Štítek ‘ESA’

Probudí se Philae?

V dalších týdnech a měsících nás čeká velmi napínavé období, kdy bude Evropská kosmická agentura čekat na signál z přistávacího pouzdra Philae, které vloni v listopadu úspěšně dosedlo na povrch jádra komety – jako první lidmi vyrobený objekt v historii. Jelikož se kometa v této době blíží ke Slunci, dopadá na její povrch více světla, což by mohlo nabít palubní baterie a snad Philae oživne. Bude fascinující sledovat, jak tenhle příběh dopadne. Náš dnešní článek přináší stručné shrnutí událostí, které se týkají Philae a zároveň nabízí i očekávaný přehled událostí v dalších týdnech,

Rosetta vyfotila vlastní stín

Model sondy Rosetta letící ke kometě Churyumov-Gerasimenko

14. února, na den svatého Valentýna si několik set milionů kilometrů od Země dala evropská sonda Rosetta rande s jádrem komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Prolétla pouhých šest kilometrů od jádra a do dnešního dne jsme se mohli těšit pouze ze snímků kamer NavCam. Ty byly sice působivé, ale všichni čekali na detailní fotky z kamery OSIRIS. U ní platí, že fotky nejprve dostanou k dispozici odborníci, kteří se na projektu podílejí a teprve po určité době, až se fotky důkladně analyzují a prozkoumají, mohou být zveřejněny. Dnes jsem se alespoň v jednom případě dočkali a stojí to za to.

Sentinel mapuje změny po zemětřeseních

Zemětřesení není nic jiného, než náhlé uvolněná energie, která byla dlouhodobě akumulována na místě styku litosférických desek. Při zemětřesení se tato energie uvolní a desky se vůči sobě posunou – ale většinou se ale jedná o změny v řádu milimetrů až centimetrů. Zdá se neuvěřitelné, že by takové změny mohly být změřeny s pomocí satelitu, který obíhá několik set kilometrů nad Zemí. Přesto je tomu tak. Evropská kosmická agentura před pár dny vydala video,které ukazuje úctyhodné schopnosti vloni vypuštěné družice Sentinel 1A.

Kosmotýdeník 127. díl (16.2. – 22.2.2015)

Dny plynou jako voda a neustále s sebou přináší nové a nové události. Někdy není snadné zachytit všechny aktuality a proto ke slovu přichází nejdéle vycházející seriál na našem blogu – Kosmotýdeník. Stejně jako ve 126 minulých nedělích jsme pro Vás připravili shrnutí těch nejdůležitějších momentů uplynulého týdne. Konkrétně se můžete těšit na rekapitulaci výstupu dvou amerických astronautů do volného prostoru, zahájení výstavby přístupové věže pro pilotované lodě CST-100 a třetím tématem bude let zásobovací lodi Progress k ISS. Na konci článku na Vás jako obvykle čeká několik krátkých zpráv.

Co teď čeká Rosettu?

Kdo by si myslel, že evropská sonda Rosetta obíhá po stále stejné dráze kolem jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko, ten by se asi hodně divil. Sonda totiž v okolí jádra výrazně manévruje. Důvod je jediný – vědci chtějí kometu nafotit ze všech možných úhlů a navíc usilují také o komplexní měření a toho mohou dosáhnout pouze tím, že budou střídat blízké průlety s těmi vzdálenými. Náš dnešní článek se pokusí zmapovat, co nás čeká v podání této sondy v dalších týdnech a měsících.

Kosmotýdeník 126. díl (9.2. – 15.2.2015)

Jsou týdny, kdy se v oblasti kosmonautiky příliš zajímavých věcí nestane. Jsou však i dny, kdy se sejdou tři významné akce, a člověk neví, co sledovat více. Takovým byl 11. únor, který nám připravil hned tři velké události, kterým se věnujeme i v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Nepřijdete tak o test malého evropského raketoplánu IXV, start rakety Falcon s družicí DSCOVR, nebo přistání lodi Dragon z poslední mise. Avšak, přinášíme vám mnohem více. Přejeme příjemné čtení a pěknou neděli.

AKTUALIZOVÁNO: Sbohem, ATV. Navždy!

Po celém světě se dnes lidé navzájem schází, ale 400 kilometrů nad naší planetou dojde k rozchodu – dlouho plánovanému, očekávanému a připravovanému, ale i přesto smutnému. Dnes ve 14:40 našeho času by se měla od zadního stykovacího uzlu ruského modulu Zvezda na ISS oddělit pátá evropská zásobovací loď ATV. Na první pohled na tom není nic neobvyklého – vždyť takový osud měly i všechny čtyři předešlé evropské lodě. Rozdíl je v tom, že ATV-5 Georges Lemaître je vůbec posledním exemplářem. Žádná další loď ATV již nevznikne a u stanice ji už nikdy neuvidíme. Pro naše diváky jsme připravili tento krátký článek, ve kterém jste měli možnost živě sledovat tuto historickou, ale smutnou událost. Nyní jsme do článku doplnili záznam celé operace.

Mise IXV v obrazech

Evropská kosmická agentura si již několikrát vyzkoušela, jaké to je poslat návratové pouzdro skrz atmosféru (a nejen tu pozemskou). Ale vždy se jednalo jen o, s prominutím, hloupá pouzdra neschopná manévrování. Krokem vpřed je tedy úspěšný test zařízení IXV, který ESA ve spolupráci s organizací Arianespace provedla. Jedná se o první řiditelný stroj schopný přečkat průchod atmosférou a být znovupoužitelný. V budoucnu by měly nabyté znalosti posloužit třeba při návrhu pouzder s různými vzorky, nebo nové generace raket, u kterých by se vyhořelé stupně daly znovu použít. Možnosti jsou široké a dveře k nim se včera otevřely. Náš dnešní článek proto přináší dvacet fotografií a infografik, které zmapují celou stominutovou misi.

AKTUALIZOVÁNO: Evropa dnes otestovala kosmický letoun

Evropské testovací zařízení IXV

Do startu evropského experimentálního zařízení IXV zbývá už možná méně než hodina. Startovní okno se otevírá ve 14:00 našeho času a končí dnes v 15:43 středoevropského času. Nosičem je raketa Vega – nejslabší ze současné rodiny evropských raket. Jejím úkolem je vynést 1845 kilogramů těžké zařízení IXV na suborbitální dráhu. Celá mise bude trvat odhadem 100 minut a měla by být korunována úspěšným průchodem skrz atmosféru, vystřelením padáků a přistáním ve vlnách Tichého oceánu. V našem dnešním krátkém článku Vám nabízíme možnost sledovat celý start živě.

Den plný kosmonautiky

Znáte to jistě sami z běžného života – v některých dnech život plyne líně a stereotypně. Naopak jindy se sejde v krátkém časovém sledu hned několik momentů, které se jako běžné nazvat nedají. Pokud se jedná o smutné změny, je to vždy náročné, ale když jde o pozitivní novinky, pak má člověk doslova druhé Vánoce. Dnes, 11. února se zdá, že bychom se mohli takových malých kosmonautických Vánoc dočkat. Náhoda nám totiž na jediný den nachystala hned tři zajímavé momenty, které stojí za pozornost.