Štítek ‘Ariane 5’

TOP5: Nejsilnější raketové motory

Bez raketových motorů by kosmonautika nemohla existovat. Právě jejich spoutané síle vděčíme za to, že lidstvo dokáže překonat gravitaci a uniknout do vesmíru. Raketové motory jsou různé – používají odlišná paliva, stojí na odlišných konstrukčních základech a odlišují se od sebe i svým určením – zatímco na horních stupních najdeme spíše slabé motory s možností opakovaného zapalování, motory na prvních stupních, nebo dokonce na urychlovacích blocích sází na brutální sílu. Není proto překvapením, že v dnešním výčtu figurují pouze motory, které se zapalují při startu z rampy.

Start Ariane úspěšný

Evropská raketa uvolnila jak 5 780 kg těžký Hellas-Sat 3/Inmarsat S EAN, tak i 3 477 kg těžký GSAT-17. Mise byla úspěšná. 28. června 23:59

ŽIVĚ: Ariane 5 vynáší řeckou a indickou družici

Nejsilnější evropská raketa Ariane 5 by měla dnes ve 22:59 odstartovat na další misi. Při ní dopraví na dráhu přechodovou ke geostacionární jako obvykle dvě družice. První z nich je Hellas-Sat 3/Inmarsat S EAN postavená firmou Thales Alenia, která bude umístěna na horní pozici pod švýcarským aerodynamickým krytem. Spolucestujícím bude indická družice GSAT-17, která zajistí telekomunikační služby pro Indii. Startovní okno trvá 77 minut a v níže přiloženém okně můžete sledovat celý start.

Trojitá nálož startů za 24 hodin

Tak jestli se tohle povede, pak se máme na co těšit! Na prvního června jsou totiž nezávisle na sobě plánovány hned tři starty kosmických raket – japonská, evropská a americká by měly vyrazit k obloze a fanoušci kosmonautiky tak budou mít opravdu hodně nabitý čtvrtek. Většinou se Vám snažíme v článcích přinášet přímé přenosy startů raket, ale čtvrtek bude specifický, jelikož připravujeme česky komentovaný přímý přenos ze startu Falconu, rozhodli jsme se, že na zbývající dvě události Vás pozveme již v tomto článku.

ŽIVĚ: Po masivní stávce se Kourou chystá na start

V průběhu dubna byly nejen kosmodrom v Kourou, ale i celá francouzská Guyana ochromeny generální stávkou. Spouštěčem byla hlavně vysoká kriminalita, špatná úroveň vzdělání ve venkovských oblastech a privatizace nemocnic. Po celém francouzském departementu byly v okolí velkých měst rozmístěny silniční zátarasy, což se nevyhnulo ani okolí kosmodromu. Problémy vyřešila až dohoda zástupců vlády a demonstrantů, v jejímž rámci bylo přiděleno 1,1 miliardy euro na bezpečnost, vzdělání, dopravu a zdravotnictví. Provoz v Kourou se tak pomalu vrací do starých kolejí a ve středu 3. května se mohla na startovní rampu vydat raketa Ariane 5. Kosmická technika byla během stávky v naprostém bezpečí uvnitř montážních hal, kde na ni dohlížel detašovaný oddíl francouzské cizinecké legie.

Stávka odložila start Ariane 5

Start rakety může zhatit počasí, technická závada na raketě, nákladu, nebo startovní rampě, nebo do střelecké prostoru může vplout neinformovaná loď. I když se podaří všechny tyto problémy vyřešit, stále není vyhráno – start může odložit třeba stávka dělníků. Přesně k tomu došlo na kosmodromu v Kourou. Včera, tedy v pondělí 20. března mělo dojít k vývozu rakety Ariane 5 na startovní rampu, ale to se nakonec muselo odložit. Tím pádem se posouvá i start, se kterým se nyní nepočítá dříve než ve středu.

Kosmotýdeník 231 (12.2. – 19.2.)

V tomto týdnu před osmapadesáti lety startovala vůbec první družice, která sledovala počasí na Zemi. Vanguard-2 tehdy však své pozorování neprováděl dobře, protože se ocitl na špatné dráze. Byla to doba, kdy kosmických událostí bylo pár do roka. Od první družice se zaměřením na počasí máme dnes celou flotilu satelitů, díky kterým jsme schopni předpovídat počasí v nejbouřlivěji se měnící atmosféře sluneční soustavy. A také vychází Kosmotýdeník, kde každý týden máme opravdu o čem psát a neustále se dějí nějaké kosmické události. Tímto netradičním úvodem jsem chtěl jen upozornit na bouřlivé dění, které teď v kosmonautice vládne napříč kontinenty a obrovský pokrok, který za tu dobu nastal. V aktuálním vydání Kosmotýdeníku se vydáme na jeden pozapomenutý startovací komplex, podíváme se také na sklizeň, která proběhla na Mezinárodní kosmické stanici a nevynecháme dalších několik zpráv, které nás zavedou i k Jupiteru. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ: Evropa i Indie vypouští své rakety

Dnešní noc přeje všem milovníkům kosmonautiky. Raketoví inženýři připravili hned dva zajímavé starty, které od sebe dělí pouhých šest a půl hodiny. Nejprve se naše pozornost zaměří do Jižní Ameriky. Na kosmodromu v Kourou čeká na svůj první letošní start nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Její cesta povede na dráhu přechodovou ke geostacionární, kde uvolní dvě družice – Intelsat-32e (nazýván též SKY Brasil-1) a Telekom-3S. Zítra ráno pak chce Indie zaútočit na první místo historických tabulek. Její raketa PSLV XL má totiž na oběžnou dráhu vynést rekordní porci nákladu.

Kosmotýdeník 223 (19.12. – 25.12.)

Ani ve sváteční čas nebudete ochuzeni o souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Kosmotýdeník tentokrát v hlavním tématu nabídne bližší pohled na vynesený čínský satelit TanSat, který si má ohlídat hromadění skleníkových plynů v atmosféře Země. Podíváme se však také na to, jak slaví Vánoce na ISS, nebo se podíváme na fotografie ze startu Ariane 5. Přeji vám pěkný první svátek vánoční a příjemné čtení.

ŽIVĚ: Poslední start Ariane 5 v letošním roce

Aby bylo možné uzavřít statistiky startů za rok 2016, je potřeba odpálit ještě pár raket. Jednou z nich je i nejsilnější evropský nosič Ariane 5. Tato krasavice již stojí na odpalovací rampě kosmodromu v Kourou a čeká na start,který by měl přijít dnes ve 21:30 našeho času. Na oběžnou dráhu se vydávají hned dvě telekomunikační družice – jak již je u Ariane 5 tradicí. Dnes se jedná o Star One D1, JCSat 15. V tomto článku najdete nejen základní informace o obou vynášených družicích, ale také přehrávač přímého přenosu ze startu.