Štítek ‘Delta’

Kosmotýdeník 189. díl (25.4. – 1.5.2016)

Týden, který právě pomalu končí, byl co se týká významných událost pořádně nabitý. Dočkali jsme se nejen prvního startu z nového ruského kosmodromu Vostočnyj, ale vody pořádně rozčeřila i informace od Elona Muska, který prohlásil, že v roce 2018 vyšle nepilotovanou loď Dragon k přistání na Marsu. My se však budeme věnovat i dalším důležitým věcem. Například Indie bez velkého zájmu médií dokončila svůj regionální navigační systém. SpaceX zase získala svoji první armádní zakázku a značně tím mění poměr sil ve vynášení armádních satelitů. To a mnoho dalšího si připomeneme v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám pěkný den a dobré čtení.

Kosmotýdeník 134. díl (6.4. – 12.4.2015)

Ani pěkné počasí, které nám přináší v posledních dnech jaro, nepřimělo autory portálu Kosmonautix, aby Vás připravili o pravidelný souhrn kosmických událostí z uplynulých sedmi dní. Aktuální vydání Kosmotýdeníku je připraveno a těšit se v něm můžete na plány společnosti United Launch Aliance na zeštíhlení, přípravy společnosti SpaceX na nadcházející start k Mezinárodní kosmické stanici, návštěvu Marsu, Merkuru a Europy a mnoho dalšího. Přejeme vám příjemně strávenou neděli a dobré čtení Kosmotýdeníku.

Poslední mise raket Delta

Pokud se nestane nic mimořádného, uvidíme americké rakety Delta startovat už jen 15x. Z toho dva starty připadají na starou dobrou Deltu II, pět patří naopak nejsilnější verzi Delta IV Heavy a zbývajících osm startů proběhne v podání Delty IV. Pak éra těchto raket skončí a Delty se odeberou na zasloužený odpočinek. Společnost ULA, která je provozuje, totiž zjistila, že se jí více vyplatí vsadit na nový nosič, jehož jméno může vybírat internetová veřejnost. Delty budou létat do roku 2020, ale už dnes víme, o jaké náklady se bude jednat.

Zavře se nad Deltou voda?

Raketové nosiče označované jménem Delta fungují spolehlivě již od šedesátých let minulého století a za tu dobu posloužily mnoha desítkám úkolů. Jejich služeb využívala americká armáda, NASA i zahraniční klienti. Na dalších pět let je nasmlouváno 15 startů, přesto se zdá, že by se v dalších letech mohl provoz raket Delta utlumovat. Důvodů je víc, ale tím největším je velká finanční náročnost těchto raket, což opatrně připouští i sám provozovatel. Aktuální vývoj v celém oboru přitom směřuje spíše k levnějším, ale přitom spolehlivým nosičům.

Spolehlivý tahoun se vrací

Jen těžko bychom v historii kosmonautiky hledali spolehlivější nosič, než je americká Delta II. Ze 151 startů selhala pouze dvakrát. Přesto se nad ní v minulých letech málem zavřela voda. Jejich hlavní artikl, družice systému GPS přešly na Delty IV a Atlasy V, takže stará dobrá „dvojka“ ztratila své hlavní odbytiště. Pokud si k tomu přidáme její postupující věk, dojdeme k tomu, že si důchod zaslouží. Na letošní rok se chystá její zmrtvýchvstání, ale i tentokrát hrozí, že se bude jednat pouze o labutí píseň. Kolikrát tedy ještě uvidíme tento elegantní nosič startovat? O tom bude pojednávat náš dnešní článek, který vychází přesně čtvrt století po prvním startu Delty II.

Aby Orion neshořel

Když na našem blogu vyšel 8. května článek, který shrnoval aktuální pokrok v přípravě na novou éru americké kosmonautiky, avizoval jsem, že vzhledem k tomu, jak je v této oblasti živo, tak je jen otázkou času, kdy přijde volné pokračování. Dnes je tedy připraven článek zaměřený na aktuální pokrok, který se za poslední týdny podařilo uskutečnit. Zaměříme se především na konstrukci tepelného štítu, který má za úkol ochránit Orion před žhavým vstupem do atmosféry. Dostaneme se ale i k dalším součástem celé komplexní mise.

