Štítek ‘ESA’

Palivové články se prosazují i na Zemi

Náš seriál Kosmonautika pomáhá se dnes po delší době dočkal dalšího pokračování. V tomto seriálu se zaměřujeme na technologické novinky, které byly objeveny, nebo rozvinuty díky letům do vesmíru a které postupně nachází uplatnění i v běžném životě. Cílem tohoto seriálu je ukázat, jak jsou cesty do vesmíru důležité. Že nejde jen o zkoumání vesmíru, zjišťování kde se na které planetě vyskytuje jaká sloučenina, ale že i cesta je cílem. Netvrdíme, že by některé technologie nevznikly bez kosmonautiky. Ale díky ní se dočkaly rychlejšího prosazení a vyladění. Stejné to bylo i u palivových článků. Už v době před programem Apollo hledali spolehlivý zdroj energie, který by nepotřeboval mnoho paliva, byl snadný na obsluhu a nebyl příliš rozměrný. Volba tehdy padal na palivový článek, který světu představil už v roce 1838 švýcarský vědec Christian Friedrich Schönbein. Od doby té doby se na vynálezu příliš nepokročilo. Největším nepřítelem palivového článku se stalo dynamo a další navazující technologie výroby elektrické energie.

Závěrečné spojení TGO a Schiaparelli

Evropsko-ruská mise Exomars 2016 má za sebou další krok ke startu, který by měl přijít už v polovině března. V montážní hale na kosmodromu Bajkonur jsou přípravy v plném proudu. Obě části – družice TGO a zkušební přistávací modul EDM cestovaly z Turína na Bajkonur odděleně a v první fázi se odděleně i připravovaly. 30. ledna bylo do nádrží přistávacího modulu natankováno 45 kilogramů hydrazinu, 12. února se celý 600 kilogramů těžký lander pomocí jeřábu umístil na vrchol sondy TGO, kde byl připojen pomocí 27 šroubů. V tomto krátkém článku Vám přinášíme video z celé operace + několik povedených fotek.

Drobné krůčky k dopravě vzorků z Marsu

Neexistují žádné méně důležité mise – všechny posouvají naše poznání vpřed. Ale všichni fanoušci kosmonautiky moc dobře vědí, že některé mise jsou zkrátka a dobře důležitější, sledovanější a přelomovější. Při pohledu do budoucnosti se těšíme hlavně na Webbův teleskop, ale kosmonautika nespí a připravuje další zajímavé projekty. Jedním z těch, které jsou již mnoho let ostře sledovány a vyhlíženy, je projekt odběru vzorků hornin z Marsu a jejich doprava na Zemi, projekt, který se označuje zkratkou MSR neboli Mars Sample Return. Je potřeba říci, že zatím nebyla schválena ani přesná podoba mise. Všechno ještě bude záviset na setkáních odborníků, kteří budou posuzovat různé varianty. Jelikož jde o mimořádnou misi, rozhodli jsme se, že budeme vydávat články již nyní. Byť v nich nebude nic jistého, čtenáři z nich vyčtou alespoň směr, kterým se plány ubírají.

Evropský hlídač oceánů

Včerejší start ruské raket Rokot z kosmodromu Plesetsk s evropským průzkumným satelitem Sentinel-3A se podařil. Tato družice bude mít za úkol z téměř kruhové polární dráhy zkoumat dění v oceánech a zjišťovat tak vliv na globální klima. Mezi čtenáři jsou v poslední době navíc velmi oblíbené články, ve kterých detailně rozbíráme technické řešení nově vypouštěných družic. Dnes se proto detailně podíváme na zoubek nového satelitu, který od včerejšího večera obíhá kolem naší Země.

ŽIVĚ A ČESKY: Třetí typ Sentinelu startuje

Evropská kosmická agentura se kromě průzkumu vzdáleného vesmíru zaměřuje také na výzkum naší planety země. K tomuto účelu je navržena série družic Sentinel, což je součást programu Copernicus. Zatímco družice z první řady disponují radarovou anténou, druhá série je zaměřena na snímkování pevniny, třetí bude mít na starosti oceány. Každá série bude jednou disponovat dvojicí družic a právě první exemplář třetí řady právě nyní stojí na startovní rampě ruského kosmodromu Pleseck na raketě Rokot. Ke startu by mělo dojít dnes v 18:57 a v tomto článku najdete česky komentovaný přenos ze startu.

