Štítek ‘ESA’

Kosmotýdeník 307 (30.7. – 5.8.)

Dalších sedm dní je za námi a kosmonautika nám toho opět přinesla tolik, že bychom mohli události přehazovat vidlemi. V posledních hodinách zvířila hladinu nominace amerických astronautů do soukromých lodí, ale my se v Kosmotýdeníku jako obvykle zaměříme spíše na témata, která si zaslouží pozornost, ale v průběhu týdne byla z nejrůznějších důvodů odsunuta na druhou kolej a nemohli jsme jim věnovat tolik pozornosti, kolik si zaslouží. Dnes se tedy v první řadě podíváme na návrat kosmické lodi Dragon od ISS, ale zmíníme se třeba i o tom, jak současná vlna veder mění tvář Evropy i při pohledu z vesmíru.

Tankování družice Aeolus

Do startu evropské družice Aeolus, která bude jako první stroj v dějinách kosmonautiky zaměřená výhradně na měření pohybů vzdušných mas z pozemské atmosféře, zbývají už jen necelé tři týdny. Bylo tedy načase, aby technici naplnili její nádrže palivem. Připravit družici na start není nic snadného – před techniky je dlouhý seznam přesně definovaných úkolů, z nichž některé jsou složitější než jiné. Mezi činnosti, které vyžadují speciální opatrnost a dodržování bezpečnostních opatření patří i plnění nádrží palivem. Použité palivo – hydrazin – je silně toxické a proto s ním mohou pracovat pouze specialisté oblečení do ochranných obleků, které připomínají přetlakové skafandry. Jakmile je tankování dokončeno, může se přistoupit k další sérii úkolů, kontrol a milníků. Před družicí Aeolus je v těchto dnech významný milník v podobě uzavření do aerodynamického krytu. Pokud se nic nepokazí, mělo by ke startu na raketě Vega dojít 21. srpna ve 23:20 našeho času.

Aeolus má natankováno

Evropská družice pro výzkum větrů má startovat 21. srpna a před pár dny byly její nádrže naplněny hydrazinem. 2. srpna 18:56

Zrnka z asteroidu jsou i v Evropě

Japonská sonda Hayabusa vypuštěná v roce 2003 se o sedm let později stala prvním lidským výtvorem, který dokázal na Zemi dopravit vzorky z asteroidu. Mise si prošla mnoha technickými závadami a můžeme považovat za malý zázrak, že se dokázala dostat zpátky na Zemi a navíc zvládla dopravit i nějaké vzorky. V návratovém pouzdru se podařilo objevit 1500 mikroskopických prachových zrnek, která sonda odebrala z povrchu asteroidu Itokawa. Tato zrnka, která nejsou normálním okem vidět, se stala cílem zájmu mnoha odborníků. Tři zrnka jsou nyní i v Evropě, konkrétně v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu.

Start větrné družice klepe na dveře

Vypuštění družice Aeolus, evropského projektu, který bude poprvé sledovat globální vzdušné proudy v reálném čase, se již nebezpečně blíží. Pokud se nic nepokazí, odstartuje tento hlídač větrů na oběžnou dráhu za méně něž měsíc. Ponese s sebou sofistikovaný přístroj s laserem využívající Dopplerův jev, kterému se říká Aladin. Kombinace dvou laserů, velkého teleskopu a mimořádně citlivých senzorů z něj dělá jeden z nejpokročilejších vědeckých přístrojů, jaký se kdy dostal na oběžnou dráhu. Než však dojde ke startu z kosmodromu v jihoamerickém Kourou, musí se pozemní týmy na tuto událost důkladně připravit. Nezbývá než věřit, že jim během dalších týdnů nevezme nějaká nečekaná událost vítr z plachet.

Pomohou astronauti astmatikům?

