Archiv rubriky ‘Ostatní’

TOP5: Nejočekávanější české projekty

Česká republika je členem Evropské kosmické agentury a proto se může podílet na jejích projektech. Kromě toho se ale snaží hledat i další možnosti spolupráce a ve výsledku tak je o našich pracovištích slyšet v souvislosti s lety do vesmíru stále častěji. Dosavadní úspěchy, kterých čeští inženýři a vědci dosáhli, jsme v našem seriálu rozebírali před dvěma roky. Dnešní díl TOP5 se proto zaměří na české přístroje, které teprve na svou cestu do vesmíru čekají. Věřím, že po přečtení tohoto článku poznáte, že česká stopa ve vesmíru opravdu sílí a že se v dalších letech máme skutečně na co těšit.

Sentinel pomáhá i pěstitelům rýže

V souvislosti s pozorováním Země se velmi často hovoří o tom, jak jsou data z těchto družic užitečná, jak mohou najít uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti, ale stejně si to člověk moc nedokáže představit. Ale když začnou ze světa přicházet zprávy o tom, jak tato data skutečně pomáhají, je to povedený důkaz, který ukazuje význam těchto nebeských pomocníků. Dnes se podíváme na to, jak užitečný umí být evropský program Sentinel – konkrétně Sentinel-1. A nemyslete si, že evropské družice pomáhají jen v Evropě – dnešní příběh nás zavede do Indie.

Nahlédněte do kuchyně floridského kosmodromu

Jak to asi vypadá u obří haly VAB? Co se děje na komplexu 39, nebo jak postupuje stavba mobilní odpalovací rampy pro raketu SLS? Myslíte si, že pro odpovědi na tyto otázky potřebujete bookovat letenku? Mýlíte se! Kennedyho středisko na svém webu provozuje sekci několika webkamer, s jejichž pomocí můžete na výše jmenovaná místa snadno nahlédnout. Nejedná se o webkamery v klasickém slova smyslu, ale spíše o statické záběry, jejichž obnovovací frekvenci (v řádu desítek sekund) si můžete sami nastavit.

Kosmická noc v Praze aneb Space Night VI: EO 4 Innovation

Během Space Night jsme slyšeli dvě hlavní přednášky – „Nový přístup k pozorování Země“ od Ondřeje Švába z ministerstva dopravy a „Program Copernicus a jeho potenciál v oblasti zemědělství“ od Martina Havlíčka z ministerstva zemědělství a tři doplňkové přednášky od Jany Šmotkové – „Eovation in Agriculture“, Daniela Štefla a Michaely Kuchařové ze  Space Systems, kteří prezentovali datovou analytickou platforma postavenou na GEOServeru 2.8.3. Ondřej Šváb nás ve své přednášce seznámil s tím, jak a čím snímáme nejen povrch Země, že s pomocí kombinace různých vlnových délek dokážeme získat komplexnější data a také s oblastmi, ve kterých najde snímkování Země využití. Pokusil se nám také ukázat možnosti a zapojení se především do využití a zpracování dat programu Sentinel, který nám také ve zkratce představil. Zmínil též obtíže spočívající ve zpracování dat, neboť jejich objem je masivní. A nakonec zaznělo, že každý pixel je pro někoho významný, ale jen přesným zacílením produktů a aplikací na „1 kliknutí“ lze získat zákazníka.

TOP5: Letadla ve službách kosmonautiky

Kosmonautika má poměrně velkou a složitou infrastrukturu, která je tak trochu za oponou toho „velkého dění“ okolo. Proto se možná na první pohled může zdát, že kvalitní a bezpečná přeprava je snad triviální a nepodstatnou složkou misí do kosmu. Opak je ale pravdou a jak se říká: „I velké věci někdy začínají úplnými maličkostmi“. Kvalitní transport je totiž naprosto klíčovým prvkem a to v podstatě každé mise do kosmu, ať už té pilotované, či robotické. Kosmonautika prakticky od začátku využívá nejrůznější typy letadel k zajištění svých interních potřeb a někdy se je dokonce snaží i vyvíjet. V tom má dnes asi největší praxi agentura NASA, která se podílela na některých zajímavých projektech série X, které dodnes patří k tomu nejlepšímu, co v letectví vzniklo. Následující řádky ale nebudou patřit letadlům řady X, nýbrž dříčům v pozadí, kteří dnem i nocí pracují ve službách kosmonautiky a proto si zaslouží naší pozornost.

Úžasná spolupráce pro výzkum slunečních erupcí

Když dokáží kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala sluneční soustavou.

Interaktivní mapa družic Iridium

Předpokládám, že znáte web Stuffin.space, na kterém můžete v reálném čase sledovat dráhy obrovského množství družic kolem Země (a pokud jej neznáte, pak Vám jej vřele doporučujeme!). Pavel Mašek využil tohoto systému a upravil jej tak, aby zobrazoval pouze družice telekomunikačního systému Iridium – jak původní systém, tak i aktuální modernizované kusy. To, aby byly dráhy vždy aktuální, zajišťuje aktualizace dat z veřejně dostupných údajů, ke které dochází několikrát denně. Ovládání je jednoduché a stačí vám k němu myš, se kterou otáčíte Zeměkoulí a scrollovacím kolečkem si můžete pohled přiblížit nebo oddálit.

Jemné mraky na Marsu

Rover Curiosity nasnímal svými kamerami jemné mraky, které připomínají pozemské ledové mraky typu cirrus. Samotný rover už dříve pořídil fotky těchto útvarů, stejně tak i jiné mise včetně landeru Phoenix, ale tentokrát byly mraky nejlépe vidět. Inženýři tentokrát použili kamery NavCam, aby pořídily dvě sady po osmi snímcích nebe během marsovského rána. První sada fotek vznikla když kamera mířila téměř přímo vzhůru, při druhé pak rover hleděl k jižnímu obzoru. Na obou sériích byly vidět pohyby mraků, které ještě vynikly po obrazových korekcích snímků. Když pak rover ten samý den pohlédl stejnými kamerami k obloze v poledne, nebylo už po mracích ani vidu.

Kosmická noc v Praze

Zajímá Vás, proč kosmické agentury věnují tolik pozornosti snímkování Země? Máte dojem, že nasbíraná data nemají žádný vztah k běžnému životu? Nebo by Vás naopak zajímalo, kde všude se dají tyto údaje využít? Zkrátka a dobře – ať už Vás ohledně snímkování Země zajímá cokoliv, rádi bychom Vás upozornili na akci, která je věnována právě přínosům, které mají družice sledující Zemi. SPACE NIGHT zaměřená na tento obor proběhne už 15. srpna v Praze, přičemž akce začíná o půl šesté večer.

Polární záře na Saturnu

Ozdobou noční oblohy bývá jev, který z našich zeměpisných šířek spatříme jen výjimečně. Stačí ale vycestovat k severu, navštívit třeba Skandinávii a máte velkou šanci, že na vlastní oči uvidíte barevné představení zvané polární záře. Hlavní roli v něm hrají nabité částice ze Slunce, které reagují s materiálem v horních vrstvách atmosféry. Molekuly plynů se pak doslova rozsvítí a na obloze umí vyčarovat působivé obrazce. Ale mohli bychom polární záře vidět i na jiných planetách? Na Saturnu určitě ano.