Archiv rubriky ‘Ostatní’

TOP5: Velvyslanci lidského pokolení

Pokud pomineme rádiové signály, které opouští naši soustavu rychlostí světla (a postupně se díky slábnutí ztrácí v přirozeném kosmickém šumu), máme tu ještě sondy, které opouští Sluneční soustavu a míří do mezihvězdného prostoru. Právem je můžeme považovat za velvyslance lidského pokolení. Nesou totiž různé formy zpráv pro případné nálezce. Můžeme je ale chápat i v širším měřítku – s jejich pomocí lidstvo prozkoumává vzdálené končiny svého hvězdného systému. V neposlední řadě pak povídání o těchto sondách pomáhá udělat si představu o neuvěřitelných rozměrech vesmíru. Při pohledu na to, jak dlouho jsou tyto sondy na cestě a na vzdálenost, kterou urazily, si lidé právem připadají nicotní před nekonečnou rozlohou vesmíru.

Výzkum na ISS ve znamení emulace,  neboli lidské „orgány na čipech“

Od okamžiku, kdy se na palubě Mezinárodní kosmické stanice usídlila první stálá posádka (2. listopadu 2000), až k dnešním dnům, byly na palubě této orbitální laboratoře realizovány stovky experimentů z nejrůznějších oblastí vědy. Podstatnou část tohoto výzkumu tvoří také experimenty z oblasti medicíny. Člověk by řekl, že za ta léta už musí být vše vyzkoumáno. Ale opak je pravdou. Objevují se stále nové a nové otázky a medicíně na ISS se otevírají další výzvy. Na co se tedy můžeme zanedlouho na palubě ISS těšit? V příštích několika letech bude výzkum v oblasti kosmické fyziologie člověka z velké části ve znamení tzv. emulace, neboli napodobování fyziologických pochodů pomocí tzv. tkáňových čipů.

Podivné klubko modrých nití?

Neděle je ideální čas pro klidné články, do kterých se můžete sami zapojit. Uhádnete, co je na úvodní fotce tohoto snímku? Vypadá to jako siločáry nějakého magnetu, nebo se díváme na nějaký mikroskopický snímek buněčných organel? Ale proč by taková fotka vycházela na webu, který se věnuje kosmonautice? Dáme Vám tři nápovědy – X, padající jablko, Starý kontinent. Správnou odpověď, která Vás možná překvapí najdete o několik řádků níže.

Nechte se vtáhnout do tajů vědy

Akce, kde se široká veřejnost může přístupnou formu seznámit s vědou, jsou bezesporu chvályhodné. Velice nás proto těší, že můžeme informovat o akci, která probíhá právě v těchto dnech v Praze. Ode dneška (čtvrtek 8. června) do soboty (10. června) se na výstavišti PVA Expo Praha v Letňanech koná největší populárně naučná akce v ČR, kterou každoročně pořádá Akademie věd ČR – Veletrh vědy. Všichni zájemci mají vstup zdarma, takže byste s návštěvou váhat neměli. Na veletrhu najdete široký průřez všemi vědními obory a chybět nebude ani naše milovaná kosmonautika.

Pohledy do kuchyně SpaceX

Fanouškům firmy SpaceX je asi zbytečné připomínat, že fotky související s touto firmou najdou na jejím Flickru. Ale pozor! Společnost v nedávné době modernizovala galerii přímo na svém webu. Na úvodním rozcestníku si vyberete jedno z dvanácti témat, která pokrývají vývoj od Falconu 1 až do současnosti. Jednotlivá alba sice disponují jen 12 fotkami, ale nízká kvantita je zde nahrazena kvalitou. Mnohé snímky byly totiž zveřejněny vůbec poprvé. Všem fandům kosmonautiky tak doporučujeme projít jednotlivá alba a kochat se podařenými fotkami. V tomto článku Vám přinášíme malou ochutnávku toho, na co se můžete těšit.

