BFR poletí k Měsíci s japonským turistou a umělci

Včera ve tři hodiny ráno našeho času začala v kalifornském sídle firmy SpaceX zhruba hodinu a čtvrt dlouhá tisková konference věnovaná prvnímu turistovi, který má letět k Měsíci. Z konference jsme dělali psaný online přenos, ale jelikož jsme v něm nemohli stihnout pokrýt úplně vše a také proto, že článek se čte mnohem lépe (a je zpětně mnohem snáze dohledatelný) než postupné aktualizace v přenosu, rozhodli jsme se shrnout informace, které jsme se dozvěděli a vydat je ve formě rekapitulačního článku.

Jusaku Maezawa, japonský podnikatel, si koupil celý let lodi BFS se záměrem pozvat na palubu umělce z celého světa a obletět s nimi Měsíc. Muž, který založil firmu Zozo, velkého hráče na poli maloobchodního prodeje oděvů v Japonsku, očekává, že umělci budou ovlivněni tímto unikátním zážitkem, který pak budou moci promítnout do svých děl. Maezawa se ve svém životě snaží věnovat rozvoji a podpoře umění, takže tento projekt zapadá do jeho stylu.

Japonský podnikatel Jusaku Maezawa.

Japonský podnikatel Jusaku Maezawa.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

V první fázi konference hovořil Elon Musk o změnách, které potkaly systém BFR od minulé prezentace. Portál nasaspaceflight na toto téma chystá obsáhlý článek, proto tuto pasáž dnes projedeme spíše telegraficky. Celá sestava BFR/BFS má na výšku měřit 118 metrů a oba díly mají být plně znovupoužitelné. Nosnost by měla činit více než sto tun na nízkou oběžnou dráhu Země a po dotankování má tento systém být schopen dopravit tuto hmotnost například na Mars. Musk ale zmínil i další cíle včetně objektů v pásu asteroidů, nebo měsíce Jupiteru. Tam už by ale byly potřeba stanice pro doplnění paliva.

Konstrukce lodi BFS.

Konstrukce lodi BFS.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Loď BFS by měla mít objem tisíc metrů krychlových a na délku má měřit 55 metrů. V přední části budou pohyblivá křidélka a v zadní části najdeme dvě velká pohyblivá křídla a jednu část, která vypadá také jako křídlo, ale ve skutečnosti jde jen o přistávací nohu. Loď dostane sedm motorů Raptor, které mají být shodné s těmi na raketě BFR. U budoucí verze lodi navíc budou namísto záďového nákladního prostoru umístěny Raptory s větší tryskou, která je optimalizována pro práci ve vakuu. SpaceX v minulosti představila různé pokroky ve zpřesňování designu, přičemž tato verze by se již měla blížit finální konfiguraci.

Oddělení lodi BFR od nosiče BFS.

Oddělení lodi BFR od nosiče BFS.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Vývoj systému BFR stojí zhruba pět miliard dolarů. Podle Muska se cena těžko určuje – je to více než dvě miliardy, ale méně než třeba deset. Na vývoj jde momentálně zhruba 5 %  rozpočtu SpaceX, ale jakmile budou dokončeny prioritní projekty jako je Crew Dragon, budou se na BFR zaměřovat stále více. Už na konci příštího roku by mohly přijít první testy lodi BFS, které by spočívaly v krátkých poskočeních. K těmto poskočením by měl sloužit budovaný kosmodrom na jihu Texasu – SpaceX tedy nevyužije základnu McGregor v tomto americkém státě, na které testovala třeba zařízení Grasshopper. V roce 2020 by měly přijít výškové lety a začít zkoušky rakety BFR. Za dva až tři roky by mohl přijít první kompletní letový test. Není vyloučeno, že orbitální testovací mise budou startovat z plošiny na vodě. Tyto zkoušky budou nepilotované a vydláždí cestu k první pilotované misi.

Jusaku Maezawa chce dostat k Měsíci zástupce různých uměleckých profesí - malíře, fotografy, hudebníky, režiséry, módní návrháře či architekty.

