Štítek ‘Deník astronautky’

Jednosměrná letenka

Vzpomínky na výcvik

„Spěchám, spěchám, spěchám! Úplně pokaždé, když jsem během posledních třech let opouštěla svůj byt, abych stihla vlak na letiště ve Frankfurtu, odkud jsem letěla někam do světa kvůli výcviku, moje zavazadlo bylo připraveno a byl čas odjet… a tím myslím nejvyšší čas odjet, ne o minutu později. Pokaždé jsem se modlila ke strážnému andělovi astronautů, abych nezapomněla na nic (alespoň na nic důležitého) z mého neustále připraveného seznamu k zabalení. Proč by to dnes mělo být jiné? Možná protože než se vrátím, tak mnohokrát uvidím Kolín nad Rýnem z vesmíru? Nebo protože mám ve své kapse – vlastně v mém telefonu – jednosměrnou letenku do Ruska? Nebo protože je v mém pase vízum do Kazachstánu?

Dojmy z Hvězdného městečka

úvodní obrázek

„Toto je můj pokus o poskytnutí pohledu do podivuhodného života ve Hvězdném městečku. Nápad vzešel od mých přátel z Karmaski Multi Art Lab v italském Arezzu. Ti nedávno sponzorovali soutěž spisovatelů vědecko-fantastické literatury k uctění památky první ženy ve vesmíru – Valentiny Těreškovové a její mise, která se uskutečnila před padesáti lety. Nejlepší krátké povídky budou společně publikovány ve sbírce, která bude navíc zahrnovat italský překlad tohoto mého textu.

Den plný simulátorů Sojuzu

Vzpomínky na výcvik

„Dnes strávím šest hodin v simulátoru Sojuzu! Vlastně ve dvou různých simulátorech. První z nich můžete vidět na fotografii níže. V tomto typu simulátoru procvičujeme všechny fáze letu. Mimochodem, na fotografii můžete také vidět, že je tam poklop, který ve skutečnosti na reálných lodích Sojuz neexistuje. Na startovní rampě, když je loď připojená k raketě, musíte nejdříve vlézt do orbitálního modulu a z něj dolů do návratového modulu. Pro každodenní práci by to ale bylo trochu nemotorné a proto ty dvířka navíc.

Vše o manuálním řízení Sojuzu

úvodní obrázek

„Dnes jsem opět zpátky za ovládacími prvky Sojuzu a čeká mě manuální připojení k Mezinárodní vesmírné stanici. To je vždycky výborný způsob jak zakončit výcvikový den! Jak nejspíš víte, pokud vše probíhá tak jak má, Sojuz se k vesmírné stanici připojuje automaticky. Náš výcvik v manuálním dokování pokrývá dva typy situací, které mohou nastat: závada řídícího počítače nebo závada systému Kurs, což jsou antény (na Sojuzu i na stanici), které poskytují počítači nezbytné informace o relativní pozici a rychlosti Sojuzu vzhledem k ISS.

Výměna čerpadla v japonském modulu

Vzpomínky na výcvik

„Dnes se ke mně a k Terrymu připojil můj kolega z evropského sboru astronautů Alex a společně jsme absolvovali výuku plánovaných letových úkolů týkajících se základní údržby v japonském laboratorním modulu JEM. Vlastně to bylo tak, že Alex právě dorazil do Japonska, takže by se spíš dalo říci, že jsme se my dva připojili k němu. Jakožto členové záložní posádky jsme se učili o úkolech, které jsou v plánu pro Alexovu Expedici 40/41, na kterou již velice brzy odletí.

Výlet do Japonska je nesmírným zážitkem

úvodní obrázek

„Tento týden jsem v Japonsku kvůli výcviku v Japonské vesmírné a průzkumné agentuře (JAXA). Konkrétně se nacházím v Tsukubě, což je univerzitní a vědecké město nedaleko Tokia. Terry a já jsme zde kvůli dokončení našeho výcviku na systémech japonského laboratorního modulu JEM a jeho robotického manipulátoru RMS. Jedná se o jednu ze závěrečných součástí naší přípravy jako záložní posádky pro Expedici 40/41, kde bychom nahradili Alexe a Reida. Náš výcvik obsahuje výuku ovládání japonského zařízení a experimentů, ale nezahrnuje už výuku HTV, protože japonská zásobovací loď k ISS během této expedice nepoletí. Kdo ví, možná bude start HTV v plánu během naší mise. V tom případě bychom absolvovali další výcvik v létě, když budeme zpátky v Japonsku kvůli závěrečnému výcviku před letem do vesmíru.

Počítače na ISS

Vzpomínky na výcvik

„Počítače, počítače, počítače! S tím jak s Butchem pokračujeme v našem výcviku specialistů modulu Columbus, strávili jsme také nemálo času s naším instruktorem Berndem, který nás učil některé úkony spojené s hlavním počítačem Columba. Na ISS máme opravdu mnoho, mnoho a mnoho počítačů a ne všechny jsou určeny ke stejným věcem.

Požár v ruském segmentu a evakuace ISS

úvodní obrázek

„Servisní modul plný kouře tak hustého, že stěží vidíme jeden druhého a někde za panely modulu je skrytý požár, který je potřeba najít a zneškodnit. Během toho všeho mám na sobě plynovou masku, ve které se člověk dokáže hezky zahřát. Tak vypadal začátek mého dne. Jakmile se servisní modul zaplnil kouřem, popadli jsme s Antonem a Terrym naše plynové masky. Zadrželi jsme dech, nasadili si masky a poté zprudka vydechli do chemického zásobníku, abychom započali reakci, která nám poskytne kyslík k dýchání na další hodinu. Jedná se o izolovaný systém: k produkci kyslíku tato reakce využívá oxidu uhličitého a vodních par, které vydechujeme. Jde zároveň o exotermickou reakci, což znamená, že generuje teplo. Chvíli to trvá, zvyknout si na dýchání horké a suché dodávky plynu ze zásobníku a každý z nás si trochu zakašlal. Určitě je to ale lepší, než dýchat spaliny ze skutečného požáru na oběžné dráze!

Zkoumání kvality spánku

Vzpomínky na výcvik

„Dneska jsem měla možnost podílet se na vývojovém procesu experimentu, který budu provádět na ISS během mé nadcházející mise. Mnoho astronautů říká, že na ISS nespí tak dobře jako na Zemi. Mnoho jich ve vesmíru spí trochu méně a poté se cítí tak nějak méně odpočinutí. Tento experiment se zaměřuje na studium srdeční aktivity během spánku.

Hoří!

úvodní obrázek

„Jak vždy a všude ráda vysvětluji, naše Mezinárodní vesmírná stanice je velice bezpečné pracovní prostředí. Faktem však zůstává, že se tento komplex nachází ve vesmíru, obklopený vakuem a kroužící kolem naší planety rychlostí 28 000 km/h ve výšce 400 km. To všechno zapříčiňuje, že některé situace na stanici vskutku mohou být poměrně kritické a potenciálně i život ohrožující. Právě proto všechny posádky podstupují rozsáhlý výcvik, aby věděli, jak správně reagovat na možné nouzové scénáře. Tady je příběh z jedné takové nouzové simulace: požár na palubě!