Štítek ‘Delta IV Heavy’

Masivní raketa pro sluneční sondu stojí na rampě

Ještě před několika měsíci se Delta IV Heavy mohla pyšnit titulem nejsilnějšího nosiče současnosti. Z trůnu ji sice sesadil Falcon Heavy, ovšem to téhle raketě z jejího šarmu a atraktivního startu neubírá vůbec nic. Tento třítrupý nosič nestartuje moc často a proto se na každý start kosmonautická veřejnost právem těší. Pomalu, ale jistě se nám blíží další start této rakety, která má navíc do vesmíru dopravit velmi atraktivní náklad – vědeckou sondu Parker Solar Probe, která se bez přehánění dotkne Slunce. Start je momentálně plánován na 31. července.

Kosmotýdeník 288 (19.3. – 25.3.)

Bez elektřiny to samozřejmě při kosmických letech většinou nejde. Hledání vhodných zdrojů komplikoval až do nedávna fakt, že bylo málo plutonia pro termoelektrické generátory, což se nyní mění a některé budoucí mise mohou doslova odhodit solární panely. Naše hlavní téma je tedy jasné. V těch dalších si samozřejmě shrneme všechny zajímavé a podstatné události kosmonautiky v uplynulém týdnu. Těšit se můžete na sestavování druhé nejsilnější rakety světa, nebo schválení evropské mise, zabývající se zkoumáním podmínek na exoplanetách. Další Kosmotýdeník je připraven, přejeme vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kolotoč vědeckých startů nabírá obrátky

Že nás v roce 2018 čeká bohatá sklizeň atraktivních startů, jsme Vás již v minulosti mnohokrát informovali. Inženýři nejen na Kennedyho středisku tak budou mít plnou hlavu zajišťování všech náležitostí pro vypuštění vědeckých družic i meziplanetárních sond. Američané chystají na letošní rok celkem šest těchto misí, které jsou navíc akumulované do období jen trochu delšího než pouhých šesti měsíců. Jako první z tohoto „pelotonu“ vyrazí do vesmíru meteorologická družice GOES-S, která by měla do vesmíru startovat už 1. března na raketě Atlas V. A ani v dalších týdnech a měsících se rozhodně nudit nebudeme!

Díly rakety pro sluneční sondu přijíždí na kosmodrom

Do startu americké sondy Parker Solar Probe sice chybí ještě skoro rok, ale to neznamená, že se na celou událost nepřipravuje technika. Zdaleka přitom nejde jen o samotnou sondu, ale i o nosnou raketu, která v létě 2018 vynese tohoto průzkumníka do vesmíru. A máme se opravdu na co těšit, protože na těžko dosažitelnou dráhu v blízkosti Slunce sondu dopraví americká raketa Delta IV Heavy, která se zatím ještě pořád pyšní titulem nejsilnějšího amerického nosiče současnosti. Při startu se zapalují hned tři stupně – kolem toho centrálního jsou připojené ještě další dva, které fungují jako urychlovací bloky.

Kosmotýdeník 195. díl (6.6. – 12.6.2016)

V pondělí predikovaný raketový týden nestačil sice pojmout všechny očekávané starty, přesto si však toto označení zaslouží. V aktuálním přehledu událostí uplynulého týdne – Kosmotýdeníku se podíváme jak na start těžkotonážní rakety Delta IV Heavy, tak i na další témata. Začneme na Marsu. Byla zveřejněna velmi zajímavá analýza, která mapuje výskyt prachových bouří. Jejich pochopení nám umožní lépe naplánovat místo pro přistání expedic na rudou planetu směřujících. Podíváme se však také na upřesněné plány Elona Muska ohledně přistání na Marsu, stav nafukovacího modulu BEAM, nebo na přípravy startu dalšího Falconu 9.