Jusaku Maezawa chce dostat k Měsíci zástupce různých uměleckých profesí – malíře, fotografy, hudebníky, režiséry, módní návrháře či architekty.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Po technickém okénku zakladatel a hlavní konstruktér SpaceX pozval na pódium prvního turistu, který by se měl právě na palubě lodi BFS podívat k Měsíci. Jusaku Maezawa se během projevu svěřil, že jej Měsíc fascinuje už od dětství a nechce si nechat ujít příležitost, aby se k němu mohl podívat. Co ale asi nikdo nečekal, bylo to, že japonský podnikatel nepoletí sám – chce prý sdílet tento zážitek s co největším množstvím lidí. Pozve proto šest až osm umělců z celého světa, kteří se věnují různým oborům uměleckých činností. Ti mají díky různým profesním i osobním zázemím reprezentovat celé lidstvo a po návratu by měl každý z nich vytvořit dílo, které „nadchne snílka v každém z nás“.

Výroba prvního exempláře - průměr těla je devět metrů.

Výroba prvního exempláře – průměr těla je devět metrů.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Tento projekt dostal jméno DearMoon a samotný let by měl trvat zhruba šest dní. Jisté je, že k němu nedojde dříve než v roce 2023 a jak sám Elon Musk řekl ve své odpovědi na dotazy z publika, tento termín není vytesán v kameni. Jeho realizace je závislá na výše popsaných zkouškách. Vzhledem ke komplexnosti celého systému jsou odklady poměrně pravděpodobné. Zatím není jisté, zda před startem pilotovaného BFR k Měsíci dojde k nepilotované misi, která by měla stejný letový profil. Jisté je, že plán počítá se vzdálením lodi od Země při obletu Měsíce na 500 – 650 tisíc kilometrů, což by z Maezawy a umělců dělalo historicky nejvzdálenější zástupce lidstva. Současný rekord stanovila 15. dubna 1970 tříčlenná posádka mise Apollo, když jejich loď prolétla 400 171 km od Země.

Trajektorie letu lodi BFR kolem Měsíce. Její podoba není definitivní a může se upravovat.

Trajektorie letu lodi BFR kolem Měsíce. Její podoba není definitivní a může se upravovat.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Maezawa (a zcela jistě i někdo ze skupiny umělců) se také při průletu kolem Měsíce stane (stanou) prvním neamerickým občanem, který vidí Měsíc zblízka. Japonský turista se netají tím, že jeho cílem je dostat do vesmíru lidi, jejichž profese doposud neumožňovaly kosmický let. Státní agentury totiž požadují, aby astronauti byli schopní ve vědeckých oborech, což umělce znevýhodňuje. Maezawův plán obletět v BFR Měsíc by jim tak mohl otevřít dveře.

Takto ztvárnil let lodi Crew Dragon Nathaniel Koga.

Takto ztvárnil let lodi Crew Dragon Nathaniel Koga.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Na konferenci jsme se dočkali i potvrzení, že Jusaku Maezawa si u SpaceX objednal oblet Měsíce v lodi Crew Dragon, kterou měl vynést Falcon Heavy. Tento plán byl oznámen na konci loňského února a dozvěděli jsme se, že na palubě lodi mají být dva turisté (Dnes již víme, že jedním z nich byl Maezawa). Jejich loď měla vyrazit v roce 2018 po dráze volného návratu, obletět Měsíc a přistát na Zemi. Oba lidé měli v době loňského oznámení zaplatit poměrně slušnou zálohu a jejich zdravotní a fyzické zkoušky měly začít na konci roku 2017. Nyní se ukázalo, že Maezawa měl koupit obě letenky pro sebe a pro neupřesněnou osobu.

Dlouho se hovořilo o tom, že termín letu ve druhé polovině roku 2018 není příliš reálný, ale SpaceX jej nikdy oficiálně neposunula. Pátého února letošního roku (sotva tři týdny před prvním výročím od oznámení) Elon Musk tehdy při telekonferenci s novináři v rámci blížící se premiéry Falconu Heavy nečekaně oznámil, že tato raketa nebude usilovat o certifikaci pro vynášení posádek. Na následující dotaz, jak to tedy bude s obletem Měsíce, Musk oznámil, že došlo k přesunu na systém BFR. Let měl mít stejnou trajektorii volného návratu a dojít k němu mělo nejdříve v roce 2019. Termín byl ale spíše vypálený od boku, takže jej všichni brali s rezervou. SpaceX v té době zřejmě ještě neměla k dispozici všechny údaje, na kterých mohla postavit podrobnější analýzu.

