Štítek ‘Čína’

Kosmotýdeník 229 (30.1. – 5.2.)

Za námi je dalších sedm dní historie lidstva a s nimi i sedm dní vědeckého zkoumání a kosmického výzkumu. Kosmotýdeník se nyní na těchto sedm dní ohlédne a přinese vám zajímavé informace, které se nedostaly mezi běžné články vycházející na Kosmonautixu. Dnes se podíváme velmi netradičně na problémy jedné lanovky v Alpách. Abychom se vrátili do vesmíru, prozkoumáme osamocenou horu na trpasličí planetě Ceres a pokusíme se najít její dávné horské společnice. To a další drobné informace naleznete uvnitř článku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

OBRAZEM: Nová čínská brána do kosmu z nadhledu

Kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan si odbyl svou premiéru už v loňském roce, když odsud odstartovala střední čínská raketa Dlouhý pochod 7. Následovala úspěšná premiéra těžkotonážního nosiče Dlouhý pochod 5 a na letošní rok se chystají hned dva zajímavé starty, Dlouhý pochod 7 vynese zřejmě v dubnu zkušební zásobovací loď Tiančou-1 a v listopadu bychom se mohli dočkat startu Dlouhého pochodu 5 s misí Chang’e5, která má na Zemi dopravit vzorky z Měsíce. Nový kosmodrom i díky relativní blízkosti rovníku otevírá Číně nové možnosti výzkumu vesmíru a dnes se můžeme podívat na málo vídané snímky ramp hezky z nadhledu.

První komerční start čínské raketky

Nadpis článku je opravdu správně – nosič Kchuaj-čou 1A s nosností 300 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu je opravdu malá raketa. Dnes ráno v 5:11 našeho času se tento nosič na tuhé palivo vydal k obloze se třemi malými satelity. Start z kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní části pouště Gobi podle všeho dopadl úspěšně. Raketa vyvinutá s cílem nízkých nákladů a rychlé připravitelnosti ke startu už do vesmíru startovala v minulých letech dvakrát – vždy s tajným nákladem čínské vlády, ale dnešní start přinesl několik vylepšení na samotné raketě a navíc šlo o první komerční zakázku.

Na co se těšit v roce 2017?

Rok 2017 už to máme hezkých pár desítek hodin a možná si leckdo z našich čtenářů položil otázku uvedenou v názvu článku. Ještě než se dostaneme ke konkrétním příkladům, mohu všem prozradit, že nás kosmonautika ani v tomto roce zcela určitě nebude nudit. Rok 2017 má ve svém rukávu nachystaných hned několik trumfů, kterými nás jako dříve přiková k monitorům našich počítačů, tabletů či mobilů. Pro nás v redakci to znamená, že budeme mít dostatek témat pro naše články, z čehož máme jako vždy velkou radost.

Problémy při startu čínské rakety

Čínská raketa Dlouhý pochod 2D odstartovala z kosmodromu Tchaj-jüan včera ve 4:23 našeho času. Jejím úkolem bylo vynést na oběžnou dráhu první dva satelity z nově budované série družic pro komerční sledování Země. Zatímco krátce po startu se zdálo, že všechno proběhlo podle plánu, v dalších hodinách se při analýze orbitálních dat ukázalo, že náklad nebyl dopraven na správnou oběžnou dráhu. Následná kontrola zjistila, že hned několik naplánovaných událostí při letu rakety neproběhlo podle předstartovních plánů.

