ESTEC 2016 naživo (1)

Vážení čtenáři, přijměte pozvánku našeho týmu k minicestopisu z naší cesty do Holandska na Den otevřených dveří v ESTEC (Evropské vesmírné výzkumné a technologické centrum). Věříme, že by případně některé z vás inspiroval k uskutečnění podobné cesty, proto vás zveme k prvnímu dílu, který shrnuje naše zážitky z cesty do Holandska. Zvolili jsme třídenní variantu, kdy dva dny jsou vyhrazeny cestě autem a jeden plně věnovaný kosmonautice a relaxu. V sobotu jsme proto vyrazili už nad ránem a hlavním bodem programu bylo muzeum ve Speyeru. Už dopředu lze říci, že jde o monumentální dynamickou ukázku překrásné techniky, která patří mezi to nejlepší, co je možné v oboru navštívit.

Dušan Majer cestou prohlásil, že snad každé setkání Kosmonautixu provázely komplikace s policií. V souvislosti s tím, co se povedlo mě (MaG), se nelze divit, protože při snaze zastavit a vyzvednout kolegu v jedné z liduprázdných Letňanských uliček (podotýkám po třetí ráno), se mi povedlo vytvořit ve zmatku hned dva přestupky najednou. Při snaze někde zastavit kolegovi jsem pouštěl auto jedoucí za mnou – ovšem k mé smůle se z auta vyklubalo policejní a protože jsem je pouštěl zčásti na přechodu a zčásti na zeleni, náležitě mi to spočítali. Nicméně pak už jsme se zbytkem skupiny vyrazili a poměrně hladce dojeli před desátou k Technickému muzeu ve Speyeru.

F 15 a F 101

F 15 a F 101

V úvodu zmiňuji, že jde o monumentální a dynamickou ukázku. Nejsem ale schopen najít přesná slova pro to, co je vidět hned při příjezdu a z parkoviště. A to je jen to nejviditelnější, co můžete zažít. Kromě nádherné ukázky venkovní, zahrnující především letadla, ale i jiné dopravní prostředky, skutečné skvosty se skrývají uvnitř dvou hal. Pro nás, fanoušky kosmonautiky je nejzajímavější hala obsahující mnoho artefaktů, kterým vévodí raketoplán Buran (testovací) a letěná kabina lodi Sojuz TM-19.

Boeing 747 a Antonov 24

Boeing 747 a Antonov 22

Z venkovní expozice je naprostou špičkou ukázka letadel a vrtulníků, kterým vévodí slavný Boeing 747, ovšem poněkud skrytě byla jedním z vrcholů prohlídka kompletní ponorky U9, samozřejmě včetně vnitřního vybavení. To že si totiž můžete prohlížet vše i zevnitř je zde samozřejmostí.

Ponorka U9

Ponorka U9

O prohlídce bych mohl psát, až by z toho byla další z recenzí, jaké už na blogu vyšly, ale naše cesta má cíl a tím je ESTEC, který vám přiblížíme v dalším dílu. Při vzpomínce na těsné prostory kabiny Sojuzu vystavené ve Speyeru jsem se neubránil srovnání s naší Felicií. Když jsem viděl kamarády nasoukané do jejích útrob na parkovišti před muzeem, dal jsem autíčku přezdívku Sojuz MaG. Koneckonců také jde o vrcholné dílo našich mechaniků a také nám umožnilo přiblížit se kosmu.

Schody k Buranu

Schody k Buranu. Zajímavé detaily prolisů a opotřebení…

Ještě bych chtěl na závěr upozornit, že jsme cestou z muzea zvolili další drobnou zajížďku kolem Frankfurtského letiště a nelitovali. Přímo před námi se nad dálnicí prohnala dvě letadla jdoucí na přistání pár sekund po sobě (dvě přistávací dráhy). Po odbočení na jinou dálnici jsme viděli přistávat přímo vedle nás třetí letoun. Takže jsme měli vážně docela kliku. Pokud tedy přemýšlíte, jak absolvovat ESTEC, potom určitě zvolte zajížďku přes muzea Techniky v Německu.

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

31 komentářů ke článku “ESTEC 2016 naživo (1)”

  1. Gmr.n3ptun3 napsal:

    Tahle uvodni cast reportaze je fajn ale nemohu se ubranit vzpomince na cimrmanovske „jeli jsme skodou 120L s radialnimi pneumatikami a drobnou zavadou na chladicim zarizeni“ 😀 (zejmena u te zminky o felicii 🙂 jinak skoda ze nemate fotku interieru U9 -musel to byt urcite super zazitek!

  2. Spytihněv napsal:

    Teprve uvnitř ponorky si člověk uvědomí, jak klaustrofobické prostředí tam vládne a navíc když všude kolem něj bouchají hlubinné pumy a tlakové vlny ponorkou cloumají a stále se přibližují…. Posádky ponorek za války musely být skutečně velmi psychicky odolné. Tedy konkrétně tato je již „mírová“, ale pro představu plně postačuje.

  3. Matěj napsal:

    Tady je pěkné porovnání údržby – Německo (Buran pěkně vystavenej a nablejskanej) vs Rusko 🙂

    http://www.boredpanda.com/abandoned-soviet-space-shuttle-program-buran-baikonur-cosmodrome-kazakhstan-ralph-mirebs/

    Jinak návštěvu Speyeru doporučuju, byl jsem tam 14 dní zpět a je to tam moc pěkné.

    • Rudolf Šíma napsal:

      Tohle je fakt skoda. Urcite by to nekdo koupil a zachoval pro budouci generace. Kde je asi problem?