Vizualizace BFR u Měsíce.

Vizualizace BFR u Měsíce.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Na včerejší tiskové konferenci jsme se také dozvěděli, že primárním impulsem k přechodu na BFR byl Maezawův zájem zvýšit počet umělců, kteří by se k němu mohli přidat. Stejně tak bylo zmíněno, že tato mise může být velmi důležitým krokem na cestě k finálnímu cíli – vzniku trvale obydlené základny na Marsu. Tím by se splnil Muskův sen udělat z lidstva víceplanetární civilizaci. Sám zakladatel SpaceX řekl, že tyto plány jsou důležité „Pro nadchnutí lidí do budoucnosti, aby se těšili na vstávání v novém dni.

Kolik přesně Jusaku Maezawa za svůj unikátní výlet zaplatil, není známo. Na přímý dotaz z publika přišla zamítavá odpověď. Musk však později naznačil, že částka, kterou SpaceX touto cestou získala, rozhodně není malá a významným způsobem pomůže k realizaci celého projektu.

Aby toho nebylo málo, tak Elon Musk ještě v průběhu dne na Twitteru informoval o plánu přenášet během celého lunárního letu obrazové materiály z paluby na Zemi ve vysokém rozlišení pro použití ve virtuální realitě. Lidé by tak měli takřka v reálném čase zažívat pocity, jako kdyby opravdu byli přímo na palubě.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/09/2018-09-18-021154.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/09/2018-09-18-023552.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…1e9a13a0ed325f3716a91f088a547861&oe=5C21D470
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/09/2018-09-18-021215.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/09/2018-09-18-024420.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=46372.0;attach=1510540;image

https://www.nasaspaceflight.com/…/2018/09/2018-09-18-023316.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/09/2018-09-18-034923.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DnA7hZgU8AAxfxC.jpg:large

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

50 komentářů ke článku “BFR poletí k Měsíci s japonským turistou a umělci”

  1. Jiný Honza napsal:

    Je to moc hezké PR. Do roku 2023 bude Elon rád, když mu bude bez problémů a sériově provozovat block5, FH, Crew Dragon a přistávání krytů.

    Kolik zničených BFR si může dovolit? Kolik Grasshopperů(2) a prvních stupňů spotřebovali, než se naučili +-přistávat s prvním stupněm. Přistát s druhým stupněm bude řádově složitější.

    Myslím, že Maezawa nakonec bude ještě rád za původně zaplacený Crew Dragon na FH.

  2. tycka napsal:

    „turista clovek nepristane “
    Není tam i pro turistu náhodou katapultovací křeslo – jen se spíše ptám. To by snad aktivovat mohl.

  3. frank napsal:

    Reklamně účinné, ale trochu divné.
    Je to podobně divné jako představa, že by nějaká loď roku 1524 nalodila místo Pizzara umělce z Pyrenejského poloostrova 🙂
    I ta časová mezera od první výpravy do Ameriky skoro sedí 😀
    Nebo ještě lepší přirovnání, že by místo vědců, kartografů. malířů, biologů jela s Darwinem či Cookem firma, která oblékala anglický dvůr a lid 🙂

    No bude zajímavé co z toho nakonec bude 🙂

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Vědci už u Měsíce byli, nyní je čas i na další profese. 😉

      • frank napsal:

        nó, s přimhouřením oka by se do pojmu “ vědci už tam byli“ vešel jeden geolog na poslední chvíli na A17 🙂
        Další 4 z jeho skupiny se vypravili na Skylab, o dalších nějak nic nevím…

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Do zastřešujícího označení vědci jsem zahrnul astronauty, kteří jsou rozhodně více vědecky založení než umělci. 😉

      • Petr napsal:

        K čemu by tam vědci byli, když tento let je jen vyhlídkový. Aby fotili měsíc z oběžné dráhy? Pro takovou misi je posádka v podobě umělců ideální. Jsou nahraditelnější a pokud se vrátí určitě bufou inspirativnější, rozuměj marketingově výnosnější, než vědci s dalekohledem, nebo jen pouhé závaží v podobě betonu.

