Štítek ‘EM-2’

Kosmotýdeník 292 (16.4. – 22.4.)

Další týden plný kosmonautických událostí je za námi a my se v hlavním tématu Kosmotýdeníku netradičně vydáme do Brna. Tady totiž začala fungovat nová továrna, která bude vyrábět speciální vypouštěcí adaptér pro raketu Vega. Významný počin si jistě zaslouží vaši pozornost. V dalších tématech se ohlédneme za startem rakety Atlas z minulého týdne anebo do Číny na přípravy skafandrů pro vycházky do volného prostoru. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2018)

Před půl rokem informovali manažeři NASA o novém datu startovní připravenosti k misi EM-1 nejdříve ve druhé polovině prosince 2019. Současně upozornili na rizika budoucích problémů, spojená s tím, že se práce na mnoha systémech dělají poprvé. Největší rizika byla spojena s výrobou motorové sekce centrálního stupně rakety SLS a servisního modulu kosmické lodi Orion. Potenciál těchto rizik byl přepočten na čtyř- až šestiměsíční skluz. S tím, jak práce postupují, byl tento potenciál snížen na tři až čtyři měsíce. Z důvodů integrovaného plánování prací však NASA stále považuje za vhodné cílit k formálnímu termínu startu mezi 16. a 25. prosincem 2019. V závěru minulého tradičního souhrnu příprav na nepilotovaný let Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět byl přidán nový oddíl, věnovaný popisu prací plánovaných na rok 2019. Tento oddíl je nyní z důvodu úspory místa vynechán. Místo něj bude představen předběžný harmonogram příprav na misi EM-2, při které se na oblet Měsíce vydá Orion s posádkou.

Super zpráva: NASA nebude muset škrtat projekty!

Schvalování rozpočtu většinou kosmonautickým fanouškům mnoho radosti nedělá. Prezidentský návrh financování agentury NASA býval v mnoha případech ještě ořezáván a kosmická agentura se musela uskromnit. Ale jsou tu i výjimky a jedna z nich přišla právě před pár hodinami. Americký Kongres totiž schválil navýšení rozpočtu agentury NASA o 1,644 miliardy dolarů oproti návrhu prezidentské kanceláře na celkovou sumu 20,736 miliardy dolarů.  Jistě Vás napadlo, k čemu se tyto peníze použijí. Na tuto otázku odpověď známe a upřímně řečeno zahřeje u srdce každého fandu kosmonautiky.

Návrh rozpočtu NASA: Cíl Měsíc, konec WFIRST

O tom, že se plány na směřování NASA mění podle toho, kdo zrovna sedí v Bílém domě, se ví již dlouhé roky. Změna kursu nastává po změně na postu prezidenta s železnou pravděpodobností. Donald Trump, nový muž v čele USA již několik měsíců prezentuje myšlenku návratu amerických astronautů na povrch Měsíce. Zatím to však byla jen slova a chyběly činy. Očekávalo se, že změna trendu se musí projevit v návrhu rozpočtu agentury NASA na fiskální rok 2019. NASA vydala k návrhu rozpočtu hned několik dokumentů a když se prosekáme přes relativně prázdné politické řeči o tom, že NASA díky novým vědeckým objevům rozšíří znalosti lidstva, dostaneme se ke konkrétním projektům. Některé se dočkaly vylepšení, jiné zůstaly na původním stavu, ale některé čelí zrušení. V dnešním článku se pokusíme zrekapitulovat, co vše návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 obnáší.

Přistání Orionu na dvou padácích

Včera byl nad pouští Yuma na jihozápadě Arizony uskutečněn pátý ze série osmi testů padáků Orionu, které jsou součástí jejich kvalifikace pro pilotovaný kosmický let Exploration Mission-2. Maketa Orionu byla shozena z transportního letounu C-17 ve výšce 10,5 kilometru (viz fotogalerie). Při testu byl simulován scénář, ve kterém se nepodaří otevřít jeden ze tří hlavních padáků. Test se měl původně uskutečnit 13. prosince. Letoun C-17 tehdy dosáhl výšky pro shoz, ale dveře jeho nákladového prostoru nešly otevřít.

