Štítek ‘ExoMars’

Evropsko-ruská sonda brzdí o atmosféru Marsu

Sonda TGO postavená v Evropě a vypuštěná Ruskem dorazila k Marsu v říjnu. Před pár dny zahájila další kritickou fázi – rok trvající aerobraking, tedy postupné snižování nejvyššího bodu dráhy ze současných 33 000 kilometrů na závěrečných 400 kilometrů. Inženýři v řídícím středisku v německém Darmstadtu naplánovali sedm zážehů, které sníží nejnižší bod dráhy z původních 200 kilometrů na 113, kde už sonda začne třít o horní vrstvy atmosféry. První dva zážehy proběhly 15. a 18. března, přičemž v pondělí 20. března byl nejnižší bod ve výšce 140 kilometrů. Zbývající zážehy jsou plánovány na 24. března, 27. března, 1. dubna a 6. dubna.

Start mise ExoMars 2020 bude dodržen, říká Michal Václavík

Evropa a Rusko se chystají na další významnou misi. jejím cílem není nic menšího, než zkusit zjistit, zda na Marsu někdy byl, nebo nebyl život. Celý projekt si v minulých měsících prošel nelehkým obdobím, ale to nejhorší má již zřejmě za sebou. Přesto čeká vývojáře ještě nelehké období, při kterém budou muset bojovat s technologickými překážkami a nelítostnými termíny. Některé vědecké přístroje se totiž dostávají do většího či menšího časového tlak. Jak to momentálně s touto toužebně očekávanou misí vypadá, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.

„Děs“ v hledáčku evropské sondy

Družice TGO se k Marsu vydá už v lednu roku 2016

Tím Děsem z nadpisu pochopitelně není nic jiného, než marsovský měsíc Phobos, jehož jméno pochází z řečtiny, kde má právě tento nelichotivý význam. Ostatně ani druhý přirozený satelit Marsu, měsíc Deimos na tom není lépe – jeho jméno znamená Hrůza. Snímkování Phobosu bylo součástí druhého kola testování přístrojového vybavení evropsko-ruské sondy TGO (Trace Gas Orbiter), která k Rudé planetě dorazila ve druhé polovině října. Celá zkušební etapa proběhla v rámci dvou oběhů sondy kolem Marsu mezi 20. a 28. listopadem.

Nová evropská sonda u Marsu otevřela oči

Ve světle havárie modulu EDM nesmíme zapomínat na to, že druhá část programu ExoMars 2016, tedy sonda TGO (TraceGas Orbiter), úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Její přístroje jsou podle dosavadních výsledků ve velmi dobrém stavu a sondě tak nic nebrání v tom aby začala sbírat vědecká data. Tedy, abychom byli přesní, nebrání jí skoro nic, jen malý detail – musí upravit svou oběžnou dráhu, což jí zabere téměř celý příští rok. Už nyní ale vědci dostali do svých počítačů první výsledky, které napovídají, že se máme opravdu na co těšit.

Modul EDM si myslel, že je pod povrchem a vypnul motory

Evropská kosmická agentura má za sebou výrazný pokrok ve vyšetřování anomálie, která postihla 19. října přistávací modul EDM známý též jako Schiaparelli. Slovo anomálie je ve skutečnosti pouze eufemismem pro závadu, která nakonec vedla k havárii. Odborníci se při hledání příčiny museli probírat velkým množstvím údajů. Pozitivní je, že při analýze všech nasbíraných údajů zjistili, že modul pracoval velmi dobře ve fázích vstupu do atmosféry i hlavního brzdícího manévru.

Mohl za havárii EDM výškoměr?

Zatímco odborníci z Evropské kosmické agentury prověřují data nasbíraná minulou středu modulem EDM (Schiaparelli) a hledají v nich příčinu selhání, na povrch vyplouvají první náznaky. Známý ruský odborník na kosmonautiku Anatoly Zak na svém webu uvedl, že ztrátu modulu EDM způsobil výškoměr. Konkrétně se mělo jednat o softwarovou chybu na programovém vybavení dopplerovského radarového výškoměru. Chyba měla spočívat v tom, že tento výškoměr předával řídícímu počítači špatné informace o výšce nad terénem.

Máme data z EDM, ale neznáme jeho osud

Starý, známý a genderově nekorektní vtip říká: „Víte, co jsou to smíšené pocity? Když vidíte, jak se vaše nové auto potápí do jezera, ale víte, že uvnitř sedí Vaše tchyně.“ Podobně se dá charakterizovat i situace kolem evropského modulu EDM, který se včera pokusil o přistání na Marsu – i on přinesl smíšené pocit. Podle údajů, které jsou momentálně k dispozici víme, že modul potkaly při sestupu blíže nespecifikované problémy, ale i přesto jsme z něj dokázali získat cenná data, což bylo to nejdůležitější. Dnešní článek se pokusí shrnout informace, které ESA představila na dnešní tiskové konferenci, která probíhala od deseti hodin našeho času.

ŽIVĚ: Evropa dnes přistává na Marsu

Ruku na srdce, přiznejte se, kdo si pamatujete, jak se v březnu letošního roku na raketě Proton vydávala společná evropsko-ruská mise ExoMars. Skoro se ani nechce věřit, že od toho okamžiku už uplynulo více než půl roku. A nyní stojí celá mise před hlavním momentem. Dnes odpoledne se přistávací modul EDM pokusí přistát na povrchu Marsu a sonda TGO vykoná více než dvouhodinový zážeh, který ji usadí na oběžné dráze kolem Marsu. Rozhodli jsme se, že Vám tuto výjimečnou událost zprostředkujeme formou psaného online přenosu.

Rozděleno! Už není cesty zpět

V neděli odpoledne našeho času došlo u Marsu k velmi důležitému momentu. Od mateřské sondy TGO (Trace Gas Orbiter) se oddělilo pouzdro EDM (Entry Descent Module) určené k přistání na povrchu Marsu. Krok to byl důležitý nejen z hlediska blížícího se přistání, ale i proto, že oddělením se z jednoho projektu se najednou staly dvě samostatné mise, přičemž každá má úplně jiné úkoly. V dnešním článku se podíváme jak na samotné oddělení, tak i na výhled do dalších dní.

Schiaparelli se chystá na přistání

Minulý týden se evropský modul EDM nazývaný též Schiaparelli dočkal pokynů, které jasně definují časovou osu jeho aktivity. Pozemní týmy poslaly tyto pokyny na sondu TGO, ke které je sestupový modul připojen a která letí vstříc Marsu. Modul Schiaparelli je pevně spojen s mateřskou sondou již od startu a byl s ní spojen již několik dní předtím. K separaci obou těles dojde 16. října v 16:42 našeho času a zatímco sonda TGO vstoupí na oběžnou dráhu Marsu, modul EDM zamíří do atmosféry planety, na které se pokusí přistát. Cílem je nasbírat zkušenosti, které se budou hodit v roce 2020, až k Marsu poletí druhá část evropsko-ruského programu ExoMars, jejíž součástí už bude šestikolové vozítko.