    • Michael Voplatka Redakce napsal:

      Běžný lid má mnohem blíže k umělcům než vědcům či kartografům. Ti bohužel nikdy nedokázali pohnout davem lidí. Což se nedá říct o kdejakém hudebním interpretovi, že? 🙂 Pokud se záměr povede a tato výprava opravdu inspiruje lidstvo, mohl by vzrůst zájem o kosmonautiku, rozvoj vesmírné turistiky nebo zvýšení rozpočtu vesmírných agentur. Kdo ví? A ve výsledku z toho budou těžit ti vědci a kartografové, kteří se tam díky tomu dostanou dříve a ve větším počtu.

      • jregent napsal:

        Tak nejak bych to videl 🙂

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Taky to považuju za skvělou myšlenku a dost závidím jemu i spolupasažérům. Já bych viděl obrovské plus v tom, že v době, kdy se létalo na Měsíc, se všechno včetně reakcí posuzovalo hlavně podle americké veřejnosti. Co tím chci říct, když ochabl její zájem, ochabl i zájem televizních společností. Myslím, že v dnešní době různých webcastů to budou muset posuzovat globálněji a ta obrovská přemíra informací, zvýšení přenosových kapacit, prostě ten první let bude neskutečně našlapaný.
        A jestli to smím posuzovat podle přenosů Živě a česky, když tak mě opravte, tak se mi zase tolik nezdá, že by výrazněji ochabl zájem veřejnosti o sledování přenosů startů Falconu. Můj dojem je, že se tam daleko víc podepisuje den/noc, dopoledne/odpoledne atd. A v sobotu či neděli ráno i to, zda někdo někde večer byl či ne. To je jediné, srovnání, které mě opravdu napadá. Samozřejmě, až kolem Měsíce poletí 150. BFS, tak logicky ten zájem se změnší, ale to už budem jako lidstvo o pár kroků dál v dobývání vesmíru.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ohledně přenosů si myslím, že ten zájem už není tak extrémní jako dříve, ale pořád převyšuje většinu ostatních startů.

    • Steve napsal:

      Tak celé to je prezentováno jako fundraiser na celkový projekt (budoucí financování). Zda to bude mít nějaký umělecký přínos se dopředu nedá říci. Kdyby byl na živu pan Neruda, tak bych ho určitě doporučil za básníky a hrdobce.
      Na škole nás učili, že Wolker byl z reality moře zklamán. Možná budou umělci z reality měsíce taktéž zklamáni.
      Mě tedy občas stačí jen pohled na HDEV, aby mi to vyrazilo dech. Co jsem měl štěstí, tak nejvíce mě dostává to postupné rozlévání světla přes horizont a jednou jsem chytil fantastický odlesk Velkých jezer.

      • Steve napsal:

        Škoda, že tu nelze upravovat komentáře. Člověk ty chyby hned vidí (Měsíc, mně, …), ale odjinud jsem zvyklý, že to lze opravit, tak jsem to nekontroloval.

    • Tomach napsal:

      No pokud by si tenkrat tu cestu zaplatili tak proc ne?
      Ostatne hodne spisovatelu se na lodich plavilo.OStatne uprimne – kdyby do prvnich lodi misto Gagarina ci Sheparda nebo Glena posadili „umelce“ tak by se moc nezmenilo. Teda pokud by ti umelci meli pro strach udelano, nebyli klaustrofobici a byli vycviceni na pretizeni. Sanci ovladat lod meli jen o mlao vetsi nez ti simpanzi ci pejskove pred nimi 🙂
      Dnes si muzete koupit let MIG-29 do vysky pres 20km. Sice je to odzkousene, ale pokud by se pilotovi neco stalo, tak s tim urcite jako turista clovek nepristane a automaticke pristavani pokud vim MIG-29 nema. Staci na to pomerne jednoduchy vycvik a muzete letet. Tohle je urcite vice rizikove, protoze to jeste nikdo nedelal, ale co se ovladani tyce mnohem jednodussi – lod bude schopna autonomne letet a pristat, verim ze bude dalkove ovladatelna – a mozna tam bude i nejaka posadka.
      Takze ja si myslim ze budme radi ze se najdou lide kteri podpori vyvoj nove rakety!

