Štítek ‘Čína’

Návrat od Měsíce už za pár dní

Na začátku nového tisíciletí vyhlásila Čína smělý plán, který spočíval v průzkumu Měsíce. Tehdy to všechno vypadalo až příliš idealisticky – vždyť Říše Středu v té době teprve sbírala první větší zkušenosti z oběžné dráhy. První fáze lunárního průzkumu měla být ve znamení snímkování Měsíce z oběžné dráhy, druhá fáze obnášela měkké přistání na povrchu a třetí, závěrečná fáze už počítala s dopravou odebraných vzorků na Zemi. První fázi úspěšně zvládly sondy Chang’e 1 a Chang’e 2. Druhou fázi máme v živé paměti, když na Měsíci přistála Chang’e 3. Nyní je tedy na řadě fáze třetí, která je ze všech nejnáročnější.

Čína vybírá nové kosmonauty

úvodní obrázek

Včera jste se na našem portálu mohli dočíst o překvapivých změnách v programu čínských kosmických stanic Tiangong. V článku jsme se také krátce zmínili, že v současnosti probíhá výběr nových čínských kosmonautů. Dnes se na toto téma podíváme trochu blíže. Podmínky pro výběr třetí generace čínských kosmonautů byly stanoveny a výběr bude probíhat v následujících dvou letech. Čínský pilotovaný kosmický program tak adekvátně reaguje na novinky, které jej v budoucnu čekají. Hlavním cílem čínského programu počátku dvacátých let totiž bude stavba kosmické stanice skládající se z několika modulů. A právě tomuto cíli se podřizuje i současný výběr kosmonautů.

Dvě čínské stanice na oběžné dráze

úvodní obrázek

Nedávno jsme Vás informovali o aktualizovaných plánech týkajících se nové čínské orbitální stanice Tiangong-2 a nové nákladní lodi Tianzhou. Dnes přicházíme s překvapující zprávou. Čína bude mít na oběžné dráze dvě orbitální stanice! „Stanice Tiangong-1 je v dobrém stavu, její systémy pracují normálně a má i dostatek paliva pro další operace,“ uvedl Wang Zhaoyao, ředitel čínského pilotovaného programu. Toto oznámení padlo na tiskové konferenci v Pekingu uspořádané u příležitosti třetího výročí vypuštění stanice Tiangong-1. Kromě toho v současnosti probíhá již třetí výběr do čínského sboru kosmonautů.

Čína se chystá na další krok

úvodní obrázek

Čínská kosmická stanice Tiangong-1, která byla na oběžnou dráhu vynesena v roce 2011, se chýlí ke svému definitivnímu zániku. Jak to bude s jejím nástupcem? Původní plán byl vypustit Tiangong-2 už v roce 2013, přičemž trojka se mohla začít stavět už v roce 2016. Zkušenosti a poznatky získané z provozu a konstrukce prvních dvou stanic Tiangong mají vyústit ve vybudování větší stanice složené z několika modulů. Plán byl ovšem mírně pozměněn a projekt Tiangong-2 byl odsunut o několik let. Důvody jsou zřejmé. Konstrukce i provoz vesmírné stanici není procházka růžovým sadem. I ambiciózní Čína tak posouvá své plánované termíny doprava. Kdy se tedy dočkáme další čínské chlouby kroužící nad našimi hlavami?

Kosmotýdeník 102. díl (25.8. – 31.8.2014)

Užívali jste si poslední týden prázdnin mimo dosah internetu? Nebo jste naopak kvůli práci neměli čas sledovat kosmonautiku? A nebo si chcete jen zrekapitulovat dění z minulého týdne? Ať už je Váš důvod jakýkoliv, je pro Vás připraven již 102. díl pravidelného seriálu Kosmotýdeník, který každou neděli shrnuje nejzajímavější dění v kosmonautice za uplynulých 7 dní. Nejprve se podíváme na evropskou sondu Rosetta, která kromě jiného zvážila jádro „své“ komety. Druhým tématem bude odsun startu další soukromé rakety Falcon 9 v1.1.

Ochrnutý králík ještě žije

Nedávno jsem dostal od čtenáře dotaz, proč se už nikde nepíše o aktuálním dění okolo čínské mise Chang’e-3 a jejího šestikolového vozítka Yutu. Jelikož by tato tématika mohla zajímat více našich čtenářů, vznikl tento článek, který shrne problémy, které tuto misi provázejí. Zároveň ale vysekneme „nefritovému králíkovi“ velkou poklonu, protože i přes všechny problémy stále funguje. Ačkoliv měl podle původních očekávání přečkat pouze tři lunární dny a dvě noci, tak momentálně má za sebou už lunární den číslo devět a stále funguje – ale jen v omezené míře.

Kosmotýdeník 94. díl (30.6. – 6.7.2014)

Pokud jste se dnes, tedy v neděli, těšili na tradiční zhodnocení uplynulého týdne z hlediska kosmonautiky, tedy seriál Kosmotýdeník, dočkali jste se již jeho 94. pokračování. Stejně jako obvykle jsme pro Vás připravili tři hlavní témata – srážku ISS s kosmickým smetím, pokroky v přípravě evropského zařízení IXV a na závěr navštívíme jihočínský ostrov Hainan, kde pokračuje stavba nového kosmodromu Wenčang. Na konci článku opět najdete tři menší zprávy, které sice nevydají na delší povídání, ale určitě by byla škoda je vynechat.

Pojem Taikonaut mohl být o 30 let starší

Čínský pilotovaný let zdroj:danielmarin.naukas.com

Dnes je Čína jedním ze dvou států, které jsou aktuálně schopné dostat člověka na oběžnou dráhu okolo Země. I technologie obou států jsou velmi podobné, neboť čínská kosmická loď Shenzhou má z větší části společné prvky s ruskou (sovětskou) lodí Sojuz. Číňané vsadili v tomto případě na osvědčený stroj, který zakoupili od Rusů, včetně odborného zaškolení svých inženýrů. Ale nemuselo tomu tak být. Pokud by nedošlo k jistým politickým událostem, mohla být první čínská loď zcela jiná, kompletně navržená v Číně a hlavně nasazená o celých 30 let dříve.

Číňané zpřesňují plány orbitálních stanic

Jestli je Čína, minimálně v kosmonautice, něčím typická, pak je to poměrně velké tajnůstkářství. Největší země světa se sice pomalu učí informovat o aktuálních úspěších, ale co se týče plánů do budoucna, tam stále trvá neprostupná informační bariéra. I přes ni ale občas proniknou drobné úlomky, které naznačují, jak by se mohla čínská kosmonautika v dalších letech vyvíjet. V minulých dnech se pár takových útržkovitých informací objevilo a díky nim můžeme nahlédnout do plánů, které se týkají čínských orbitálních stanic.

Ztratila Čína své lunární vozítko?

Jednou z největších událostí konce loňského roku, ne-li dokonce tou úplně největší, bylo vypuštění čínské mise Chang’e-3, která dopravila na povrch Měsíce malé vozítko Yutu. Šlo o první měkké přistání na povrchu našeho vesmírného souseda po celých 37 letech. Čína tehdy vyhlašovala, že její lunární rover bude fungovat čtvrt roku. Optimisté už spřádali plány, jak se budou přepisovat historické tabulky, kterým zatím dominují sovětské Lunochody. Jenže, jak se zdá, vozítko má po necelém měsíci a půl provozu výrazné problémy a není jisté, zda se ještě někdy zapojí do průzkumu.