Štítek ‘Cupola’

Thomasův fotokoutek (27)

Thomas Pesquet

Mise francouzského astronauta Thomase Pesqueta za hranicí našeho světa se pomalu blíží ke svému konci. Už za pár dní Thomas usedne do svého Sojuzu MS-03 spolu s Olegem Novickým a společně se vydají zpátky na rodnou planetu. Prohlédněme si tedy jedny z posledních fotek, které Thomas Pesquet ze svého dočasného domova na oběžné dráze pořídil. Dnes se můžete podívat na další basketbalový kousek, údržbu evropské laboratoře Biolab, mezi pozemskými krajinami se zaměříme na Maroko, podíváme se také na záhadné stejně vypadající krajiny na opačných stranách světa, lehce nahlédneme do interiéru nafukovacího modulu BEAM, trochu blíže se dočteme o experimentech s chováním kapalin či lidskými mozky, uvidíme úchvatné lidské stavby, jako jsou města, průplav nebo přehrada, a samozřejmě Thomasova tolik oblíbená letiště. Nakonec nebude chybět snímek z posledního amerického výstupu do volného kosmu za účelem výměny řídícího počítače MDM, který před několika dny selhal. Čeká na vás rekordních 51 fotografií a dvě videa. Přejeme vám, ať se vám jeden z posledních dílů Thomasova fotokoutku líbí!

Astronauti na ISS v roli sklenářů

Kdo by neznal modul Cupola, který díky svým velkým oknům umožňuje pořizovat působivé fotky zemského povrchu? Modul postavený v Evropě se na stanici dostal už v roce 2010 a od té doby byl mnohokrát použit. Inženýři si při návrhu dali záležet, aby vytvořili sedm velkých oken, jejichž údržba a případná oprava by nebyla tolik složitá, nebo dokonce nebezpečná. Počítalo se s tím, že se sklo může poškrábat a časem jej bude potřeba vyměnit. K takové operaci došlo na palubě stanice před pár dny. Vyměnit sklo v okně Vašeho domu není moc složité, ale na ISS všechno komplikuje značný rozdíl tlaků mezi obytným prostorem a vnějším vakuem.

ESA – 16. díl – Evropská kosmická stanice (1. část)

Úvodní obrázek

Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station – ISS, rusky Международная космическая станция – МКС) vznikla především díky spojení sil dvou tehdy největších kosmických velmocí – USA a Ruska. Je všeobecně známo, že každý stát chtěl mít na nízké oběžné dráze svou vlastní stanici. Rusové si přáli postavit nástupce své úspěšné stanice Mir. Ta měla být pojmenována Mir 2. Na druhé straně světa Američané toužili po stanici Freedom. Jenomže těm prvním začaly po rozpadu Sovětského svazu chybět peníze a těm druhým chyběly jak peníze, tak potřebné zkušenosti, neb poslední dvě dekády se odehrály především ve znamení raketoplánů. Po konci studené války konečně spojili své síly a započal tak monstrózní projekt ISS. K němu přidaly i další státy, např. Japonsko, Kanada a především Evropa, respektive Evropská kosmická agentura. A jelikož je tento seriál právě o ní, budeme se nyní věnovat evropskému podílu na ISS.