Astronaut a astmatik spolu mají společného více než jen první tři písmena. Na našem webu se snažíme čas od času věnovat vědeckému přínosu, který kosmonautika má. Jenže v mnoha případech může být složité si průběh experimentu představit a proto velmi oceňujeme videa Evropské kosmické agentury s německým astronautem Alexanderem Gerstem. Ve videích jsou rozhovory natočené ještě před startem, kdy astronaut popisuje daný experiment a obrazovou složku tvoří reálné záznamy z paluby ISS, kde Alexander daný experiment provádí. Dnes se podíváme na pokus zvaný Airway monitoring, který by mohl pomoci milionům lidí s astmatem.

Kosmotýdeník 306 (23.7. – 29.7.)

Objev tekuté vody na Marsu, start Falconu 9, plavba hned dvou prvních stupňů Falconu 9 na dvou plošinách do přístavů, test lodi VSS Unity… na jeden týden opravdu mnoho kosmonautických událostí. A to ještě není vše. Krom zmíněných témat, se v hlavním článku Kosmotýdeníku budeme věnovat také tomu, že teleskop TESS vkročil do první vědecké pozorovací fáze! A data, která brzy dorazí, budou jistě velmi zajímavá. Pravidelný přehled nejzajímavějších událostí uplynulého týdne v kosmonautice je připraven. Přeji vám při čtení Kosmotýdeníku pěknou neděli a fajn chvíle strávené s kosmonautikou.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2018)

Modul Orionu pro posádku pro pilotovanou misi EM-2, 26. července

Před téměř padesáti lety se k našemu vesmírnému souputníkovi postupně vypravilo devět pilotovaných kosmických lodí. Dvanáct amerických astronautů na Měsíci přistálo, další pobývali v jeho blízkosti. Od té doby jsme na příliš dlouhou dobu uvízli na nízké oběžné dráze Země. Po třech desítkách let vizionářské rétoriky amerických prezidentů o pilotovaném průzkumu Měsíce, Marsu, případně asteroidu, bylo před pár dny dokončeno svařování kabiny kosmické lodě Orion, jejímž úkolem je opět dostat astronauty NASA do blízkosti Měsíce. Devítidenní pilotovaná mise tohoto exempláře, zahrnující oblet Měsíce, je připravována na rok 2022 s tím, že může být odložena o rok ve prospěch jiného nákladu nosné rakety SLS – kosmické sondy Europa Clipper, určené pro studium Jupiterova měsíce Europa. Orion bude první pilotovanou lodí NASA od letu raketoplánu Atlantis v červenci 2011. V porovnání s úvodními pilotovanými lety Apolla, které se uskutečnily před padesáti roky, bude mise Orionu zahrnovat jak prvky mise Apolla 7, tak i Apolla 8. Pilotovanému letu bude předcházet šestadvacetidenní nepilotovaný let Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět na Zemi, který je připravován na rok 2020, a který i při kritickém pohledu převyšuje několikahodinové lety lodí Apollo 4 a 6. Podívejme se, jak pokročily přípravy na obě mise Orionu od minulého čtvrtletního souhrnu.

Termín startu Bepi Colombo

Pokud se nic nepokazí, mělo by ke startu rakety Ariane 5 s dvojicí sond k Merkuru dojít 19. října ve 3:45 SELČ. 26. července 17:56

Evropská sonda objevila vodu pod pólem Marsu

Evropská sonda Mars Express

Radarová měření z evropské sondy Mars Express naznačují přítomnost podpovrchového rezervoáru vody, který se ukrývá pod vrstvami ledu a prachu v jižní polární oblasti Marsu. Důkazy přítomnosti vody na Marsu v minulosti jsou převážně spojené s povrchem planety. Jde především o vyschlá říční koryta, která se již dříve podařilo velmi detailně nasnímat z oběžné dráhy. Sondy kroužící kolem Marsu společně s landery a rovery prozkoumávají povrch Rudé planety a společně se jim podařilo objevit minerály, které mohou vznikat pouze ve vodním prostředí. Aktuální objev je ale jiného rázu.