Archiv rubriky ‘Ostatní’

České stopy v kosmonautice – Vesmír pro lidstvo

10. září se na pražské výstavě Cosmos Discovery konalo slavnostní představení nových exponátů, které se týkají českého příspěvku do kosmických projektů. Součástí byly také prezentace zástupců Akademie věd, kteří se na těchto projektech podílejí. Hned na začátek je potřeba říct, že se samozřejmě nejedná o kompletní výčet všech kosmických projektů, kterých se ČR účastní. Jde však o poměrně slušný výběr, který přehledně ukáže, že Česká republika se v tomto oboru rozhodně nemá za co stydět a naopak má být na co hrdá. Dnes Vám v tomto článku představíme projekt Vesmír pro lidstvo, který spravuje Akademie věd, v dalších článcích se pak zaměříme na některé konkrétní projekty.

I Vy můžete pomoci roveru Curiosity

Internetová veřejnost může pomoci řidičům vozítka Curiosity lépe brázdit povrch Marsu. S pomocí online projektu AI4Mars stačí popisovat terénní útvary na snímcích, které rover vyfotil na Marsu. Lidé tak mohou pomoci trénovat algoritmy umělé inteligence, aby zvládaly automaticky posuzovat skutečný terén. Počítač sám zatím nedokáže rozhodnout, zda ta věc nalevo je velký balvan, plochý kámen, nebo jen písek. AI4Mars, který funguje na platformě Zooniverse pro vědecké pomocníky z řad veřejnosti, vás nechá na snímky kreslit hranice kolem terénních objektů a vybírat ze čtyř jejich popisků. Právě tyto popisky jsou klíčem ke zpřesnění klasifikace algoritmů SPOC (Soil Property and Object Classification).

Top 5: Atmosférické jevy po startu raket

Starty kosmických nosičů přitahují pozornost veřejnosti z mnoha důvodů. Každý start větší rakety je veliká podívaná, dá se říci, že čím větší raketa, tím větší taková podívaná může být. V posledních letech navíc narůstá kadence a to především z území USA a Číny. Úměrně s tím v posledních letech roste také počet nahlášených úkazů na obloze, které si mnozí nedokážou vysvětlit. Někteří přitom automaticky předpokládají, že jde o UFO, útok mimozemšťanů, či dokonce o novou nebezpečnou zbraň, která má za úkol zničit celé lidstvo. Jen málokdo si však ihned uvědomí, že tuto povětšinou velice efektivní podívanou dokáže způsobit raketa a často si takové vysvětlení ani nepřipouštějí. Ono to totiž už není tak romantické, jako představa invaze mimozemské civilizace z galaxie „Gama“. My si ovšem některé takové události v následujících řádcích připomeneme.

Top 5: Lodě ve službách kosmonautiky

V našem seriálu budeme pokračovat tam, kde jsme skončili v minulém dílu. Tentokrát se ze souše přesuneme na vodu. Lodě byly vždy v okolí, když přistávaly do vln oceánu například kosmické koráby Mercury, Gemini i Apollo, ale byly na vodě i během startů raketoplánů, když posádky na jejich palubu vytahovali vyhořelé pomocné motory SRB, které se po vyčištění používaly znovu. Lodě jednoduše po celém světě pomáhají v kosmonautice nejrůznějšími způsoby. Přes sledování až k pomoci v záchraně částí hardwaru. A kdo náš seriál sleduje delší dobu, tak ví, že to není poprvé, co se jim budeme věnovat. Už jsme měli samostatný díl o flotile společnosti SpaceX a proto se v dnešním dílu neobjeví. Pokusil jsem se tedy zaměřit hlavně na současnost a opět vybrat něčím zajímavé zástupce.

TOP 5: Vozidel ve službách kosmonautiky

Kosmonautika, to nejsou jen rakety, kosmodromy nebo družice, ale i na první pohled celkem nevýznamné věci, bez kterých by to ale nešlo a proto si zaslouží také naší pozornost. Do této kategorie můžeme zařadit i nejrůznější vozidla, která čas od času vídáme ve spojení s tímto oborem. Pokusil jsem se dát dohromady pětici nejzajímavějších, ale v textu jich nakonec najdete mnohem víc. Tak snad mi tento prohřešek opět odpustíte stejně, jako v minulosti. Popravdě řečeno je totiž vozidel ve službách kosmonautiky mnohem, mnohem víc a i tentokrát bylo těžké vybrat pouze několik zástupců, i tak je to nakonec pořádná dávka textu a jak je zvykem začínáme tradičně číslem pět.

