Archiv rubriky ‘Ostatní’

Mé poslední bonusové jídlo

Vzpomínky na výcvik

„Dnes jsem dostala pozvání na oběd! Mezi dopoledním a odpoledním výcvikem jsme s Antonem tady ve Hvězdném městečku absolvovali sérii ochutnávání vesmírných pokrmů. Připojila se k nám naše záložní posádka: Oleg, Kimya a Kjell. Jen náš třetí člen posádky Terry bohužel chyběl. Tohle byl první z osmi ‚vesmírných obědů‘ při kterých budeme pozváni k ochutnávání a hodnocení ruského menu. Jako astronautka ESA budu na palubě jíst primárně jídlo od NASA a bonusové balíčky jídla z ESA. Je však dobré vědět, co mají v nabídce ruští kolegové. Jsem si jistá, že na ISS dochází k mnohému obchodování s jídlem!

Výcvik ruských výstupů do kosmu

úvodní obrázek

„Jsem zpátky ve Hvězdném městečku kvůli výcviku v Hydrolabu ve skafandru Orlan. Myslím, že je vhodná příležitost podělit se s vámi o několik dojmů. Hydrolab je bazén ve Hvězdném městečku podobný obřímu bazénu NBL (Neutral Buoyancy Laboratory) v Houstonu nebo menšímu Neutral Buoyancy Facility v Kolíně nad Rýnem. Účel Hydrolabu je jediný: vykouzlit stav beztíže za účelem výcviku astronautů ve vycházkách do volného kosmu (EVA). V kruhovém bazénu jsou umístěny repliky ruských modulů ISS reálných velikostí, které mají jednu unikátní a důmyslnou vlastnost: makety nestojí na dně bazénu ale na mobilní platformě, která může být během několika málo minut zvednuta nad hladinu.

Nicole Stott opouští NASA

Astronautem není možné být donekonečna. Věk nikdo nezastaví a proto každý astronaut během své aktivní služby hledá možnosti, jak se uplatnit po éře letů do vesmíru. Dvaapadesátiletá Nicole Stott si po 27 letech v kosmické agentuře vybrala oblast umění. V životě absolvovala dvě kosmické mise. V srpnu 2009 startovala na raketoplánu Discovery (STS-128), který ji dopravil na ISS. Tady byla součástí 20. a 21. dlouhodobé expedice, v rámci které odeslala 21. října historicky první živý tweet ze stanice na internet. Na Zemi se vrátila na konci listopadu téhož roku, kdy usedla do křesla raketoplánu Atlantis v rámci mise STS-129. Druhý let už nebyl dlouhodobý. Na palubě raketoplánu Discovery vyrazila v únoru 2011 na misi STS-133 k ISS. Celkově strávila ve stavu beztíže 103 dní 5 hodin a 49 minut.

Nix a Hydra divoce rotují

My na Zemi bereme jako samozřejmost, že Slunce vychází vždy nad jednou světovou stranou a pokud jeden den vyjde v určitý čas, tak ani neuvažujeme nad tím, že by zítra mohl být východ slunce nějak výrazně odsunutý. Nedávno jsme tu psali o saturnově měsíci Hyperion, který má chaotickou rotaci, která se nedá dopředu odhadnout. Nejnovější měření pomocí Hubbleova teleskopu ale naznačují, že by dva měsíce trpasličí planety Pluto – Nyx a Hydra mohly mít také chaotickou oběžnou dráhu. Potenciální obyvatelé těchto světů by tak nemohli počítat s tím, kde a ani kdy slunce vyjde.

Cesty za kosmonautikou: Brána do vesmíru v Praze

Asi každý fanoušek kosmonautiky zaznamenal informaci, že se na pražském výstavišti v pavilonech B a C koná výstava pojmenovaná Gateway to space, tedy hezky česky Brána do vesmíru. Pokud byste chtěli tuto výstavu spatřit na vlastní oči, dlouho neotálejte. Expozice bude otevřená pouze do 28. června. Na návštěvu tak máte už méně než měsíc. Jelikož jsme v minulých týdnech výstavu navštívili, rozhodli jsme se připravit pro Vás tento článek. Neobvyklý bude v tom, že jej vytvořilo pět autorů našeho portálu. Každý si z výstavy odnesl jiný zážitek, takže Vám, čtenářům, můžeme poskytnout pestrý přehled.

