Archiv rubriky ‘Ostatní’

O čem si ve SpaceX povídají před startem?

GS? Go! LD? LD is go! LDA? Go! Každý, kdo sleduje živé přenosy startů raket Falcon musel tyto průpovídky minimálně jednou slyšet. Před každým startem totiž probíhá hlasování známé jako „Go/No go poll“, kdy se postupně kontroluje připravenost jednotlivých složek nutných pro start. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme kompletní vysvětlení těchto zkratek. Uznávám, že ačkoliv je tento příspěvek řazený do seriálu Pro začátečníky, který má usnadnit chápání kosmoanutiky právě nováčkům, je tohle spíš taková třešnička na dortu pro zaryté fanoušky.

Srozumitelné vysvětlení kosmonautických zkratek

FH odstartuje z CCAFS a po MECO, provede RTLS, nebo přistane na ASDS JRTI. Tedy pokud bude mít dostatečné delta-v – tedy pokud bude mít v nádržích dost LOXRP-1. Těžko srozumitelné sdělení, že? Kosmonautika má tolik různých zkratek, že se v nich stěží orientuje i člověk, který se v oboru již nějaký čas pochybuje. začátečníci to mají těžké a do tajů zkratek pronikají postupně. I proto vznikl tento článek, který má alespoň trochu pomoci s orientací ve světě kosmoanutických zkratek. Dnes bude řeč hlavně o těch, které nějakým způsobem souvisí s firmou SpaceX.

IMAX natočí film na ISS

Vzpomínky na výcvik

„Zajímavý způsob jak začít týdenní výcvik… po nedělním příletu do Houstonu mě v pondělí ráno odvezli do blízkého Galvestionu na soukromé promítání filmů Modrá planeta a Hubble 3D v IMAXU. V prázdném kině vedle mě seděli lidé, kteří tyto filmy vytvářeli stejně jako několik dalších legendárních IMAX produktů z a o vesmíru: Toni Myers a James Neilhouse. Stále tomu nemohu uvěřit, ale budu pomáhat natáčet další IMAX film z vesmíru!

Vydala jsem se do kina na Gravitaci

Deník astronautky Speciál

„Včera jsem využila nečekaného nedělního volna a vydala jsem se do kina podívat se na Gravitaci. Stálo to za to, a pokud jste to ještě neviděli, myslím, že byste opravdu měli. Na tomto místě však musím podotknout jeden fakt: má znalost kinematografie je zhruba stejná jako má znalost gramatiky sanskrtu. Dovolím si ale říct, že budete dozajista pohlceni estetickou krásou tohoto filmu, jeho fantastickou vizuální stránkou a jeho poutavou hudbou. Děj mě sice nějak nechytl, ale koho to zajímá? Je to výborná výmluva, abychom se vydali na výlet do vesmíru a pozorovali Zemi z perspektivy na oběžné dráze. A také abychom navštívili některé z lidských výtvorů, které ve vesmíru jsou, od Hubbla přes Mezinárodní vesmírnou stanici a Sojuz, které jsou okopírovány do neuvěřitelných detailů, až po přesné označení tlačítek na ovládacích panelech. Běžte do kina, nasaďte si 3D brýle a podívejte se sami. Poté vyjděte ven, pohleďte vzhůru na noční oblohu a pomyslete na to, že všechny tyto věci existují i ve skutečnosti na zemské oběžné dráze. Nechte se touto myšlenkou obklopit… Dobrá a teď k tomu, co opravdu chcete vědět. Ano, modely hardwaru jsou úžasně přesné. Ale co ten děj? Je reálný?

Sci-fi festival s přesahem do reálné techniky

Nejrůznějších tématicky zaměřených filmových festivalů je i v naší republice celá řada. Mezi diváky patří mezi nejpopulárnější ty, které se zaměřují na sci-fi. jedním z nich je festival Future Gate, který se ale od svých konkurentů liší. Nabízí totiž kromě promítání sci-fi pořadů i přesah do reálné techniky. Právě z tohohle důvodu jsme se rozhodli, že se staneme mediálním partnerem tohoto festivalu. Velmi totiž oceňujeme, že organizátoři chápou nutnost vyvážit sci-fi skutečnou technikou. Mnoha lidem totiž sci-fi splývá s realitou a proto je chvályhodné, že se organizátoři snaží o vyvážený mix.