Vzestupy a pády v roce 2016

Nejrůznější typy raket létají do kosmu již desítky let. Na každý start je přitom kladeno množství vysokých nároků, které není radno podceňovat. Chyby se totiž v kosmonautice neodpouští. Je proto trochu těžké pochopit, jak je možné, že stále dochází k selháním, která často končí tím nejhorším možným scénářem. Troufnu si tvrdit, že je to zejména proto, že stále bilancujeme na hranici technických možností a každá další havárie nám opět připomíná, že se nevyplácí tuto hranici překračovat příliš často. Na druhou stránku je ale více než nutné tuto hranici neustále posouvat dál a učit se z předešlých nezdarů. Lze proto říci, že k haváriím bude docházet i nadále. Pozitivní zprávou ale je, a i když se to možná na první pohled nezdá, že v posledních letech k nehodám dochází stále méně. Výjimkou v tomto trendu nebyl ani předešlý rok 2016 na který se podíváme trochu podrobněji. Některá čísla jsou totiž celkem zajímavá a ledacos nám i prozrazují.

Na západě Čech si v sobotu připomenou kosmického průkopníka

Město Plasy na Plzeňsku bude již tuto sobotu pořádat Den Ludvíka Očenáška, který má připomenout téměř zapomenutou osobnost našich dějin, která se snažila rozvíjet raketovou techniku, tedy obor, který byl v té době sotva v plenkách. Součástí oslavného dne bude kromě několika uměleckých vystoupení (kromě zdejší ZUŠ přijal pozvání i Spiritual kvintet) bude slavnostní vernisáž výstavy Ludvík Očenášek Vynálezce & vlastenec – Od jízdních kol ke kosmickým raketám. Výstava proběhne v areálu Národního technického muzea v Centru stavitelského dědictví Plasy – v prostorách bývalého pivovaru (Pivovarská 5). Bohatý program začíná ve 14:00 a organizátoři slibují i křest čerstvé knihy z pera Michala Plavce, která se zaobírá životem Ludvíka Očenáška. Na své si ale přijdou i fanoušci raket na alternativní pohon, nebo ti, kdo se rádi dívají na oblohu astronomickými dalekohledy.

Oddíl amerických astronautů šest let po konci éry raketoplánů

Po vydání článku se soupisem aktivních ruských kosmonautů jsme se rozhodli provést inventuru i v oddílu amerických astronautů. NASA nyní disponuje celkem 44 astronauty, z nichž 32 má letovou zkušenost. Z nich má 26 astronautů zkušenost z letu raketoplánem (tři na pozici pilota a 23 jako letový specialista), a letovou zkušenost z této éry, byť pouze se Sojuzem, má i Shannon Walker. Od roku 2013 počet letících astronautů doplnilo pět astronautů z 20. skupiny, vybrané v roce 2009. Zbylí čtyři kandidáti z této skupiny byli nominováni do posádek Sojuzů do roku 2018. Současně získal letovou nominaci i první kandidát z 21. skupiny z roku 2013.

Rekordní nálož vědy na ISS

Jestli se má ve vesmíru něco lámat, ať jsou to rekordy. Pozemní středisko pravidelně zaznamenává a vyhodnocuje nejrůznější údaje a může se stát, že se ukáže, že některé z nich jsou rekordní. V tomto článku se proto vrátíme na začátek letošního března – v týdnu od 6. do 12. března, kdy probíhala 50. dlouhodobá expedice zlomili astronauti jeden z rekordů. Thomas Pesquet z Francie, Peggy Whitson a Robert Kimbrough z USA společně se Sergejem Ryžikovem, Andrejem Borisenkem a Olegem Novickým v tomto týdnu dohromady věnovali vědě celých 99 hodin.

Pohled pod kůži – Tiančou

Vím, že když vyšel minulý díl seriálu Pohled pod kůži, sliboval jsem, že v dalším bude řeč o vědeckých přístrojích na sondě Juno. Tento plán vzal za své, když na webu spaceflight101.com vyšel článek o konstrukci čínské automatické zásobovací lodi Tiančou, jejíž start by měl přijít v nejbližších dnech. Z hlediska aktuálnosti tohoto atraktivního a zajímavého tématu jsme tak změnili plánované pořadí dílů v seriálu Pohled pod kůži, ale doufáme, že našim čtenářům tato neplánovaná změna nebude vadit.