  4. KarelK napsal:

    Maezawa a jeho značka ZOZO.

    Vidím tuto značku poprvé, tak se dívám co prodává, Pěkný oblečení přímo na tělo.
    Skoro bych si i něco koupil, abych přispěl na výdělek majitele, ale kupovat si oblečení abych zvýraznil své neforemné břišní partie se mi nezdá jako dobrý nápad.
    🙂

  5. ejencik napsal:

    Teda musi se uznat, ze marketing (v tom dobrem slova smyslu) ma Musk skvely. Pokud se to bude realizovat, tak to bude obdoba Tesly na FH o ktere bude mluvit cely svet.
    Vubec nemam problem, ze nekdo za svoje vydelane penize koupi par letenek k Mesici a tim tak prispeje na vyvoj BFR.
    Snad tam budou mit vlasniho pilota, protoze jestli i ostatni cestujici umelci budou jako MZ, tak bych mel docela strach o lod.

  6. Jonathan napsal:

    Mě nejvic zaujala ta možnost instalovat po obvodu dalsi (zatim nezname?) motory pro praci ve vakuu. Jaderny pohon, ktery testuje NASA, tam asi namontovat nepujde ze?

    • Michael Voplatka Redakce napsal:

      Nepochopil jste to zcela správně. Nejedná se o žádné další neznámé motory. Řeč byla o motorech Raptor, které jsou na lodi i raketě použity. Šlo však o verzi optimalizovanou pro práci ve vakuu. Ta má větší trysku a tak takové motory zaberou více místa. Budou se používat v kombinaci s aktuální verzí motoru, která je optimalizována pro práci u hladiny moře. Motory pro práci ve vakuu pak budou umístěny tam, kde je v současné verzi náklad. NASA v současnosti žádný jaderný pohon netestuje. To bylo v 60. letech. Možná si to pletete s jaderným štěpným reaktorem.

      • Jonathan napsal:

        OK. Pokud jde o jadro, měl jsem na mysli reaktor kilopower, ktery byl prezentovan i jako zdroj energie pro vesmirne lety. Nicmene vzhledem k radoaci by asi musel byt pripojen az za lod na delsi „konzoli“ stejne jako na animaci, kde byl nakreslen jako pohon pro sondy. Podobne by nemelo smysl s jadrem opakovane pristavat takze si to predstavuji jako ve star wars kde pohonne jednotky pro dalkove (v pripade sw mezihvezdne) lety zustavaly na orbite.

      • Michael Voplatka Redakce napsal:

        Kilopower je zdroj elektrické energie, nikoli pohon.

      • Jonathan napsal:

        To: Michael Voplatka 19.9.2018 (10:21)
        Pokud bych chtěl slovíčkařit, tak kilopower přeměňuje jadernou energii na pohyb pomocí stirlingových motorů, nicméně tranformace různých druhů energie a pojmenování zařízení, které toto dělá, nebylo smyslem mého původního dotazu. Jednoduše mě zajímalo, jestli se už někdo zamyslel nad tím, že by BFS mohla létat rychleji díky jádru (které NASA ve formě kilopower zařízení skutečně testuje), oproti běžnému chemickému motoru tak, jak to ukazuje i článek zde na Kosmonautixu: http://www.kosmonautix.cz/2018/03/kilopower-klic-k-dalsi-urovni-pruzkumu-vesmiru/

      • Michael Voplatka Redakce napsal:

        No vysvětlovat mi Kilopower nemusíte. Já jsem ten článek napsal 😉 Ale už vás chápu. Myslel jsem, že se vám jen pletou pojmy jaderný motor (jako např. NERVA), jaderný reaktor (jako např. Kilopower) apod. Omlouvám se za své nepochopení. SpaceX u BFR momentálně neplánuje žádnou jinou formu pohonu. I s tak obrovskou nosností by ta loď měla mít natolik velký přebytek paliva, že by k Marsu měla létat za podstatně kratší dobu, než je tomu v současnosti u bezpilotních průzkumných sond. V závislosti na jednotlivých startovních oknech se doba přeletu může zkrátit až na cca tři měsíce.

