Štítek ‘ExoMars 2020 (dříve 2018)’

Ruské práce na landeru pro ExoMars 2020

Evropsko-ruský projekt ExoMars by se již za dva roky měl dočkat startu své druhé poloviny. V rámci mise ExoMars 2020 by měla k Rudé planetě vyrazit ruská přistávací plošina, která na Marsu měkce přistane a vysadí zde šestikolové vozítko. Jeho úkolem bude pátrat po stopách života a zjišťovat, jak na tom byl Mars z hlediska obyvatelnosti před mnoha lety. Aby však mohl dělat objevy, potřebuje se nejdříve na Mars bezpečně dostat. Právě to je hlavní úkol ruské přistávací plošiny. Kromě toho na ní budou umístěny i drobné vědecké přístroje (včetně českého WAM).

Zářijová Kosmoschůzka

Sonda Cassini u Saturnu zakončí v roce 2017 svou úžasnou misi.

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Září bylo ve znamení finále veleúspěšné mise Cassini, nelze ho tedy na Kosmoschůzce opomenout. Ve druhé přednášce získáte informace přímo od zdroje, což je vždy cenné. Podělit se o novinky v programu ExoMars přijde Michal Václavík. Tato přednáška nebude zaznamenávána, exkluzivní informace tak získá pouze ten, kdo se osobně dostaví.

TOP5: Nejočekávanější české projekty

Česká republika je členem Evropské kosmické agentury a proto se může podílet na jejích projektech. Kromě toho se ale snaží hledat i další možnosti spolupráce a ve výsledku tak je o našich pracovištích slyšet v souvislosti s lety do vesmíru stále častěji. Dosavadní úspěchy, kterých čeští inženýři a vědci dosáhli, jsme v našem seriálu rozebírali před dvěma roky. Dnešní díl TOP5 se proto zaměří na české přístroje, které teprve na svou cestu do vesmíru čekají. Věřím, že po přečtení tohoto článku poznáte, že česká stopa ve vesmíru opravdu sílí a že se v dalších letech máme skutečně na co těšit.

TOP5: Nejočekávanější mezinárodní projekty

V našem letním seriálu TOP5 se rádi věnujeme budoucím plánům, aby naši čtenáři viděli, že se v dalších letech mají rozhodně na co těšit. Minulý rok jsme třeba vydali článek o pěti nejočekávanějších evropských projektech. Dnes ale bude řeč o ještě větších výzvách. Budeme si povídat o projektech, jejichž komplexnost, technologická a finanční náročnost přesahují možnosti jediné kosmické agentury. Řeč bude o mezinárodních projektech, na kterých se nepodílí jediná kosmická agentura. Právě tyto projekty můžeme většinou zařadit mezi nejzajímavější projekty, na které se můžeme těšit.

Start mise ExoMars 2020 bude dodržen, říká Michal Václavík

Evropa a Rusko se chystají na další významnou misi. jejím cílem není nic menšího, než zkusit zjistit, zda na Marsu někdy byl, nebo nebyl život. Celý projekt si v minulých měsících prošel nelehkým obdobím, ale to nejhorší má již zřejmě za sebou. Přesto čeká vývojáře ještě nelehké období, při kterém budou muset bojovat s technologickými překážkami a nelítostnými termíny. Některé vědecké přístroje se totiž dostávají do většího či menšího časového tlak. Jak to momentálně s touto toužebně očekávanou misí vypadá, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.

Kosmotýdeník 220 (28.11. – 4.12.)

Když se týden chýlí ke konci, je čas si připomenout nejdůležitější momenty, které během něj přinesla kosmonautika. Jsme velmi rádi, že Vás můžeme přivítat u již 220. vydání našeho seriálu Kosmotýdeník, který si klade za úkol informovat naše čtenáře o všech událostech, které by jim rozhodně neměly utéct. Dnes se podíváme do San Francisca a ukážeme si, co dokáží satelity zjistit z oběžné dráhy. Nevynecháme ani aktuální informace o největší události končícího týdne, tedy o havárii rakety Sojuz-U se zásobovací lodí Progress MS-04.

TOP5: Nejočekávanější evropské projekty

Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.

Kosmotýdeník 198. díl (27.6. – 3.7.2016)

Začaly sice letní prázdniny, ale to není žádný důvod, aby nevycházel Kosmotýdeník – nejdéle vycházející seriál na našem blogu. I tentokrát se Vám pokusíme nedělní poledne zpříjemnit rekapitulací uplynulého týdne. Hlavním tématem bude mise ExoMars 2020 (dříve 2018), která v tomto týdnu doslova utekla hrobníkovi z lopaty. Podíváme se i k ISS, kde se testovalo ruční připojování modernizované zásobovací lodi Progress MS-1. Kromě toho si připomeneme i další důležité momenty, které nám přinesla kosmonautika za minulých sedm dní.

Druhé kolo ExoMarsu se odkládá

O téhle zprávě si už několik měsíců štěbetalo ptactvo, které hnízdí v areálech center Evropské kosmické agentury i jejího ruského protějšku. Teprve před pár dny ale obě agentury vydaly společné oficiální prohlášení, které potvrdilo, že se mise ExoMars 2018 odkládá o dva roky. Budeme si tedy muset počkat do roku 2020, než se dočkáme startu evropského vozítka, které na Marsu přistane po tři čtvrtě roce pomocí ruské přistávací plošiny. Hlavním úkolem tohoto vozítka je pátrat po důkazech, které by ověřily, zda na Marsu život je, či byl.

Kosmotýdeník 181. díl (29.2. – 6.3.2016)

Máme za sebou týden, který byl zejména ve znamení stálého čekání na start rakety Falcon 9 v1.2, jež byl stále odkládán kvůli různým nečekaným okolnostem. Nicméně ve stínu Falconu se stalo i několik velmi zajímavých událostí. Například přistál Sojuz TMA-18M, který přivezl účastníky experimentálního ročního pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici. Nebo pokročily přípravy na misi ExoMars 2016, jejíž start přijde již velmi brzy. To a další záležitosti naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.