Archiv rubriky ‘Technologické novinky’

Atomové hodiny pro orientaci ve vesmíru

Ve vesmíru je přesné měření času extrémně důležité. Právě na těchto údajích stojí přesná navigace, ale ne všechny sondy mají na svých palubách zařízení, které to umožňují. Právě proto v Jet Propulsion Laboratory už více než 20 let vyvíjí hodiny – ale žádné náramkové nebo digitální. Tyhle hodiny v obchodě nekoupíte – jmenují se DSAC (Deep Space Atomic Clock – atomové hodiny pro hluboký vesmír) a jedná se o přístroj, který je určen (jak již jeho název napovídá) k letům do hlubšího vesmíru.

Vyšší úroveň snímkování Země

Díky více než dvěma stovkám družic na oběžné dráze provozuje společnost Planet Labs největší družicovou sestavu v historii. Firma začínala jako startup v San Franciscu a jako první velký cíl si dala nemalou metu – jednou za den nasnímat celou zemskou pevninu. Tohoto významného milníku společnost dosáhla na konci roku 2017. A jak už to tak bývá – když se jeden milník překoná, je čas nastavit další. Firma proto chce posunout zpracování svých dat do celosvětového vyhledávacího systému.

Projekty evropských lunárních cubesatů

Prakticky v každém článku, ve kterém se věnujeme cubesatům, píšeme, že tyto malé družice zažívají v posledních letech velký boom, který se hned tak nezastaví. Dnešní článek budiž důkazem. Evropská kosmická agentura vloni vyzvala evropské týmy, aby navrhly cubesat pro výzkum Měsíce. ESA všechny návrhy zhodnotila a nyní představila vítěze. Oba vybrané projekty sice nemají zajištěné vynesení k Měsíci, ale můžeme je chápat jako ideální odrazné body do budoucna. Pokud se otevře možnost poslat k Měsíci cubesaty, bude mít Evropa v rukávu hned dva trumfy.

Kosmotýdeník 278 (8.1. – 14.1.)

Máme za sebou druhý týden roku 2018 a z pohledu kosmonautiky to bylo neuvěřitelně našlápnutých sedm dní plný různých událostí. O mnohých z nich jsme vás již podrobně informovali, na řádcích Kosmotýdeníku se však podíváme na mnoho dalších. Například, co za úkoly má družice Arkyd-6 společnosti Planetary Resources. Podíváme se také na Mars, kde byly před týdnem nalezeny podezřelé kameny a nyní se zdá, že už známe důvody podivných tvarů, které na nich byly detekovány. Čeká nás i výlet do Číny a do Mohavské pouště. Zkrátka vám přeji příjemné čtení a pěknou neděli.

Rok ve víru změn

V dubnu 2017 provedl Roskosmos historicky již druhou, tentokrát však dost překvapivou, změnu v nosiči pro plánovanou novou kosmickou loď Federaci. Angaru-5P, která po dvou dekádách trvajícím vývoji v roce 2014 konečně absolvovala ostré testovací lety a jejíž regulérní výroba se rozjížděla v novém výrobním závodě PO Poljot v Omsku, nahradil Sojuz 5. Změna o to překvapivější, že se jednalo o zcela nový nosič, který zatím existoval pouze v plánech a představách konstruktérů. Kam dospělo toto rozhodnutí v závěru letošního roku? Jaké jsou jeho možné dopady na ruský pilotovaný program? Základní informace vám nabídnou následující řádky.

Cubesat jako meteodružice

Kde by byla předpověď počasí bez družicových údajů – ať už jde o běžné povídání o tom, zda bude zítra svítit slunce, nebo jde o životy zachraňující predikci vývoje hurikánu. Díky družicím mají odborníci v ruce data, která nám mohou pomoci připravit se na blížící se bouře a jiné výkyvy počasí, nebo vytipovat lokality, které v první řadě vyžadují evakuaci. Meteorologické družice byly vždy velké a jejich stavba trvala několik let. Mnohé z nich si svými rozměry nezadají s malými autobusy. To se ale může v budoucnu změnit ve prospěch družic, jejichž rozměry můžeme přirovnat ke krabici od bot. První krok nás čeká již brzy. Americký cubesat s celým názvem Microwave Radiometer Technology Acceleration (zkráceně MiRaTA) se na oběžnou dráhu Země vydá společně s velkou družicí JPSS-1. MiRaTA má ověřit, zda mohou malé družice nést technologie, které mohou do budoucna snížit cenu a velikost příštích meteorologických družic a které mají potenciál ke sběru užitečných informací.

Evropské „hodiny“ pro lunární mise

Měří čas s přesností na bilióntinu sekundy a daly by se využít pro sondy mířící k Měsíci – řeč je o zařízení, které vyvinula malá firma z Lotyšska a které zaujalo i Evropskou kosmickou agenturu. „Dalo by se říct, že na poli přesnosti jsme dosáhli úrovně Ferrari zatímco využíváme technologie z traktoru,“ popisuje trefně nízkou výrobní cenu nového přístroje Nikolaj Adamovič ze společnosti Eventech a dodává: „Poskytujeme extrémní přesnost měření času při použití běžné elektroniky. Systém je tak přesný, že dokáže změřit čas, během kterého urazí světlo jediný centimetr.“

Komunikace od kovového světa přes lasery

Vizualizace sondy Psyche

Pravidelní čtenáři našeho blogu dobře vědí, že se nemůžeme dočkat sondy Psyche, která vyrazí ke stejnojmennému asteroidu. Poslední dobou se však zdá, že NASA chce z už tak atraktivní mise udělat ještě zajímavější – nejprve zpráva o uspíšení startu, pak o využití pokročilých iontových motorů a nejnovější zpráva také udělá radost všem fanouškům technických novinek. Sonda, která se vydá k unikátnímu kovovému asteroidu totiž bude testovat i nové komunikační zařízení, které použije laser místo tradičních radiových vln.

Eutelsat-172B je na svém místě

Eutelsat-172B vypadá jako normální telekomunikační družice jen na první pohled. Ve skutečnosti jde o první evropský komunikační satelit vybavený pouze elektrickým (iontovým) pohonem. Tato družice vyrobená firmou Airbus vstoupila v minulých dnech na svou operační oběžnou dráhu nad Tichým oceánem. Na své palubě nese nové technologie, které poskytla Evropská kosmická agentura. Iontové motory tak mohou být ještě přesnější a účinnější.

Pokračují zkoušky nafukovacího štítu

O technologii nafukovacího tepelného štítu, který by mohl umožnit přistávání těžkých nákladů na povrchu Marsu, nebylo delší dobu slyšet, ale vývoj zřejmě pokračuje dál. Projekt HIAD (Hypersonic Inflatable Aerodynamic Decelerator), který si klade za cíl vyvinout technologii nafukovacího tepelného štítu a vyrábět ji ve velkém. Jeho hlavní výhodou je, že svými rozměry a hmotnostní je výhodnější, než běžně používané tuhé tepelné štíty. Projekt sází na měkké materiály, které je možné složit, takže zabírají menší prostor a které se před vstupem do atmosféry nafouknou, čímž výrazně zvětší objem.