Co se nachází uvnitř komety?

O velmi úspěšné Rosettě jsme poslední dobou moc neslyšeli. Sonda ale stále obíhá okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a neustále nás zásobuje novými fotkami a vědeckými daty. V září minulého roku prolétla kometa společně se sondou perihéliem, neboli nejbližším místem na dráze vzhledem ke Slunci. Od té doby klesá intenzita slunečního záření a tím klesá i aktivita samotné komety. Kvůli tomu se bohužel také vytrácí šance na obnovení komunikace s přistávacím modulem Philae, který bude mít stále méně energie ze svých solárních panelů. Členové řídícího týmu si už přiznali, že navázání dalšího kontaktu je velice nepravděpodobné. Jak ale vědci postupně analyzují naměřená vědecká data, přicházejí s novými a zajímavými objevy.

Přípravy na start ExoMars 2016 nabírají obrátky

Už 14. března by mělo dojít k jednomu z nejdůležitějších startů letošního roku. Ruská raketa Proton s horním stupněm Briz-M má k Marsu vystřelit první část evropsko-ruského programu ExoMars. Je o zkušební přistávací pouzdro EDM, které ověí technologie měkkého přistávání na Marsu a družici TGO, která bude zkoumat složení atmosféry s důrazem na metan a podobné plyny. Aby start dopadl úspěšně, je potřeba vykonat řadu postupných kroků. V tomto krátkém článku Vás seznámíme s termíny těch nejdůležitějších milníků. Údaje pochází od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který tyto informace zveřejnil na našem diskusním fóru. Podle jeho slov je to jen stručný výpis těch nejdůležitějších kroků. Skutečný rozpis totiž čítá na sto různých aktivit a vydal by na dvě plné stránky textu.

Jak funguje systém EDRS?

Možná už Vás někdy napadla otázka, proč Evropa rozvíjí systém přenosových satelitů EDRS (European Data Relay System) na geostacionární dráze. Evropská kosmická agentura nyní vydala krátké video, které přehledně ukazuje, jak tento systém funguje. Satelit přijme data z družic na nízké oběžné dráze a pošle je do pozemních středisek. Do budoucna se počítá i s komunikací v opačném směru. Využití družic na geostacionární dráze je výhodné, jelikož satelity na nižších drahách přeletí přes oblohu poměrně rychle a zajistit jejich nepřetržité spojení se Zemí by nebylo jednoduché.

LISA Pathfinder dorazila na své pracoviště

Šest týdnů po startu dorazila LISA Pathfinder konečně do svojí destinace, kde bude demonstrovat technologie pro hledání gravitačních vln. Ta se nachází okolo libračního centra L1 soustavy Země a Slunce, které bude sonda obíhat. Sonda byla vynesena na parkovací nízkou oběžnou dráhu Evropskou lehkou raketou Vega. O zbytek práce se postarala pohonná jednotka, spalující nesymetrický dimetylhydrazin a dimer oxidu dusičitého. Ta provedla 6 zážehů, během kterých postupně zvyšovala nejvyšší bod oběžné dráhy. Poslední zážeh poslal sondu až k libračnímu centru L1. Původně bylo v plánu provést ještě další dva zážehy pro navedení sondy na její konečnou orbitu, ale první zážeh byl natolik přesný, že už druhý nebyl potřeba.

Kosmická procházka dvou Timů

Pokud pominu nejmladší generaci, tak asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že asi každý někdy viděl americký seriál Kutil Tim. Asi není potřeba připomínat, že technické zlepšováky hlavního hrdiny se jen málokdy daly označit za úspěšné. A vida – náhoda tomu chtěla, že se jmenovci seriálové postavy sešli na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a 15. ledna je čeká společný výstup do otevřeného prostoru. Všichni ale očekávají, že jejich práce bude o poznání spolehlivější, než na co jsme od „Tima“ zvyklí z televizního seriálu.