Štítek ‘Arianespace’

Češi otestují pevnost klíčového prvku Ariane 6

Vizualizace startu rakety Ariane 64 (čtyřka značí čtyři urychlovací motory na tuhá paliva).

Nová evropská raketa Ariane 6 by měla na svou premiérovou misi vyrazit v červenci roku 2020, ale předtím musí proběhnout celá řada zkoušek. Ty ověří, že raketa je schopná bezpečného provozu. Pro Českou republiku je mimořádně zajímavé, že jedna ze zkoušek ponese velmi výrazný český rukopis. A navíc půjde o zkoušku opravdu důležitého dílu. Ariane 6 bude startovat buďto s dvojicí, nebo čtveřicí urychlovacích motorů P120C na tuhá paliva. Právě na jejich spodní části bude sedět na startovním stole, takže je jasné, že tento díl musí být odolný a spolehlivý.

ŽIVĚ A ČESKY: Třetí korálek na evropskou meteošňůrku

V roce 2006 se na oběžnou dráhu dostal MetOp-A a v roce 2012 jej následoval MetOp-B. Dalších šest let uplynulo a na svůj start se chystá MetOp-C – poslední zástupce současné generace evropských meteorologických družic, které obíhají Zemi po polární dráze. Ta bude moci navázat na měření dříve vypuštěných družic a pokračovat v kontinuálním sledování teploty, vlhkosti, málo zastoupených plynů, ozonu či rychlostí větru nad oceány. Tato data pomohou hlavně zpřesnit numerické modely, tedy základy pro tvorbu předpovědí počasí. Nedávné studie ukazují, že data z družic MetOp-A a MetOp-B snížily chybovost předpovědí počasí na druhý den o 27 %.

OBRAZEM: Ariane 5 vynesla sondy vstříc Merkuru

Na první pokus se podařil start jednoho z vrcholů letošního roku – evropská raketa Ariane 5 se dnes ve 3:45:28 SELČ vydala vstříc obloze a evropsko-japonské misi BepiColombo tak začala sedmiletá cesta meziplanetárním prostorem. Nejsilnější evropská raketa byla vybrána jako nosič významné vědecké mise, která by nám měla pomoci pochopit detaily spojené s Merkurem – planetou, která obíhá v těsné blízkosti Slunce.  Pojďme si v dnešním článku zopakovat ty nejpovedenější fotografie, které vznikly při čtvrtém a posledním letošním startu mimo zemské gravitační pole.

ŽIVĚ: Ariane 5 čeká jubilejní 100. start

Na jubilejním stém exempláři evropské rakety Ariane 5 poletí dvě telekomunikační družice postavené ve Spojených státech – Horizons 3e a Azerspace 2/Intelsat 38 mají na svou cestu vyrazit ve 23:53 SELČ, kdy se otevírá 45 minut dlouhé startovní okno. Ariane 5 měla premiéru v roce 1996 a doposud dokázala dostat do vesmíru 205 družic, z nichž většinu tvořily velké telekomunikační aparáty, které fungují na geostacionární dráze. Většinou také létaly po dvojicích, aby využily velkou sílu tohoto nosiče. Ale mezi stovkou startů bychom našli i vědecké náklady – třeba sondu Rosetta či observatoře Herschel a Planck a zapomenout nemůžeme ani na 12 navigačních družic Galileo.

Startovní stůl pro Ariane 6

Ocelová konstrukce s hmotností 700 tun, na které bude před startem stát nová evropská raketa Ariane 6 – to je startovní stůl. Nyní byla dokončena jeho hrubá příprava. Stůl je tak velký, že musel do Francouzské Guyany dorazit rozložený na několik dílů. Zásilky se do Jižní Ameriky dostaly v únoru lodí a po kontrole došlo k jejich sestavení zhruba 250 metrů od vznikající rampy. Přesun dílu vysokého 4 metry, dlouhého 20 metrů a širokého 18 metrů na finální místo nebyl snadný úkol. Nejprve byla konstrukce nadzvednuta pomocí hydraulických zvedáků a dva speciální transportéry pak převezly stůl na jeho stanoviště.

Ariane 6 má prvního komerčního zákazníka

Společnost Eutelsat se stala první soukromou firmou, která přistoupila na využívání připravované evropské rakety Ariane 6. V pondělí 10. září totiž veřejně oznámili uzavření velkého kontraktu se společností Arianespace na vynesení hned pěti družic až do roku 2027, přičemž právě Ariane 6 by měla obsloužit zatím neupřesněný počet startů. Firma Arianespace se ale dočkala i dalších uzavřených kontraktů – Ariane 6 má podle nové zakázky vynést francouzskou fotoprůzkumnou družici nové generace a stávající nejsilnější evropská raketa Ariane 5 poletí s dvojicí indických telekomunikačních družic.

Aeolus se ozval

Pozemní stanice v Antarktidě právě zachytila signál z družice Aeolus. Čekání bylo delší, než se čekalo. 23. srpna 0:33

ŽIVĚ A ČESKY: Evropský hlídač větrů na startu

Sonda Aeolus je právem považována za špičku současné techniky. Na první pohled sice její využití nemusí vypadat atraktivně, ale při pohledu druhém zjistíme, že globální a velmi podrobné sledování pohybů vzdušných mas má ohromný význam pro mnoho oblastí lidských činností. Aeolus ponese jediný vědecký přístroj, který však představuje naprostý vrchol inženýrského umění – ultrafialový laserový Dopplerovský lidar jménem ALADIN. V tomto článku bychom Vás rádi pozvali na sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Termín startu Bepi Colombo

Pokud se nic nepokazí, mělo by ke startu rakety Ariane 5 s dvojicí sond k Merkuru dojít 19. října ve 3:45 SELČ. 26. července 17:56

ŽIVĚ A ČESKY: Dva starty během čtvrt hodiny

Kosmonautika někdy umí být hodně štědrá – třeba ve středu 25. července bychom se měli dočkat startů dvou raket, které od sebe bude dělit jen 14 minut a 25 sekund. V obou případech jde o velmi zajímavé starty – Evropa na své raketě Ariane 5 vypustí čtveřici družic Galileo a SpaceX pro firmu Iridium dopraví do vesmíru hned deset družic Iridium NEXT. Pro Ariane půjde o poslední let v konfiguraci ES, poslední použití středního aerodynamického krytu a poslední použití horního stupně EPS. V případě Falconu půjde o první start, kdy se bude zároveň jak přistávat s prvním stupněm, tak se mají zachytávat aerodynamické kryty. Navíc se SpaceX vůbec poprvé pokusí zachytit aerodynamický kryt v noci. To jsou jen základní důvody, proč Vás chceme pozvat na dvojitý přenos obou těchto startů.