Delta opět poslouží armádě

Nalijme si čistého vína. Kosmonautika přináší spoustu vědeckých objevů i krásných fotek. Ale musíme si uvědomit, že stejně tak jako v pionýrských dobách letů do vesmíru jsou rakety v hojné míře využívány také armádou. Někteří fanoušci kosmonautiky nad těmito projekty „ohrnují nos“ protože neposouvají lidstvo vpřed a zkrátka když to není vědecké, tak je to nezajímá. Armádní projekty jsou z logických důvodů zahaleny tajemnou rouškou nedostatku informací. I to může některé lidi od zájmu o ně odrazovat. Ale takový přístup je chybný. Shánění informací o armádních družicích leckdy připomíná napínavou detektivku. Navíc třeba pro americké rakety Delta je místní armáda dokonce jedním z klíčových odběratelů. A jeden start se právě blíží. V dnešním článku budeme mluvit o družici WGS-5, která by se na svou cestu do vesmíru měla vydat už tento čtvrtek.

18. Kozmická Strojovňa – rakety nového milénia – prvá časť

Viete čím je tento diel výnimočný? Práve čítate prvú časť posledného dielu typu: rakety X-tých rokov. Pomaly končím s chronologickým opisovaním vesmírnych nosičov. Hlavnou témou seriálu Kozmická Strojovňa sú rakety. Tým sa venujem v každom druhom článku. Dnes sa konečne budete môcť dočítať o najnovších kúskoch, ktoré si na svoj prvý štart museli počkať až do nového tisícročia. V ňom kraľovala Amerika, ktorá sa po havárii Challengeru rozhodla opäť aspoň časť práce preniesť na staré dobré rakety. Zatiaľ čo v deväťdesiatych rokoch používali starý, drahý a neekologický Titan, do nového milénia vkročili s novou technikou a úžasnými kyslíkovodíkovými motormi pre ešte úžasnejšie Delty. USA mali veľmi veľkú ambíciu, čo najviac znížiť cenu za kilogram vynesený na obežnú dráhu.

Číselná označení raket – srozumitelně a přehledně

Znáte to, když v nějakém oboru začínáte, připadají vám všechny termíny a výrazy cizí a nesrozumitelné. Začátečníkům dá hodně práce prokousat se přes tohle nepříjemné období a osvojit si alespoň ty nejnutnější základy. I dnes proto přichází článek zaměřený na čtenáře, kteří si ke kosmonautice teprve hledají svou cestu. Tentokrát naťukneme tajemně vypadající číselné kódy, kterými se označují jednotlivé typy nosných raket. Pro nezasvěcenou osobu mohou označení jako Atlas V 401, Delta IV Medium+ (5,4), nebo Angara A5 vypadat jako nerozluštitelná vojenská šifra a přitom je její dekódování velmi jednoduché. A právě o těchto označeních bude pojednávat dnešní článek.

8. Kozmická Strojovňa – Rakety 70. rokov – druhá časť

8. Kozmická Strojovňa - Rakety 70. rokov - druhá časť

Pred dvoma týždňami som v seriály Kozmická Strojovňa začal opisovať rakety, ktoré vznikli počas sedemdesiatych rokov minulého storočia. Dnes túto tému ukončím. Najprv napíšem o legendárnej sovietskej rakete Cyklon. Tento úžasný stroj síce vznikol koncom šesťdesiatych rokov, ale najviac slávy si užil neskôr. V čase vzniku sa hovorilo o sovietskej raketa, ale po rozpade ZSSR ju zdedila Ukrajina.

Tento kozmický nosič existoval v dvoch verziách. Cyklon-2 sa vypúšťal z Bajkonuru a Cyklon-3 zase z kozmodrómu Plesetsk. Obidve rakety patrili do kategórie ľahkých nosičov. S nosnosťou približne tri tony na nízku obežnú dráhu sa používali najmä pri štartoch vojenských a civilných družíc, ale aj ľahších návratových satelitov. Obidve rakety patrili medzi najspoľahlivejšie na svete. Cyklon-2 zlyhal iba raz, pričom štartoval až 102 krát. Jeho mladší brat vybuchol až sedemkrát, ale vzhľadom na to že za dvadsať rokov fungovania bol tiež hojne používaný to nie je vôbec zlé. Veď spoľahlivosť 94% hovorí za všetko.