      • Spytihněv napsal:

        No vypadá to opravdu hrozně. Navíc se při smršti ještě zhroutila střecha hangáru a pohřbila Burana + osm lidí. Je to o to podivnější, že Rusové jsou na svůj kosmický program celkem hrdí a třeba v Lavočkinově muzeu je exponátů družic a sond opravdu hodně. A to i těch zcela neúspěšných. Pokud se nepletu, tak po rozpadu SSSR přešel spolu s Bajkonurem do vlastnictví Kazachstánu i sám Buran. Tak buď to bylo složité při jednání, nebo problematická logistika přepravy někam do expozice v Rusku (což by tedy složité určitě bylo) a nebo se na to prostě vybodli. Jak říkám, ten pohled je opravdu jak z nějakého postapokalyptického filmu 🙁

    • maro napsal:

      To jsou navíc ještě fotky před tím propadem střechy.

  4. maro napsal:

    Zatraceně, ty schody jsou geniální! Krásná ukázka toho, že při chůzi vzhůru jsou zatěžovány víc než při chůzi dolů. Nebo ne? Člověk přece při chůzi vzhůru musí vydat energii na překonání m*g*h. Při chůzi dolů ji ale zase musí utlumit. Takže teď fakt nevím.

    • Rudolf Šíma napsal:

      Bych to videl tak, ze se pri obousmernem provozu chodi pri pravem okraji cesty. Energii bych do toho netahal. 🙂

      • android napsal:

        moje teze: Když jdou lidi dolů, tak našlapují na okraj schodu a tudíž plocha je neopotřebovaná. Zátěž směrem dolů je určitě větší. Když se jde dolů, tak je v určitý okamžik větší zpomalení/náraz. (nahorů lidi plynuleji přenášejí váhu a možná šoupají více nohama) Zároveň je pravděpodobné, že když se de nahorů, tak je na podrážkách více prachu a písku který se nahoře nejspíš očistí na nějakém roštu?

        Je možné že dolů chodí i jinou cestou (ve směru prohlídky)

      • Jiří Kos napsal:

        Možná že chodili jenom nahoru a tam se hromadili (viz též Cimrmanův vynález samoobslužné zdviže v dolech).

      • maro napsal:

        Tak když jdu dolů tak opravdu víc „lížu“ hrany chodidlem, protože zátěž je vždycky víc na přední části chodidla, která je při chůzi dolů hned na hraně. Při chůzi nahoru je ta zatížená přední část chodidla dál v ploše schodu. V tom to asi bude. Plus ten případný jemný písek vynášený nahoru z venku a postupně ztrácený na těch schodech a nahoře v exponátu, odkud se odstraní vysavačem uklízečky.
        Vždycky si u takových schodových „problémů“ vzpomenu na učitele matematiky, který nám na uprostřed nejvíc prošlapaných pískovcových schodech na zámku, vysvětloval normální rozdělení pravděpodobnosti. A tedy pravděpodobnosti kudy člověk půjde po schodech.

      • Rudolf Šíma napsal:

        Jiri Kos: Tento system tam take pouzivaji a hromadeni horniku vyresili skluzavkou. Tusim, ze u letounu Il 18. Metoda byla vsak pro Cimrmana nepouzitelna. Nejaky problem s gravitaci nebo tak neco.

      • Rudolf Šíma napsal:

        Skluzavku maji v Sinsheimu. Nejak jsem se do toho zamotal. 🙂

    • Martin Gembec Administrátor napsal:

      Přátelé já vím, že to byla z mé strany provokace z toho množství fotek vybrat a vložit zrovna schody, ale jsem moc rád, že jste se toho chytli přesně tak, jak jsem to zamýšlel. Všimněte si sloupku na horním kraji fotky. Opravdu je tam zábradlí a tak se chodí nahoru vpravo a dolů vlevo a já chtěl tento malý zajímavý detail ukázat. Myslím, že to bylo zajímavé zpestření a těm, kteří to odhadli správně gratuluji 🙂

      • Rudolf Šíma napsal:

        Vsichni to asi chapou, ale presto si dovolim pripomenout, ze pojmy „vpravo a vlevo“ jsou relativni, neni li udan smer. Nahoru se jde tedy vpravo a dolu take vpravo. 🙂

      • Spytihněv napsal:

        Raději už tohle geniální a fascinující téma dál nerozvíjejte 🙂

      • Rudolf Šíma napsal:

        Souhlas. Vahal jsem. 🙂

  5. Zuzi napsal:

    Technická muzea ve Speyeru a v Sinsheimu pravidelně navštěvujeme a je to vždy zážitek co neomrzí. Je to z ČR dostupné rozumně autem a kousek vedle je i Hockenheimring, kdo je fanda do automobilového sportu. Ještě dodám dvě věci, v Sinsheimu je k vidění TU-124 a Concord, to má s extrémní technikou také hodně společného. Druhá věc je každoroční sraz nadšenců okolo jakýkoliv spalovacích motorů ve Speyeru, který se pořádá druhý víkend v květnu. https://www.youtube.com/watch?v=q9LQSlNvh7U

  6. Andrej Vrbenský napsal:

    Nieje to original Buran je to prototyp pre testovanie v atmosfère, to po bokoch sú Al-31 motor ako na Su-27 a ich rodine.
    Toto skutočne lietalo ale nie až do vesmíru.

  7. asdf napsal:

    Neušil jsem, že je tam Buran. Jak se tam vlastně dostal?

  8. Vašek napsal:

    Jen drobná technická poznámka. Ta příď letounu pod Boeingem 747 na třetím snímku není An-24, ale An-22.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.