Štítek ‘67P/Čurjumov-Gerasimenko’

Kosmotýdeník 293 (23.4. – 29.4.)

Pomalu končí již sedmnáctý týden roku 2018 a je pravý čas na celkem 293. Kosmotýdeník, který vás opět provede všemi zajímavými událostmi kosmonautiky, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Dnes se v hlavním tématu vypravíme do Číny, kde lehkotonážní raketa CZ-11 vynesla pětici družic, které budou na Zemi online posílat video a data o naší planetě. V dalších tématech se podíváme na prasknutý tepelný štít mise Mars Rover 2020, nebo stav aerodynamického krytu Falconu 9 z mise TESS. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Vzorky z komety nebo průzkum Titanu

Nové výzvě v rámci programu New Frontiers jsme se na našem webu již věnovali – jednak v prosinci, když byla vyhlášena, tak i v květnu, kdy byl příjem návrhů ukončen. Celkem agentura dostala dvanáct návrhů, které usilovaly o postup do finále. Několik měsíců pak odborníci všechny návrhy studovali a vyhodnocovali a včera večer našeho času mohli vyhlásit dva finálové projekty, které se dostaly do finále a které tak mohou bojovat o realizaci, která obnáší start v polovině dvacátých let. Oba projekty jsou velmi zajímavé, protože se bude rozhodovat mezi sondou, která na Zemi dopraví vzorky komety, nebo originální sondou, která prozkoumá největší saturnův měsíc Titan.

Rosetta měla štěstí na zajímavý výtrysk

Od konce mimořádně úspěšné evropské mise Rosetta už uplynul více než rok, ale data, která tento průzkumník nasbíral během několik let dlouhého obíhání kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, budou vědci analyzovat ještě mnoho let. Nejnovější publikovaná zpráva se věnuje situaci z loňského roku, kdy evropská sonda sledovala doslova prachovou fontánu. Vědci si už delší dobu kladou otázku, co vyvolalo a pohánělo tento jev? Aktuálně se odborníci přiklání k tomu, že mechanismus byl poháněn v nitra jádra – možná došlo k uvolnění dávných dutin s plynem nebo podpovrchovým ledem. Bylo 3. července roku 2016 a do konce mise Rosetty zbývalo ještě několik měsíců a kometa se již vzdalovala od Slunce, od kterého byla půl miliardy kilometrů daleko.

Úplně poslední fotka z Rosetty

Rok po přistání evropské sondy Rosetta na kometě 67P-Čurjuimov/Gerasimenko uvolnila ESA rekonstrukci posledního pořízeného snímku a jeho polohu v kontextu. 29. září 8:20

Příběh objevu Philae

5. září vyšla na světlo světa úžasná novina o objevu modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Od jeho nešťastného přistání v listopadu 2014, kdy zůstal zaklíněn někde mezi skalisky, kladli jsme si tuto základní otázku – „Kde se nachází Philae. A najdeme jej vůbec?“ Určité představy o jeho poloze jsme měli. Díky rádiovému signálu mezi ním a Rosettou se podařilo poměrně přesně určit místo na povrchu, ale pouze v rozmezí desítek až stovek metrů. Samotný detailní snímek nebyl tak úplně náhodně pořízený. Jisté náznaky, kde se Philae nachází, byly zveřejněny už dříve, ovšem tito kandidáti, na kterých mohl být modul vyfotografován, museli počkat na definitivní potvrzení až do zmíněného začátku září. Chtělo to trpělivost a trochu toho štěstí. Přitom dřívější data ho vlastně také ukázala. Pojďme se podívat na příběh, který nám vypráví Laurence O’Rourke, který vedl kampaň vedoucí k nalezení Philae.

Kosmotýdeník 211 (26.9. – 2.10.)