Servisní modul Orionu pro posádku

V polovině října jsme Vás seznámili s fotkami z výroby evropského servisního modulu pro americkou loď Orion, která vyrazí na misi EM-2. Půjde tedy o první pilotovaný let této lodi. V říjnu ještě bylo vidět jednotlivé díly modulu, ale za několik týdnů udělali technici velký krok vpřed. Servisní modul je totiž po stránce vnitřní struktury dokončený. Hlavním úkolem této nosné struktury je poskytnout celému servisnímu modulu potřebnou pevnost. Tuto strukturu tvoří dva kruhové díly – horní a spodní, které jsou spojené vertikálními panely.

Možnosti letu s prvním dílem stanice u Měsíce

Plány na stavbu nástupce ISS, tedy stanice Deep Space Gateway (DSG) sice stále zůstávají na rýsovacích prknech, ale jsou jasně cítit snahy o jejich překlopení do skutečného světa. NASA totiž rozjíždí vývoj prvního dílu nové stanice na několika frontách. Ve spolupráci s firmami, které se pohybují v kosmickém průmyslu se snaží pracovat na návrhu vývoje, testování a celkovém hodnocení prací na modulu PPE (Power Propulsion Element). Zároveň neopomíjí ani studii toho, na jakou dráhu by měl být tento základní kámen nové stanice umístěn a jak se sem dostane poté, co bude vynesen raketou SLS při misi EM-2.

Europa Clipper se možná zpozdí kvůli SLS

Americká kosmická agentura dokončila třídenní setkání Technical Interchange Meeting věnované blížící se misi Europa Clipper, která se řadí mezi vlajkové lodě vědeckého výzkumu. Sonda má startovat jako první vědecký náklad na raketě Space Launch System (SLS) ne dříve než 4. června 2022. Datum je však s velkým otazníkem, protože závisí na dokončení úprav mobilní odpalovací plošiny. Na první pohled spolu obě věci nemusí souviset, proto se článek na webu nasaspaceflight pokusil přinést kompletní průřez minulými i nadcházejícími roky, aby mohli čtenáři důkladněji proniknout do tématu.

Evropský servisní modul pro pilotovaný Orion

To, že Evropská kosmická agentura využije znalostí nasbíraných při vývoji lodi ATV k vytvoření servisního modulu pro připravovanou americkou loď Orion je známá věc. První letový exemplář určený k nepilotované misi EM-1 je téměř hotový a příští rok se vydá na Floridu a technici již začali pracovat i na druhém kusu, který již bude součástí pilotované lodi. Ta by měla v rámci mise EM-2 zahájit stavbu stanice Deep Space Gateway u Měsíce. ESA se před pár dny pochlubila sérií fotografií z výroby, které Vám nyní rádi přinášíme.

Blíží se testy motorů pro druhou SLS

Motor RS-25

Přesněji řečeno, jedna zkouška letového motoru RS-25 pro pilotovanou misi EM-2 se již uskutečnila. Dne 10. března 2016, před sérií testů vývojového motoru č. 0528, byl na stanovišti A-1 ve Stennisově vesmírném středisku při zážehu trvajícím 500 sekund testován pro použití v letu EM-2 letový motor č. 2059. Tento exemplář je přitom jediným motorem, použitým v raketoplánech, který zde byl v tomto desetiletí testován. Cílem tohoto testu byla kalibrace měřicích přístrojů testovacího stanoviště. Program SLS má v inventáři celkem 16 letových motorů RS-25, které postavil Aerojet Rocketdyne v kalifornském Sacramentu. Tyto motory jsou k dispozici pro první čtyři mise SLS, a další dva vývojové motory jsou k dispozici pro pozemní testy. Motory jsou přizpůsobeny požadavkům na výkon SLS, včetně různých vylepšení, jako je například nová izolace trysek a nová řídicí jednotka.