Štítek ‘Europa Clipper’

Implementace plánu dalších letů SLS Block 1

Před měsícem jsme v článku SLS Block 1: Pilotovaný oblet Měsíce i sonda k Europě informovali o plánu uskutečnit obě mise ze současné mobilní vypouštěcí plošiny pomocí raket SLS verze Block 1. Zatímco duben se nesl ve znamení formulace záměru, dne 18. května bylo vydáno rozhodnutí oba starty v této konfiguraci raket zajistit. Cílovým termínem pro první z obou startů je polovina roku 2022. Konkrétní mise pro tento start bude určena později na základě rizika a připravenosti projektu Europa Clipper.

Čím zkoumat povrch Europy?

To, že americká agentura NASA připraví v nejbližších letech misi Europa Clipper je již téměř hotová věc. Sonda má již několik let politickou podporu a zajištěné financování. Ještě minulý týden se sice stále nevědělo, jaká raketa ji bude vynášet (a tedy ani to, jak dlouho bude trvat její přelet mezi Zemí a Jupiterem), ale to byly spíše kosmetické detaily, které by samotnou realizaci mise ohrozit neměly. Minulý týden navíc bylo rozhodnuto, že nosičem bude nová americká superraketa SLS. Je proto na místě začít psát i o misi, která by měla následovat po projektu Europa Clipper. Už samotný pracovní název projektu, který se již brzy začne formovat, prozradí vše – Europa lander.

Galileo prošlapal cestu misi Europa Clipper

Od prosince 1995 do září 2003 zkoumala sonda Galileo největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter. Sonda vypuštěná raketoplánem Atlantis v roce 1989 je dnes již na první pohled pouhou kapitolou v dějinách kosmonautiky. Nicméně nenechme se zmást. Když zkombinujeme moderní přístupy se staršími daty, můžeme ze starých informací vyzkoumat spoustu nových drobností. Tentokrát se však mezi starými daty z doby výzkumu Jupiteru sondou Galileo našlo něco opravdu zajímavého! Sonda totiž při jednom z blízkých průletů nad měsícem Europa prolétla gejzírem vody z tohoto měsíce! V té době to však nikdo netušil. Jev, který teprve nedávno potvrdil svým pozorováním Hubbleův kosmický dalekohled, můžeme zpětně podrobně zkoumat.

SLS Block 1: Pilotovaný oblet Měsíce i sonda k Europě

Před měsícem jsme na konci pravidelného čtvrtletního shrnutí příprav k prvnímu letu americké rakety SLS verze Block 1 popsali změny v plánování mise druhé rakety SLS, která má k Měsíci vynést Orion s posádkou. Popis událostí končil schválením rozpočtu NASA na fiskální rok 2018. Na jeho základě, v zájmu urychlení mise, NASA obdrží do 30. září prvních 350 milionů dolarů na přípravu stavby druhé mobilní vypouštěcí plošiny pro budoucí starty raket SLS verze Block 1B s mnohem výkonnějším, ale hmotnějším a delším horním stupněm EUS. Důvodem této štědrosti Kongresu je umožnit, aby pro druhý let byla opět použita verze Block 1, takže stávající plošina nebude procházet časově náročnými úpravami na verzi Block 1B. Tyto úpravy totiž vyžadují při přechodu na novou verzi rakety 33měsíční pauzu. To mělo vést k druhému startu SLS v roce 2023, zatímco bez úprav může být mise urychlena přibližně o rok.

Super zpráva: NASA nebude muset škrtat projekty!

Schvalování rozpočtu většinou kosmonautickým fanouškům mnoho radosti nedělá. Prezidentský návrh financování agentury NASA býval v mnoha případech ještě ořezáván a kosmická agentura se musela uskromnit. Ale jsou tu i výjimky a jedna z nich přišla právě před pár hodinami. Americký Kongres totiž schválil navýšení rozpočtu agentury NASA o 1,644 miliardy dolarů oproti návrhu prezidentské kanceláře na celkovou sumu 20,736 miliardy dolarů.  Jistě Vás napadlo, k čemu se tyto peníze použijí. Na tuto otázku odpověď známe a upřímně řečeno zahřeje u srdce každého fandu kosmonautiky.

