Štítek ‘ESA’

Vědci si už brousí zuby na pozorování z „Webba“

Dalekohled Jamese Webba zatím ještě čeká na spojení svých dvou hlavních částí, aby se mohl připravovat na start na jaře roku 2019, ale vědci po celém světě již hoří nedočkavostí, co všechno díky němu spatří. Jelikož půjde o mimořádně komplexní stroj, nebude se v úvodní fázi na nic spěchat, aby bylo možné všechny palubní systémy dokonale zkontrolovat a nakalibrovat. První vědecké výsledky tak začnou přicházet až na konci roku 2019, ale už nyní známe seznam pozorování, které bude JWST provádět minimálně v prvních letech provozu. Pokud bychom tento seznam měli stručně shrnout, pak stačí říct, že půjde o jupiterovy měsíce, supermasivní černé díry ve středech galaxií, exoplanety a také nejstarší pozorovatelné galaxie ve vesmíru. Ředitel Vědeckého institutu kosmického teleskopu Ken Sembach vybral minulý měsíc plány na 13 pozorování, které vzešly z více než stovky návrhů. Ty předložily odborné týmy z celého světa, které vycítily šanci podílet se na prvním vědeckém pozorování novým teleskopem.

Sonda, která má „šťávu“

Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter Systém Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?

Den otevřených dveří pražského sídla Galileo

8. a 9. prosince se potřetí otevřou dveře centra Evropských globálních družicových navigačních systémů (EGNSS) a seznámit se s lidmi, kteří je řídí. Program a info 7. prosince 20:21

ŽIVĚ: První videohovor mezi ČR a ISS

Dnes v 16:05 dojde k historicky prvnímu obrazovému spojení České republiky s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Žáci a studenti se shromáždí v budově Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze a po dobu dvaceti minut budou mít možnost anglicky hovořit s italským astronautem Paolo Nespolim, který právě pobývá na ISS. V historii se Česká republika již dokázala spojit se stanicí, ale vždy šlo o hlasové spojení. Dnes ale bude poprvé v historii našeho státu možné realizovat propojení i s přímý přenosem obrazu.

První data ze Sentinelu 5P? Famózní!

Družice Sentinel 5P

Evropská sonda Sentinel 5P se do vesmíru dostala 13. října s pomocí rakety Rokot, která startovala z kosmodromu Pleseck a od té doby technici zkoušeli její systémy, kalibrovali přístroje a dočkali se i prvních měření. Tyto první údaje sice pochází ještě z období, kdy byla družice ve fázi přípravy, ale odborníky zaujaly natolik, že se rozhodli je zveřejnit. Lépe než tisíc slov totiž ukazují, že nejnovější přírůstek do rodiny programu Copernicus opravdu posouvá sledování kvality ovzduší na úplně novou úroveň.

Na rampě pro Ariane 6 je živo

Na jihoamerickém kosmodromu v Kourou, který využívají evropské rakety, v posledních měsících roste nová odpalovací rampa. Z ní by měly startovat nové evropské rakety Ariane 6, přičemž premiérový start je plánován na červenec roku 2020. Do té doby je ale potřeba udělat ještě hodně práce, což je vidět i na videu, které přináší dnešní krátký článek. V záznamu jsou použité i záběry z dronu, takže divák získá pěkný přehled o stavu prací. Z ptačí perspektivy je navíc už dobře vidět základní tvar nové rampy.

ESA připravuje další cubesat

Cubesat se jménem GomX-4B je nejnovějším a také největším evropským cubesatem, který má za úkol testovat nové technologie. Malá družice už prošla zkouškami a nyní se připravuje na start, který proběhne na začátku roku z Číny. Společnost mu přitom bude dělat téměř identický cubesat GomX-4A. Úkolem této dvojice bude testovat systémy pro mezisatelitní komunikaci i varianty pohonu, přičemž oba kvádry bude od sebe dělit vzdálenost až 4 500 kilometrů. Velikostí jsou tyto družice srovnatelná s krabicí od cereálií a jejich výrobu zajistila dánská firma GomSpace. Na začátku prosince zamíří tato zásilka do Číny, kde začnou předstartovní přípravy. „GomX-4B poletí 1. února na raketě Dlouhý pochod (2D – pozn. aut.) společně s ním poletí i GomX-4A, který vlastní dánské ministerstvo obrany,“ vysvětluje Roger Walker, který v ESA předsedá skupině pro cubesaty.

Oběžná dráha jako moderní umění

17. listopadu roku 2002 startovala z Bajkonuru evropská sonda Integral (INTErnational Gamma-Ray Astrophysics Laboratory), která sledovala vesmír v pásmu energeticky výrazného záření. Šlo o první vesmírný teleskop schopný simultánního sledování v oblasti gamma záření, rentgenového záření i viditelného světla. Dráha družice je geosynchronní a silně protáhlá. V průběhu let se však parametry dráhy měnily – vždy však zůstávaly v řádu desítek tisíc kilometrů nad Zemí.

Čtyři Galilea se chystají na start

Na kosmodromu v Kourou se na prosincový start připravují čtyři evropské navigační družice Galileo, ale také nosná raketa Ariane 5, která je vynese na oběžnou dráhu. V úterý 21. listopadu byly družice Galileo 19 – 22 označeny jako připravené k letu, což značí, že již brzy dojde k jejich spojení s nosnou raketou. Družice se do Francouzské Guyany dostaly na palubě letadel vždy po dvojicích během minulého měsíce. Zde byly v čistém prostředí vybaleny z transportních kontejnerů a začalo jejich předstartovní testování, které mělo ověřit, zda se během letu přes oceán nic nepoškodilo.

Solar Orbiter se zpozdí

Podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře čelí mnoho subsystémů zpožděním a termín startu v únoru 2019 se nestihne. 21. listopadu 14:12