Štítek ‘Beidou’

Kosmotýdeník 278 (8.1. – 14.1.)

Máme za sebou druhý týden roku 2018 a z pohledu kosmonautiky to bylo neuvěřitelně našlápnutých sedm dní plný různých událostí. O mnohých z nich jsme vás již podrobně informovali, na řádcích Kosmotýdeníku se však podíváme na mnoho dalších. Například, co za úkoly má družice Arkyd-6 společnosti Planetary Resources. Podíváme se také na Mars, kde byly před týdnem nalezeny podezřelé kameny a nyní se zdá, že už známe důvody podivných tvarů, které na nich byly detekovány. Čeká nás i výlet do Číny a do Mohavské pouště. Zkrátka vám přeji příjemné čtení a pěknou neděli.

Čínský urychlovací blok dopadl k městu

Dnešní start rakety Dlouhý pochod 3B s dvojicí navigačních družic Beidou přinesl dopad urychlovacího bloku na silnici blízko obydlené oblasti. Nikdo se nezranil. 12. ledna 10:16

Čína odstartovala, Delta zlobí

Zatímco Čína vypustila raketu Dlouhý pochod 3B s dvojicí družic Beidou, americkou Deltu IV zatím uzemnil problém s odklopným ramenem rampy. 12. ledna 0:42

ŽIVĚ: Tři starty za šest hodin!

Ve 23:05 Delta IV (NROL-47), o půlnoci Dlouhý pochod 3B s dvojicí navigačních družic Beidou a zítra ve 4:58 indická PSLV s družicí Cartosat-2F (přenosy 1, 2, 3). 11. ledna 22:53

Dlouhý pochod 3B se vrátil do služby

Čínská média potvrdila, že dnešní vypuštění družic Beidou-3 M1 a M2 bylo úspěšné. 5. listopadu 19:27

Dlouhý pochod 3B se vrací do služby

Na kosmodromu Si-čchang proběhne v neděli start s družicemi Beidou-3 M1 a M2. Pro raketu CZ-3B půjde o první start od červnové anomálie s družicí ChinaSat-9A. 4. listopadu 22:07

Tiangong-2 na finální dráze, Tiangong-1 neřízeně padá

Tiangong-1

Stanice Tiangong-2, která byla vypuštěna minulý týden, už dosáhla své určené oběžné dráhy. Ta je kruhová a nachází se ve výšce 393 kilometrů nad zemským povrchem. Po startu se stanice nacházela na nižší oběžné dráze s parametry 200×347 kilometrů (nejnižší a nejvyšší body dráhy), ze které musela vystoupat pomocí vlastních motorů. Čína také odhalila zajímavé informace o vybavení stanice, na palubě Tiangongu-2 se totiž nacházejí velice přesné atomové hodiny, které používají pokročilou technologii studených atomů. Tyto hodiny by se měly v časovém horizontu 30-300 milionů let zpozdit o méně než jedinou sekundu. Hlavním účelem takto přesných hodin by kromě výzkumu měla být synchronizace ostatních atomových hodin ve vesmíru. Ty se používají převážně na navigačních satelitech, které si musí pro správnou funkci udržovat velmi přesný čas. Lepší synchronizace mezi jednotlivými satelity by tak přinesla vyšší navigační přesnost.

Kosmotýdeník 185. díl (28.3. – 3.4.2016)

První dny dubna máme za sebou, je tu neděle a tudíž ideální čas si shrnout, co vše nám přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Včerejšek rozvířila zpráva o již třetím úspěšném přistání stupně New Shepard od Blue Origin a proto se mu budeme věnovat. Dále se podíváme na úspěšné zakotvení Progressu MS-2 u Mezinárodní vesmírné stanice. Nevynecháme ani dění na Marsu, nebo v Číně. Přeji vám hezké sobotní poledne a dobré čtení.

Kosmotýdeník 177. díl (1.2. – 7.2.2016)

Pravidelný souhrn zajímavých událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice, vám již tradičně shrne Kosmotýdeník. Dnes se podíváme na dokončení primárního zrcadla pro dalekohled Jamese Webba. Zjistíme něco o dalších plánech společnosti SpaceX a také jak pokračují přípravy na osmou zásobovací misi k ISS. Nevynecháme ani start severokorejského satelitu, který se uskutečnil dnes nad ránem a zavítáme i do Číny, kde jim z nebe pršely raketové stupně. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Další Beidou 3 na oběžné dráze

Start rakety CZ-3C s Beidou-21 1.2.2016. Zdroj: CNTV

V pondělí 1. února došlo už k druhému letošnímu startu čínské rakety. Na řadě byl nosič CZ-3C a na palubě nesl navigační družici Beidou-21. Vznesl se z kosmodromu Xichang, který se nachází uvnitř Číny při jižní hranici s Myanmarem, Laosem a Vietnamem. Program Beidou zahrnuje čínskou alternativu amerického navigačního systému GPS nebo evropského Galileo. V současné době Čína staví síť družic v rámci III. fáze, která by měla být hotova v roce 2020. Satelit vypuštěný v pondělí by měl být poslední experimentální družicí fáze Beidou III.