ŽIVĚ A ČESKY: Delta IV Heavy s NROL-37

Delta IV Heavy s NROL-37

Vítáme vás u dalšího pokusu o start těžkotonážní rakety Delta IV Heavy. Čtvrteční start se nakonec nekonal a na vině bylo počasí, přesněji řečeno výskyt bouřkové oblačnosti v okolí kosmodromu. V dnešním živě česky komentovaném přenosu se můžete těšit na informace o raketách Delta a také doufejme i samotný start s tajným vojenským satelitem NROL-37. Počasí na kosmodromu je lepší, než ve čtvrtek. Severní hranice bouřkové fronty tehdy ležela přesně nad oblastí kosmodromu. Dnes leží jižněji a především na začátku startovního okna je šance vhodného počasí dvakrát lepší než minule, celých 60 %. Přesto bude opět určitou hrozbou a bude se sledovat výskyt bouřkových kovadlin v okolí a pokud se bude start opět odkládat, klesá pravděpodobnost startu k hranici 40 %.

ŽIVĚ A ČESKY: Tajný těžkotonážní NROL-37 na Delta IV Heavy

Delta IV Heavy s NROL-37 živě a česky

Raketa Delta IV Heavy už stojí na startovní rampě. Jedná se o nejsilnější americký nosič – konkurenci snese pouze raketa Proton nebo chystaný Falcon Heavy. Z názvu je patrné, že patří do rodiny raket Delta, jejíž historie sahá až do roku 1960. Dnes ji provozuje společenství dvou amerických firem zvané United Launch Alliance (ULA) a jejím nástupcem, stejně jako raket rodiny Atlas, se má stát raketa Vulcan. Ještě než se odebere do výslužby, těšíme se, že nám ještě několikrát předvede to úžasné divadlo, které je pro starty raket Delta tak typické. Raketu totiž vždycky těsně před tím, než se naplno rozburácí motory, jakoby olízne veliký plamen. V živě česky komentovaném přenosu bychom vám rádi zprostředkovali nejen samotný přenos, ale také se pokusíme shrnout dostupné informace k nákladu, kterým je velmi těžký vojenský satelit označený krátce jako NROL-37.

Na start čeká jeden z největších satelitů historie

Armádní družice jsou ze své přirozené podstaty obklopené lemem tajemství a informací o nich není nikdy nazbyt. Možná právě proto vzbuzují v lidech odvěkou touhu prozkoumávat. U každého tajného satelitu se proto krátce po jeho startu objeví odhady, k čemu by mohl sloužit. Nejedná se přitom o divoké spekulace, ale o analýzy založené na použité nosné raketě, směru letu a podobně. Většinou bývají takové analýzy k dispozici až po startu, ale v některých případech se vyrojí ještě v době, kdy je raketa na startovní rampě. A tak tomu bylo i nyní, když čekáme na start s krycím označením NROL-37 .- není se co divit z dostuoných informací je jasné, že tentokrát půjde o výjimečný start, který vybočuje i z běžných měřítek tajných nákladů.

Atlasy se chystají na návrat do služby

Minulý start rakety Atlas V zamotal hodně lidem hlavu – vynášený náklad, tedy kosmická loď Cygnsu sice dosáhla oběžné dráhy, ale nechybělo mnoho a celý start mohl skončit neúspěchem. Jak jsme psali už v článku, který vyšel krátce po startu, problém byl na prvním stupni rakety, který se vypnul o pět sekund dříve, než měl. Tím pádem musel horní stupeň pracovat mnohem déle, aby dohnal vzniklou ztrátu. Pokud by první stupeň zhasnul ještě o dvě sekundy dříve, horní stupeň by už manko dohnat nedokázal a mise by skončila neúspěchem. Specialisté se proto zaměřili na hledání příčiny a dočasně byly pozastaveny starty raket Atlas.

Kosmotýdeník 187. díl (11.4. – 17.4.2016)

Další týden je za námi a přichází čas na pravidelné shrnutí nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice. Ještě stále doznívají oslavy přistání prvního stupně Falconu 9, nicméně nyní se hlavně řeší jeho převoz. Přesto však ve stínu rozhodně nezůstal nafukovací modul BEAM, který byl úspěšně připojen k Mezinárodní vesmírné stanici. Krom toho se tento týden objevila zpráva o první mezihvězdné sondě. Podíváme se také na přípravu nejsilnější americké rakety současnosti Delty Heavy anebo zamíříme zkontrolovat stav sondy ExoMars 2016. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.