. A šéfkuchař osud nám tenhle týden naservíroval menu, že by s ním měli problém i otrlí jedlíci zvyklí na extrémní dávky Scovilleho jednotek. V uplynulých dnech nám totiž aktuální události napumpovaly do krve koňskou dávku několika silných emocí – radosti, překvapení i strachu – Falcon Heavy se dočkal premiérového zážehu, dozvěděli jsme se o nečekaném stupni i nákladu rakety Electron a báli jsme se o Ariane 5, která nakonec svůj úkol i přes problémy splnila. Pokud si chcete přečíst rekapitulaci uplynulého týdne, nebo se podívat na témata, která jsme v článcích nepokryli, je tu pro Vás Kosmotýdeník.

Tým Indus opouští Google Lunar X-prize

Tým Indus a indická agentura ISRO ustoupili kvůli finančním problémům od využití rakety PSLV, což tým prakticky vyřazuje ze hry. Zdroj 9. ledna 13:51

Na co se těšit v roce 2018?

Jako když se dítě dostane do hračkářství, nebo do cukrárny – tak nějak se cítí fanoušci kosmonautiky na prahu roku 2018. Dlouhé roky jsme se na tento rok těšili a i když některé události původně plánované na rok 2018 sklouzly na pozdější termíny (například premiéra rakety SLS), stále by mělo jít o mimořádně nabitý rok. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny atraktivní momenty, které nás zřejmě čekají. Jejich počet je ve srovnání s minulými roky nadstandardní. Je jasné, že některé z nich potkají odklady, ale jejich výčet vypadá jednoduše fantasticky a my, jakožto fandové letů do vesmíru, se máme na co těšit.

Google Lunar X Prize byla prodloužena

Pět týmů, které stále bojují o 20 milionů dolarů, se dočkalo odložení finálního termínu z konce roku 2017 na 31. března 2018. Organizující nadace to oznámila ve čtvrtek. 17. srpna 12:31

Kdopak nám to chce přistát na Měsíci?

catalyst_logo zdroj: lunar.xprize.org

V březnu 2014 vybrala NASA tři společnosti, které se pokusí za pomoci znalostí poskytnutých touto agenturou vytvořit platformu, jež dokáže automaticky přistávat na povrchu Měsíce a dopravovat tam náklad. Vznikly by tak privátní služby, zajišťující dopravu čehokoliv, co bude splňovat limity dané možnostmi vyvinutých strojů, zejména hmotnosti. Ty by si pak mohla objednat nejen NASA, ale i další vědecké instituce nebo firmy. Tento program by mohl pomoci opětovně nastartovat zájem naší civilizace o využívání možností, které nám nabízí náš nebeský souputník.

Za 20 miliónů dolarů na Měsíc – 3.díl (Rumunská raketa)

ARCA zdroj:http://www.googlelunarxprize.org

Už samotná konstrukce roveru, který by splňoval podmínky k získání ceny Google Lunar X Prize, je poměrně obtížnou záležitostí a velkou technologickou výzvou. Ovšem postavit si kromě toho i svou raketu, která poslouží nejen k vynesení sondy k Měsíci, ale zároveň umožní týmu rozjezd komerčních aktivit na poli suborbitálních turistických letů, případně vynášení družic na nízkou oběžnou dráhu a dál, to už vyžaduje velkou odvahu, pevné odhodlání, tým šikovných lidí a a v neposlední řadě hodně finančních prostředků. Uvidíme, zda rumunský tým ARCA všechny potřebné dispozice pro své velké plány má.

Za 20 miliónů dolarů na Měsíc – 2.díl (Maďarský psík)

Logo projektu Puli

V dnešním dílu se podíváme do nedalekého Maďarska. Tamější tým pojmenoval svůj projekt Puli, podle místního pasteveckého psíka. Toto plemeno se vyznačuje inteligencí, poslušností a hravým temperamentem. Vlastnostmi Puliho by maďarští inženýři rádi obdařili i svůj rover. Dá se říci, že podobou je psíkovi blíž spíše přistávací modul. Stejně jako Puli, připomíná nesmírně chlupatou kouli.

Za 20 miliónů dolarů na Měsíc – 1.díl (Technologické soutěže v minulosti)

Logo soutěže Google Lunar X-Prize

V minulosti hodně pomáhaly rozvoji vědy a techniky různé soutěže či soupeření ať už mezi jednotlivci, týmy nebo celými státy. 18.stoletím hýbaly rekordy prvních balónů, kde soutěžily mezi sebou zastánci balónů plněných horkým vzduchem (Montgolfiér) a vodíkových balónů (Charliér). V 19.století zažila prudký rozvoj železnice a padaly rychlostní rekordy parníků v soutěži známé jako Modrá stuha. Rovněž soutěžili mezi sebou průkopníci řiditelných vzducholodí.