      • Jonathan napsal:

        Ano, absordnosti odkazu na Váš článek jsem si všiml – až po odeslání mého příspěvku. Takže za mě ty sorry 😀

      • Samo2 napsal:

        Netestuje no testuje preň cermetové palivo a predpokladá sa úprava A3 standu na Stennis Space Centre pre testy takýchto motorov dokonca NASA udelila firme BWXT kontrakt na návrh a testy takého konceptu založené na LEU cermet palive. http://www.world-nuclear-news.org/Articles/NASA-boosts-nuclear-thermal-propulsion-with%C2%A0BWXT-c aktuálne je to teda celkom reálna možnosť.

  7. Ondra napsal:

    Publicista je vlastně spisovatel, spisovatel je určitě umělec … táákže… nebylo by fajn, kdyby ta řada jmen, která začíná Frankem Bormanem a zatím končí Ronem Evansem, pokračovala nějakým západoslovansky znějícím jménem? Napadá mě třeba Tomáš Přibyl, nebo Ondřej Šamárek 🙂

  8. tonda napsal:

    Děkuji za pěkný článek i za přímý překlad telekonference z úterý v noci!Tak se máme zase na co pořádnýho těšit!

  9. Kamil napsal:

    Tak kolik lidí poletí? Jistě i někdo že Space X.

    • Petr napsal:

      Ve videu se zmiňují o 7-8 lidech ve zkušebním letu. Zajímalo by mě ale, kolik pasažérů mají pojmout sériové lodě. Jsou to desítky, nebo stovky? Četl jsem údaje o 10-50 pasažérech, ale taky 500-1000. Je k tomu známo něco bližšího?

      • Michael Voplatka Redakce napsal:

        Již od prvního představení v roce 2016 je udáváno až 100 pasažérů.

      • Vojta napsal:

        Ano, ale je trochu divné, že se to s výrazným zmenšením stroje nezměnilo. Asi bude dost záležet na druhu mise. Pro suborbitální skok na druhou stranu planety by se 100 lidí mohlo vejít, ale pro oblet Měsíce nebo dlouhodobější pobyt na LEO bych tipoval tak třetinu. Přece jen, pár hodin v plném dopravním letadle se dá vydržet, ale být tam namačkaný týden…

      • Michael Voplatka Redakce napsal:

        S výrazným zmenšením stroje? Podívejte se, prosím, na tento obrázek.

        Aktuální návrh lodi je větší, než předchozí dvě verze. Jen průměr je menší než u prvního modelu z roku 2016. Samozřejmě, že bude záležet na destinaci a dalších faktorech. A od prvních letů k plnému operačnímu využití také uběhne značná doba. Nedělám nic jiného, než že tlumočím avizovaná čísla.

      • tyčka napsal:

        Již jinde se diskutovalo, že zabezpečení životních podmínek posádky pro 100 lidí a let k Marsu je v podstatě nemožné při této velikosti. Jedině, že by letěla ještě nákladní loď a z té by se průběžně doplňovaly zásoby.
        Nelze to srovnávat s dopravním letadlem letícím po celou dobu v atmosféře. V letadle vše potřebné zajišťují motory – přetlakování kabiny a tím i dodávku vzduchu a vyhřívání i zajišťovaní dodávky elektrické energie. Zásoby jídla a či objem nádrží toalet odpovídá době letu.

      • Michael Voplatka Redakce napsal:

        Já s vámi souhlasím a nikde neobhajuji reálnost naplnění BFS sto pasažéry při cestě na Mars. Jasně jsem napsal, že jen předkládám čísla, která byla prezentována povolanějšími. Teprve praxe ukáže, jak daleko či blízko je ta stovka od skutečnosti. Diskutovat o reálnosti něčeho takového můžeme donekonečna.

  10. ventYl napsal:

    Preto ta huslistka v BFR a Zem na pozadi…

    …a ja som si myslel, ze to je odkaz na Piaty element.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.