Návrh rozpočtu NASA: Cíl Měsíc, konec WFIRST

O tom, že se plány na směřování NASA mění podle toho, kdo zrovna sedí v Bílém domě, se ví již dlouhé roky. Změna kursu nastává po změně na postu prezidenta s železnou pravděpodobností. Donald Trump, nový muž v čele USA již několik měsíců prezentuje myšlenku návratu amerických astronautů na povrch Měsíce. Zatím to však byla jen slova a chyběly činy. Očekávalo se, že změna trendu se musí projevit v návrhu rozpočtu agentury NASA na fiskální rok 2019. NASA vydala k návrhu rozpočtu hned několik dokumentů a když se prosekáme přes relativně prázdné politické řeči o tom, že NASA díky novým vědeckým objevům rozšíří znalosti lidstva, dostaneme se ke konkrétním projektům. Některé se dočkaly vylepšení, jiné zůstaly na původním stavu, ale některé čelí zrušení. V dnešním článku se pokusíme zrekapitulovat, co vše návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 obnáší.

Europa Clipper se možná zpozdí kvůli SLS

Americká kosmická agentura dokončila třídenní setkání Technical Interchange Meeting věnované blížící se misi Europa Clipper, která se řadí mezi vlajkové lodě vědeckého výzkumu. Sonda má startovat jako první vědecký náklad na raketě Space Launch System (SLS) ne dříve než 4. června 2022. Datum je však s velkým otazníkem, protože závisí na dokončení úprav mobilní odpalovací plošiny. Na první pohled spolu obě věci nemusí souviset, proto se článek na webu nasaspaceflight pokusil přinést kompletní průřez minulými i nadcházejícími roky, aby mohli čtenáři důkladněji proniknout do tématu.

Trumpův návrh rozpočtu NASA

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v návrhu rozpočtu přisuzuje NASA na fiskální rok 2018 částku 19,1 miliardy dolarů, což je pokles o 561 milionů vůči dříve stanové úrovni. Ve škrtech se projevuje omezení misí sledujících Zemi, ale dopady se projeví i v oddělení, které má na starosti vzdělávání. Zřejmě definitivně by byl pohřbený i návrh robotické mise, která by dopravila asteroid k Měsíci, přičemž tato mise měla za Obamova prezidentování širokou podporu. Celá rozpočtová žádost poměrně dobře odráží prvotní návrh prezentovaný v březnu.

Europa a Enceladus – místa pro život?

Hubbleův kosmický teleskop a sonda Cassini mají leccos společného – oba projekty provozuje NASA a v obou případech se jedná o veteránské projekty, které už dokázaly udělat mnoho zajímavých objevů. Přesto se v mnohém liší – Hubble sleduje svět na dálku, zatímco Cassini obíhá kolem Saturnu a může zkoumat zajímavé fenomény přímo na místě. Europa a Enceladus mají také mnoho společného – jsou to měsíce plynných planet, které pod povrchem ukrývají oceány kapalné vody, které mohou hostit život. Europa obíhá kolem Jupiteru, Enceladus kolem Saturnu, ale jinak jde o velmi podobné světy – možná si ale říkáte, jak spolu to všechno souvisí.

Europa Clipper – oficiální název nové mise

Vizualizace sondy Europa Clipper

Nejdříve se o ní hovořilo jako o misi, která prozkoumá jupiterův ledový měsíc Europa. Pak se tento projekt pracovně nazýval Europa Clipper, protože jeho letový profil připomínal starší návrh s tímto názvem. Před pár týdny se na internetu začala stále častěji objevovat zkratka EMFM (Europa Multi-Flyby Mission) a nyní se tato mise dočkala oficiálního pojmenování. NASA se vrátila k zažitému názvu Europa Clipper. Slovo clipper (v češtině klipr) odkazuje na velmi rychlé plachetnice z devatenáctého století, které brázdily všechny světové oceány a vynikaly nejen rychlostí, ale i grácií.