Štítek ‘ESA’

První zážeh nového evropského motoru

Motor Vulcain 2.1, který má pohánět raketu Ariane 6 provedl svůj historicky první statický zážeh. Video z přípravy i ze samotného zážehu. 24. ledna 10:54

Přesnější sledování lodí z vesmíru

Evropská kosmická agentura pomohla pobřežní stráži sledovat o 70% více lodí a díky sledování z vesmíru nasbírala trojnásobek údajů o pozicích plavidel než bylo dříve možné. Velké nákladní i turistické lodě musí používat systém Automatic Identification System, který vysílá údaje o jejich kurzu, rychlosti, identifikaci a poloze. Tyto údaje pak přijímají nejen okolní lodě, ale i pobřežní střediska. Systém původně vznikl kvůli prevenci kolizí, ale nyní je díky němu možné předcházet znečištění cenných lokalit nebo sledovat pohyb nebezpečných nákladů či zlepšit běžný provoz.

Evropsko-ruská lunární mise dělá drobné pokroky

Když se řekne evropsko-ruský kosmonautický projekt, každému fandovi kosmonautiky se asi vybaví ExoMars. Obě agentury ovšem spolupracují i v dalších programech – v rámci mise Luna-Resurs (též Luna 27) se pokusí dopravit na Měsíc pokročilou laboratoř. Ta má být vybavena přístroji, které po měkkém přistání zvládnou pod povrchem hledat ložiska ledu. V průběhu roku 2017 udělal celý projekt několik drobných, ale velmi důležitých kroků vstříc realizaci. Souhrn dosavadních událostí přinesl portál russianspaceweb.com a my Vám nyní nabízíme českou verzi těchto informací.

Slunce během roku 2017

Složený snímek vznikl z 365 fotek, které během roku 2017 pořídila evropská sonda Proba 2 (na snímku). Konkrétně se o fotky postaral přístroj SWAP, který pracuje ve vzdálené ultrafialové části spektra, ve které skvěle vynikne horká vířící atmosféra Slunce – koróna. Její teplota dosahuje až milionu stupňů Celsia. Z pohledu známého jedenáctiletého cyklu Slunce v roce 2017 snižovalo svou aktivitu a blížilo se k minimu. Během tohoto období se z povrchu naší hvězdy téměř ztratí aktivní místa (na fotkách vypadají jako jasné body) a naopak koronární díry (tmavší oblasti) jsou větší a výraznější.

Evropa půjde ve stopách SpaceX

Evropa vyvíjí nosič Callisto, který poslouží jako demonstrátor znovupoužitelných technologií. Zdroj 9. ledna 2018 8:35

Ruské práce na landeru pro ExoMars 2020

Evropsko-ruský projekt ExoMars by se již za dva roky měl dočkat startu své druhé poloviny. V rámci mise ExoMars 2020 by měla k Rudé planetě vyrazit ruská přistávací plošina, která na Marsu měkce přistane a vysadí zde šestikolové vozítko. Jeho úkolem bude pátrat po stopách života a zjišťovat, jak na tom byl Mars z hlediska obyvatelnosti před mnoha lety. Aby však mohl dělat objevy, potřebuje se nejdříve na Mars bezpečně dostat. Právě to je hlavní úkol ruské přistávací plošiny. Kromě toho na ní budou umístěny i drobné vědecké přístroje (včetně českého WAM).

Věda na ISS v roce 2017

Možností, jak si připomenout události uplynulého roku je velké množství, ostatně stačí se podívat na několik našich nedávných článků a dostanete jasné důkazy. Přesto však musím říct, že mne video od NASA překvapilo, protože pokud mne paměť nešálí, tak nikdy dříve jsme na konci roku nedostali podobný sestřih složený z fotek, na kterých jsou vidět astronauti, kteří v uplynulém roce na ISS prováděli vědecký výzkum. Veřejnost tak má možnost seznámit se s širokým spektrem experimentů, které probíhají na stanici. Je přitom vhodné poznamenat, že do videa se nemohly dostat všechny prováděné experimenty – ty se totiž počítají na desítky.

Na co se těšit v roce 2018?

Jako když se dítě dostane do hračkářství, nebo do cukrárny – tak nějak se cítí fanoušci kosmonautiky na prahu roku 2018. Dlouhé roky jsme se na tento rok těšili a i když některé události původně plánované na rok 2018 sklouzly na pozdější termíny (například premiéra rakety SLS), stále by mělo jít o mimořádně nabitý rok. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny atraktivní momenty, které nás zřejmě čekají. Jejich počet je ve srovnání s minulými roky nadstandardní. Je jasné, že některé z nich potkají odklady, ale jejich výčet vypadá jednoduše fantasticky a my, jakožto fandové letů do vesmíru, se máme na co těšit.

Jaký byl rok 2017?

Teď, když proběhly všechny starty plánované na rok 2017, můžeme konečně shrnout, co nám vlastně právě končící rok přinesl z hlediska kosmonautiky. Pokusíme se zopakovat nejen důležité starty, ale podíváme se i na premiéry nových raket, nebo na derniéry nosičů, které sloužily dlouhé roky. Chybět nebude ani statistické zhodnocení roku 2017, abychom se mohli znovu přesvědčit, jak velkou změnou prochází díky SpaceX současná kosmonautika a jak se mění rozložení sil. Spojené státy letos vystřelily 29 raket, z čehož celých 18 patřilo SpaceX. Kromě toho však máme připraveny i statistiky kosmodromů, nebo rodin raket. Nevynecháme ani rekapitulaci událostí, které nám rok 2017 přinesl a které by neměly zapadnout.

DSG nás má naučit žít ve vesmíru, říká Michal Václavík

Stanice DSG může otevřít dveře pro pilotovaný let k Marsu.

Kosmické stanice mají mnoho úkolů, nad kterými však bezkonkurenčně ční věda. Stejně jako je ISS unikátní vědeckou laboratoří, která umožňuje provádět výzkumy z mnoha oborů z prostředí, které se nedá napodobit nikde na Zemi, bude i její nástupce zaměřený na vědecký výzkum. Stanice Deep Space Gateway má začít vyrůstat ve dvacátých letech v tzv. cislunárním prostoru. Jaké experimenty se tam budou řešit, co nás má tato stanice naučit, nebo co je potřeba vyřešit předtím, než se začnou pro stanici navrhovat experimenty? Na tohle všechno i na mnoho dalších otázek jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je členem skupiny, která řeší, co se bude dít na DSG a jak bude vypadat.