Kontrola nového Sojuzu

Vzpomínky na výcvik

„Můj třítýdenní tréninkový blok ve Hvězdném městečku začal docela zajímavě! Společně s mým velitelem Antonem jsme uskutečnili ověřování a akceptaci nového Sojuzu 713. To je vesmírná loď kolegy Alexe, který v ní poletí jako v Sojuzu TMA-13M na ISS příští rok v květnu společně s Maxem a Reidem. Moci se něčeho takového zúčastnit byla nečekaná odměna. Velice často se totiž stává, že tyto kontroly provádějí jen ruští kosmonauti, protože harmonogram výroby Sojuzů a rozvrh našeho výcviku nemusí být nutně sladěny.

Výlet do vakua

úvodní obrázek

„Pískání. Stejně jako můj kolega Alex, který je hned vedle mě, špulím rty a pilně to zkouším, ale výsledky jsou nevalné. Pískání je možná až moc jednoduchý úkol, ne však, když je tlak vzduchu v našich skafandrech Orlan méně než poloviční oproti atmosférickému tlaku u hladiny moře. Vzduch je tedy až moc řídký na to, abychom dokázali vyprodukovat ty správné zvuky. Dokonce i výška našich hlasů je pozměněna s tím, jak řídký vzduch prochází našimi hlasivkami. Ochraptělost v mém hrdle je pak doplněna celkovým nezvyklým pocitem uvnitř mých dýchacích cest. Není nepříjemný či znepokojivý, jen je pro mě úplně nový.

Chrliče jisker pro SLS

Nová americká raketa SLS vychází v mnoha ohledech z raketoplánů a proto se na ní budou používat velmi podobné technologie – třeba motory na prvním stupni budou téměř stejné jako ty z raketoplánů. To s sebou nese i potřebu bezpečnostních opatření – spalování kapalného kyslíku a vodíku totiž nelze brát na lehkou váhu. Technici v Marshallově středisku ve městě Huntsville (stát Alabama) proto testují chrliče jisker, které se budou používat při startech rakety SLS. Velmi podobné přístroje známe ještě z éry raketoplánů. Navzdory rozšířené představě neslouží jiskry k zapálení motorů – jde o bezpečnostní prvek, který má před samotným zážehem vypálit případná ložiska nahromaděného vodíku v okolí motorů, který by mohl v případě zážehu explodovat.

Dotkněte se kosmonautiky

Time-lapse fotografie ze startu.

Každý koníček či sport se dá provozovat pasivně, nebo aktivně. Těch, co se aktivně podílejí na kosmonautice není mnoho a nám ostatním zbývá jen závidět. Přitom existuje spousta způsobů, jak se k letům do kosmu alespoň přiblížit. Počínaje studováním materiálů a sledováním živých přenosů, přes návštěvu výstav a hraní her až po sledování reálného kosmického hardwaru a vesmírných těles. Pojďme se tedy společně podívat, co všechno může obyčejný člověk udělat, aby se dotkl kosmonautiky.

Proleťte se vesmírem s Jiřím Grygarem

Říká se, že najít jehlu v kupce sena je těžké. Proti hledání člověka, který by neznal předního českého astrofyzika Jiřího Grygara je to ale brnkačka. Tento mimořádně známý popularizátor vědy se zapsal do mysli diváků především bezkonkurenčním seriálem Okna vesmíru dokořán, který spoustě lidí ukázal krásy kosmu. Udělejme teď malý skok v čase – Syn pana Grygara, Lukáš, se zaměřuje na zpravodajství z oblasti počítačových her a má svůj vlastní pořad na portálech Stream i YouTube. Myslíte si, že to spolu nesouvisí? Na první pohled to tak možná vypadá, ale stačí jen říct, že Lukáš Grygar pozval svého otce do dvouhodinového živého vysílání, během kterého byla na programu kosmická hra z budoucnosti, která se ale snaží ctít reálný stav vesmíru – Elite: Dangerous. Pokud se chcete dočkat poutavého vyprávění o rozdílech mezi realitou a hrou, ale také o mnoha dalších věcech, třeba kosmických sondách, o kterých Jiří Grygar dokáže tolik poutavě vyprávět, neměli byste tohle video minout.