Štítek ‘Columbus’

Procházka po evropském vědeckém modulu

Modul Columbus je jedním z nejvýraznějších příspěvků Evropské kosmické agentury k projektu Mezinárodní vesmírné stanice. Jeho úkolem je hostit nejrůznější vědecké experimenty. Pokud Vás někdy zajímalo, jak to uvnitř tohoto modulu vypadá, pak Vás jistě zaujme video v tomto článku. Jeho autorem je britský astronaut Tim Peake, který na stanici pobýval na přelomu let 2015 a 2016. I bez znalosti angličtiny se můžete kochat pohledem na široké spektrum vědeckých přístrojů, ale evropský astronaut zároveň hovoří o některých zajímavých kouscích – od krevní odstředivky až po zařízení studující chování slitin ve stavu mikrogravitace.

Thomasův fotokoutek (27)

Thomas Pesquet

Mise francouzského astronauta Thomase Pesqueta za hranicí našeho světa se pomalu blíží ke svému konci. Už za pár dní Thomas usedne do svého Sojuzu MS-03 spolu s Olegem Novickým a společně se vydají zpátky na rodnou planetu. Prohlédněme si tedy jedny z posledních fotek, které Thomas Pesquet ze svého dočasného domova na oběžné dráze pořídil. Dnes se můžete podívat na další basketbalový kousek, údržbu evropské laboratoře Biolab, mezi pozemskými krajinami se zaměříme na Maroko, podíváme se také na záhadné stejně vypadající krajiny na opačných stranách světa, lehce nahlédneme do interiéru nafukovacího modulu BEAM, trochu blíže se dočteme o experimentech s chováním kapalin či lidskými mozky, uvidíme úchvatné lidské stavby, jako jsou města, průplav nebo přehrada, a samozřejmě Thomasova tolik oblíbená letiště. Nakonec nebude chybět snímek z posledního amerického výstupu do volného kosmu za účelem výměny řídícího počítače MDM, který před několika dny selhal. Čeká na vás rekordních 51 fotografií a dvě videa. Přejeme vám, ať se vám jeden z posledních dílů Thomasova fotokoutku líbí!

Kosmotýdeník 208 (5.9. – 11.9.)

Týden utekl a je tu další díl pravidelného Kosmotýdeníku. V hlavní zprávě se tentokrát podíváme na problém v rozvodné síti evropského vědeckého modulu Columbus na Mezinárodní kosmické stanice, který vyřadil z činnosti jeden zajímavý vědecký přístroj. Zamíříme také do Číny, kde nás čeká vývoz druhé čínské orbitální stanice na rampu a nevynecháme ani nejnovější indický start. Příjemné čtení a hezkou neděli.

V útrobách Columba

Vzpomínky na výcvik

„Vrátila jsem se z dovolené a jsem připravena na dva týdny výcviku na své domovské základně – v Evropském středisku astronautů v německém Kolíně nad Rýnem. Tento týden je zaměřen na evropskou vesmírnou laboratoř neboli modul Columbus. Nebudu vám ale povídat o vědeckých experimentech, které v Columbu probíhají, o těch si povíme jindy. Naše výuka se totiž zaměřuje na samotné systémy Columba od systému termoregulace přes zásobování energií až po datový management.

V Columbu vám uniká voda. Co uděláte?

Vzpomínky na výcvik

„Butch a já jsme dnes byli v tomto cvičeni během jedné z našich lekcí specialistů modulu Columbus. Nejdříve si ale řekněme, proč máme vodní potrubí nejen v Columbu ale i v celém zbytku stanice kromě ruského segmentu. Je to kvůli chlazení našeho vybavení! Kromě toho tak také chladíme vzduch uvnitř stanice díky určeným tepelným výměníkům – je to naše klimatizace. Vzpomeňte si, jak se může zahřát váš počítač a nyní si představte, kolik tepla produkujeme na ISS s tolika počítači a dalšími elektromechanickými komponenty! Všechno toto teplo je odebíráno chladící vodou, poté je přepraveno do externího čpavkového potrubí a vyzářeno do vesmíru skrze radiátory.

Včerejší motto – Nepropadejte panice!

úvodní obrázek

„‘Nepropadejte panice‘ je velkými písmeny napsáno v knize Douglase Adamse Stopařův průvodce po Galaxii. ‚Nepropadejte panice‘ bylo také naše včerejší motto v Řídícím středisku Columba v Oberpfaffenhofenu v Německu stejně jako v řídících střediscích Mezinárodní vesmírné stanice v Houstonu, Moskvě a japonské Tsukubě. V 9:44 středoevropského času byl na Mezinárodní vesmírné stanici spuštěn nouzový poplach, což naznačovalo, že se čpavek z externího chladícího okruhu mohl dostat do interiéru stanice. Následujíce nouzové postupy, astronauti se rychle stáhli do ruské části stanice, jelikož v jejích modulech k chlazení není použit žádný čpavek. Díky měřením vzduchu astronauti věděli, že v ruském segmentu jsou v naprostém bezpečí.

Superpřesné hodiny na ISS se zaměří na Einsteinovu teorii

O tom, že se na Mezinárodní vesmírné stanici dělá věda ze všech možných oborů asi nikdo nepochybuje. Probíhají tu experimenty zaměřené na biologii, kdy jsou cílem pokusů často sami astronauti, dělá se tu materiálové inženýrství, posádky kromě toho fotí povrch Země a takových příkladů bychom mohli najít nespočet. V roce 2016 se k těmto oborům přidá i teoretická fyzika – na stanici totiž dorazí evropské zařízení, které bude měřit nicotné rozdíly v plynutí času.

ESA – 16. díl – Evropská kosmická stanice (1. část)

Úvodní obrázek

Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station – ISS, rusky Международная космическая станция – МКС) vznikla především díky spojení sil dvou tehdy největších kosmických velmocí – USA a Ruska. Je všeobecně známo, že každý stát chtěl mít na nízké oběžné dráze svou vlastní stanici. Rusové si přáli postavit nástupce své úspěšné stanice Mir. Ta měla být pojmenována Mir 2. Na druhé straně světa Američané toužili po stanici Freedom. Jenomže těm prvním začaly po rozpadu Sovětského svazu chybět peníze a těm druhým chyběly jak peníze, tak potřebné zkušenosti, neb poslední dvě dekády se odehrály především ve znamení raketoplánů. Po konci studené války konečně spojili své síly a započal tak monstrózní projekt ISS. K němu přidaly i další státy, např. Japonsko, Kanada a především Evropa, respektive Evropská kosmická agentura. A jelikož je tento seriál právě o ní, budeme se nyní věnovat evropskému podílu na ISS.