Problémy s ATV

Vzpomínky na výcvik

„Dnes se mi a Sašovi dostalo výcviku v ATV. Jedna z hodin byla zaměřena na operace spojené se vstupem do ATV po připojení ke stanici. Zní to docela jednoduše, ale tyto operace zaberou několik hodin. Pro začátek se musíte ujistit, že než otevřete jakýkoli poklop, máte mezi stanicí a lodí samotnou pevné spojení. Tuto proceduru nazýváme kontrolou těsnosti. Zjednodušeně řečeno vytvoříte rozdílný tlak ve dvou prostředích, které jsou spojeny, a zkontrolujete, že tlak vzduchu v obou prostorech se s časem nemění mimo stanované limity.

Sentinel mapuje změny po zemětřeseních

Zemětřesení není nic jiného, než náhlé uvolněná energie, která byla dlouhodobě akumulována na místě styku litosférických desek. Při zemětřesení se tato energie uvolní a desky se vůči sobě posunou – ale většinou se ale jedná o změny v řádu milimetrů až centimetrů. Zdá se neuvěřitelné, že by takové změny mohly být změřeny s pomocí satelitu, který obíhá několik set kilometrů nad Zemí. Přesto je tomu tak. Evropská kosmická agentura před pár dny vydala video,které ukazuje úctyhodné schopnosti vloni vypuštěné družice Sentinel 1A.

Přehlídka skafandrů

úvodní obrázek

Skafandr je oděv, který neodmyslitelně patří ke kosmonautům již od počátků dobývání vesmíru. Neobešel se bez něj Jurij Gagarin a stejně tak se bez něj neobejdou současní kosmonauti. Během vesmírných závodů v šedesátých letech sice měl Sovětský svaz krátkou periodu letů do vesmíru bez skafandrů, ale naneštěstí se jim to vymstilo. První vesmírné skafandry používané jak v USA, tak v Sovětském svazu byly odvozeny od obleků výškových armádních pilotů. Ty dnešní již staví na zkušenostech svých předchůdců a pracuje se samozřejmě i na jejich nástupcích, které budou člověka omezovat ještě méně a umožní mu tak například větší rozsah pohybů, delší pobyt v nehostinném prostředí a větší volnost.

Cubesaty startují z ISS

Vzpomínky na výcvik

„Dnes máme s Terrym příhodně načasovanou výuku v JAXA. Teprve před několika hodinami byla japonskou robotickou paží (JEM RMS) z ISS vypuštěna skupina CubeSatů a náš dnešní trénink se týkal právě tohoto. Prováděli jsme podpůrné operace posádky při takovýchto vypuštěních satelitů. Vlastně to vypadá, že JEM RMS bude v nadcházejících letech vytížené vypouštěním nanosatelitů. Je to výborný způsob jak umístit malé a relativně jednoduché zařízení na oběžnou dráhu za dostupnou cenu!

Jak daleko je SOHO?

Slunce a jeho aktivitu sleduje mnoho sond. O některých, jako třeba o SDO, je slyšet relativně často, ale existují i tvrdí dříči, o kterých se skoro nemluví. Jedním z nich je i americká sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), která se do vesmíru vydala na konci roku 1995! Jejím operačním prostorem je librační centrum 1 soustavy Slunce – Země, kam se před pár dny vydala sonda DSCOVR. Sice se říká, že bychom toto centrum našli 1,5 milionu kilometrů od naší planety,ale lidská mysl se s těmito jednotkami srovnává jen těžko. Není proto od věci si jednoduchou infografikou ukázat, jak daleko vlastně toto centrum leží.