Štítek ‘Čína’

Solární mise asijských států

asahi-hino-de

Současný zvýšený zájem o výzkum Slunce podnícený nedávným startem sondy Parker Solar Probe, která se stane lidským výtvorem, který se přiblíží ke Slunci na bezkonkurenčně nejbližší vzdálenost (v přísluní jen 6,2 mil. km), je dobrou příležitostí k rekapitulaci i jiných – předešlých, současných i budoucích – solárních misí. Tentokráte necháme stranou solární mise vypravené samostatně (i společně) americkou NASA a evropskou ESA a zaměříme se na solární mise tří asijských států: Japonska, Číny a Indie (vč. případných spoluprací s agenturami jiných států). Nejvíce aktivní v oblasti výzkumu fyziky Slunce zatím bylo Japonsko, které vypustilo tři sondy (Hinotori, Jókó a Hinode) a start čtvrté (zatím označené kódově jako Solar-C) má přichystaný předběžně na únor roku 2019. U Národního vesmírného vědeckého centra Čínské akademie věd (CAS – NSSC) a Indické vesmírné výzkumné organizace (ISRO) se jedná o mise připravované do blízké budoucnosti.

Čínská družice natočila start

Čínská družice Jilin-1 takto zachytila start rakety OneSpace OS-X1. Záběr byl pořízeny z 535 km nad Zemí. Zdroj 7. září 20:20

Další úspěšný čínský start

Raketa Dlouhý pochod úspěšně vynesla námořní družici HY-1C. Zdroj 7. září 10:22

Druhý start OneSpace

Čínska společnost OneSpace vyslala do výšky 35 km demostrátor OS-X1. Společnost vyvíjí suborbitální raketu OS-M. Zdroj 7. září 10:00

Start rakety Dlouhý pochod

Přibližně za 10 hodin by mělo dojít ke startu čínské rakety Long March 2C s námořní družicí Haiyang 1C. Zdroj 6. září 19:30

Čína vypustila dvě navigační družice

Dnes v 1:52 SELČ provedla Čína svůj 23. letošní start. Raketa Dlouhý pochod 3B vynesla družice Beidou-3M11 (35) a Beidou-3M12 (36). 25. srpna 9:37

Kosmotýdeník 307 (30.7. – 5.8.)

Dalších sedm dní je za námi a kosmonautika nám toho opět přinesla tolik, že bychom mohli události přehazovat vidlemi. V posledních hodinách zvířila hladinu nominace amerických astronautů do soukromých lodí, ale my se v Kosmotýdeníku jako obvykle zaměříme spíše na témata, která si zaslouží pozornost, ale v průběhu týdne byla z nejrůznějších důvodů odsunuta na druhou kolej a nemohli jsme jim věnovat tolik pozornosti, kolik si zaslouží. Dnes se tedy v první řadě podíváme na návrat kosmické lodi Dragon od ISS, ale zmíníme se třeba i o tom, jak současná vlna veder mění tvář Evropy i při pohledu z vesmíru.

22. čínský start letošního roku

Dnes v 5:00 SELČ startovala raketa Dlouhý pochod 4B s družicí Gaofen 11 pro dálkový průzkum Země. Čína tak vyrovnala své dosavadní maximum z roku 2016. 31. července 9:46

Dva čínské starty v jeden den

Raketa CZ-2C včera vynesla pákistánskou snímkovací družici PRSS-1 a zároveň odstartovala i CZ-3A s navigační družicí Beidou, která měla startovat až 19. 7. Čína letos má už 20 startů a poprvé v historii dva v jeden den. 10. července 12:35

Čína se zřejmě přípravuje k deorbitu Tiangong-2

Podle „U.S. Joint Space Operations Center“ snížila Čína oběžnou dráhy TG-2 z 380 na 292 kilometrů – možná první krok řízeného deorbitu. 23. června 21:30