Jak se ve vesmíru „nezbláznit“

Astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice i jejich zdravotnická podpora na Zemi jsou připraveni řešit širokou paletu zdravotních problémů, ke kterým může v průběhu kosmické mise dojít. Může jít například o úrazy, bolesti zubů, různá závažná interní onemocnění, jako například poruchy srdečního rytmu, ale může jít i o potíže psychiatrické. I astronaut je jen člověk, a jako takového jej mohou v průběhu kosmické mise potkat potíže, jako jsou závažné deprese, záchvaty úzkosti, nespavost a tak podobně. Jak je postaráno o duševní zdraví astronautů? To je tématem následujících řádek.

Vyhlášení vítěze soutěže o knihu

Nej... VESMÍR v pohybu

Na začátku března jsme vyhlásili soutěž zacílenou zejména na drobné ratolesti našich čtenářů. Vyzvali jsme vás ke kreativní tvorbě bez hranic a omezení, jejímž výsledkem mělo být cokoliv spojené s kosmonautikou a vesmírem. Soutěž trvala dva měsíce, během kterých nám přišlo 20 zdařilých výtvorů od dětí ve věku 4 až 9 let. Z nich v následujících dvou týdnech porota naší redakce vybírala ty nejlepší. Každý člen poroty měl k dispozici body, které mohl libovolně rozdat mezi své favority. Cenou za toto snažení je kniha Nej… VESMÍR v pohybu od nakladatelství Svojtka & Co, za jejímž překladem stojí naše redakce. Čí výtvor byl nakonec porotou oceněn nejvíce? Kdo posbíral nejvíce bodů a získává od nás tuto knihu zdarma?

Dokážete připojit Crew Dragon k ISS?

První (zatím nepilotovaný) Crew Dragon během přibližování k ISS.

Na 27. května je plánován po téměř devíti letech první pilotovaný start z území USA. Astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley usednou do lodi Crew Dragon od firmy SpaceX, kterou vynese z Floridské rampy 39A raketa Falcon 9. Zhruba 19 hodin po startu dorazí tato loď k Mezinárodní kosmické stanici, ke které se připojí. Ačkoli nákladní lodě Dragon bývají zachytávány robotickou paží, Crew Dragon je loď nové generace a proto nabídne připojení v automatickém režimu. Když to ale bude potřeba, mohou astronauti vzít ovládání lodi do vlastních rukou. Pokud Vás zajímá, jaké rozhraní bude mít posádka k dispozici, nebo pokud si snad chcete sami vyzkoušet, jak se s ovládáním pracuje, máme pro Vás dobrou zprávu – můžete si to vyzkoušet klidně hned a navíc úplně zdarma.

Pojmenujte novou misi Thomase Pesqueta

Evropský astronaut Thomas Pesquet vyrazí příští rok na ISS – nyní trénuje v evropském středisku v Kolíně nad Rýnem a chystá se na přesun do Houstonu. Technická stránka je tedy zajištěna, ale ESA se nyní obrací na veřejnost s prosbou o pomoc při hledání názvu jeho mise. Thomas byl do oddílu astronautů přijat v roce 2009 a v roce 2016 pobyl na ISS půl roku v rámci mise Proxima. Nyní můžete navrhnout jméno jeho druhé šestiměsíční mise, při které bude provádět experimenty a výzkum, nebo udržovat systémy stanice. Nejde o nic malého – název mise astronauta patří mezi nejikoničtější prvky. Má zdůrazňovat její význam, odrážet astronautovu osobnost a je často zmiňován ve zprávách ESA.

Unikátní model ISS k 3D tisku

Pokud jste majiteli 3D tiskáren, nebo znáte někoho, kdo by pro vás byl schopen něco vytisknout, tak pro vás něco máme. Detailní model Mezinárodní kosmické stanice, který kvalitativně převyšuje většinu dostupných modelů a ještě je od českého tvůrce Josefa Vladíka. Model byl před pár dny dokončen a obsahuje na dvě stovky unikátních dílů. Detailní propracování stanice je navíc po faktické stránce velmi vydařené.