Máme za sebou týden, který se jistě zapsal do dějin kosmonautiky. V hlavním tématu se budeme věnovat podrobnějšímu rozboru posledních okamžiků mise Rosetta, která v pátek dopadla na jádro komety 67P. Zamíříme také na Nový Zéland za firmou Rocket Lab, která nainstalovala svoji vypouštěcí rampu. V Číně zase chystají misi s odběrem vzorků z odvrácené strany Měsíce. To a více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Příjemné čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ: Rosetta přistává na kometě

Dnes dokončí evropská sonda Rosetta svojí více než dvanáct let trvající misi přistáním na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Sonda už provedla včera v 22:50 našeho času svůj poslední manévr, který ji poslal na kolizní dráhu s kometou. V té době se nacházela 19 kilometrů nad jejím povrchem. Dnes mezi 9:55 a 10:05 budou na sondu nahrány poslední příkazy, které zaručí správné natočení sondy na základě posledních navigačních dat. V současné době je čas dopadu sondy na kometu předpokládán v 12:40 našeho času, +- 20 minut. Tento údaj bude ještě v průběhu dne zpřesněn na +-2 minuty, poté co budou na sondu nahrány poslední příkazy. Tuto událost budeme doprovázet textovým přenosem s aktuálními informacemi, který začne okolo 9:00.

Přistání Rosetty se blíží

Přistání evropské sondy Rosetta na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko se nám už velice rychle blíží, a tak si pro nás ESA připravila hned několik zajímavých videí. Na prvním videu můžeme vidět vizualizaci průběhu sestupu Rosetty na povrch komety. Druhé video je další dílem povedeného animovaného seriálu Once upon a time, který krásně shrnuje celou misi sondy Rosetta i přistávacího modulu Philae. Posledním videem, na které se dnes podíváme je epilog ke krátkému filmu Ambition, který byl vypuštěn v roce 2014 po příletu Rosetty ke kometě 67P. Přistání Rosetty na kometě přijde v pátek 30 září a určitě si o něm připravíme ještě speciální článek.

Vzpomínky na sondu Rosseta

Obal alba Rosetta

Nestává se často, aby vesmírná mise pronikla hluboko do kultury a inspirovala doslova miliony lidí po celém světě. Evropské sondě Rosetta se to povedlo doslova na výbornou. Její veleúspěšné počínání u komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko je však téměř u konce. Pokud půjde vše podle plánu, měla by sonda 30. září tohoto roku dosednout na povrch komety a tím uzavřít další kapitolu kometárního průzkumu naší Sluneční soustavy. Než se tak stane, na pultech prodejen s hudebními nosiči se objeví album inspirované „dobrodružstvím“ sondy výstižně nazvané Rosetta. Stojí za ním třiasedmdesátiletý skladatel elektronické hudby Vangelis a světlo světa by mělo spatřit již 23. září 2016. Jelikož nejde jen o hudební událost, myslím, že stojí za to albu věnovat alespoň krátký článek.

Našli jsme Philae!

Je to historka, kterou zná asi každý fanoušek kosmonautiky. Evropský modul Philae jako první lidský výtvor v historii přistál 12. listopadu 2014 na jádru komety. Kvůli poruše na kotvícím mechanismu se odrazil neznámo kam, kde měl jen málo světla a proto fungoval jen z baterií a pak hibernoval. V loňském roce se na krátko ohlásil, ale nikdo pořád nevěděl, kde se přesně nachází. Před několika týdny byly ukončeny pokusy o jeho kontaktování, protože na jádro dopadá moc málo světla. A teď se příběh dočkal zlatého vrcholu. Sonda Rosetta totiž objevila ztracený modul. Rosetta se v posledních dnech pustila do mimořádně blízkých průletů nad povrchem jádra – její dráha vede často jen 2,7 kilometru nad úrovní terénu. Tyto fotky tak mají dechberoucí rozlišení 7 cm na obrazový bod. Průlet z druhého září přinesl toužebně očekávaný objev – modul Philae.