Jak vypadá situace okolo mikrovlnného (EM) pohonu

V současné době vyšel první článek v recenzovaném vědeckém časopise, který popisuje testy s mikrovlnným motorem. Testy realizované v laboratoři NASA byly první, při kterých se využívalo torzní zařízení pro měření extrémně slabých tahů umístěné ve vakuu. Proto je dobré si nyní situaci okolo mikrovlnného pohonu podrobněji shrnout. Jde o velmi jednoduché zařízení, skládající se z měděného dutinového rezonátoru kónického tvaru. V podstatě se jedná o měděný trychtýř, u kterého je konec s menším průřezem uzavřen dielektrickým rezonátorem. Uvnitř dutiny je pak anténa generující mikrovlnné záření (většinou magnetron) s frekvenci v oblasti gigahertzů. Předpokládá se, že se tímto specifickým tvarem vytváří rozdíl tlaku na předním a zadním konci zařízení. Ve směru k menšímu konci se tak má generovat sice velmi malý, ale podle některých experimentů znatelný tah.

Čína vstupuje na pole nové orientace kosmických sond

Čínská raketa Dlouhý pochod 11 se včera v 0:42 našeho času dočkala svého již druhého startu. Z kosmodromu Ťiou-čchüan vynesla hned několik satelitů, z nichž nejzajímavější exemplář má za úkol ověřit možnosti navigace pomocí pulsarů. Raketa, která má všechny stupně na tuhá paliva dopravila náklad na heliosynchronní dráhu. Tady se od horního stupně oddělila jak družice XPNAV-1 zaměřená na pulsarovou navigaci, tak i cubesat Xiaoxiang-1, který má ověřit systémy stabilizace pro malé teleskopy. Společně s těmito družicemi letěly i další cubesaty určené ke sledování Země.

ŽIVĚ: Čína vypouští svou první těžkou raketu

Na výšku měří sice „jen“ 57 metrů, ale její nosnost je úctyhodná. Na nízkou oběžnou dráhu vynese až 25 tun nákladu a na dráhu přechodovou ke geostacionární celých 14 tun – Dlouhý pochod 5, raketa, která nemá konkurenci mezi tím, co doposud vytvořili zástupci Říše středu. Tento nosič se svým výkonem řadí po bok těch nejsilnějších raket, které dnes létají. Nejblíže je americké Deltě IV Heavy, ale do podobné skupiny patří i ruský Proton, nebo evropská Ariane 5. K premiérovému startu by mělo dojít dnes ve 12:00 na novém čínském kosmodromu Wenčang a my se Vám pokusíme přinést přímý přenos z celé události.

Kosmotýdeník 215 (24.10. – 30.10.)

Pokud k Vašemu nedělnímu obědu patří náš pravidelný seriál Kosmotýdeník, bez kterého by Váš týden nebyl kompletní, máme pro Vás dobrou zprávu. Také dnes se můžete těšit na shrnutí těch nejdůležitějších událostí, které nám v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se podíváme na novinky okolo vyšetřování havárie rakety Falcon 9 z 1. září a když už budeme u SpaceX, zmíníme se také o dalších drobných novinkách, které prolétly internetovým éterem. Nedělní porce kosmonautických novinek s pořadovým číslem 215 právě začíná.

Nejsilnější čínská raketa stojí na rampě

Kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan se v minulých dnech dočkal premiérového vývozu rakety Dlouhý pochod 5 na startovní rampu. Tedy abychom byli přesní, ono těch vývozů už bylo v historii více, ale vždy šlo jen o testovací jízdy. Nyní ale došlo k ostrému vývozu před startem. Premiérový start nejsilnějšího čínského nosiče v historii má za úkol vynést na oběžnou dráhu experimentální telekomunikační družici Shijian-17, která je vybavena iontovými motory. Otázkou zůstává, kdy se tato raketa vydá k obloze. Vývoz na rampu naznačuje, že už to nebude trvat příliš dlouho. Podle portálu spaceflightnow by ke startu mělo dojít 3. listopadu v blíže nespecifikovaném čase. Na naší subdoméně starty.kosmonautix.cz svítí u tohoto startu, že by k němu mělo dojít v 11:00 našeho času, což potvrzuje i portál launchlibrary.net. Jakmile se start přiblíží, vydáme na našem webu krátký článek s odkazy, kde je možné sledovat přímý přenos.