Archiv rubriky ‘Ostatní’

Kosmonautické kvízy – České filmy a seriály

Ikarie-XB1 zdroj: upload.wikimedia.org

Vzhledem k tomu, že možnost zařazení kvízů do prázdninového schématu v předchozí anketě okupovala spodní příčky, dali jsme prostor žádanějším formátům. Jeden kvíz si však neodpustíme. Za jeho vznikem stojí otázka, kterou jsem si položil a sice:“Objevila se kosmonautika a související obory jako astronomie a raketová technika v českých filmech a seriálech?“ Jako první vytanula na mysl Ikarie-XB1. Tím úvodní pokus o zmapování kosmonautiky, zvěčněné českými filmaři, skončil. Naštěstí se nám v redakci společným úsilím podařilo dát dohromady tolik děl, abychom naplnili celý kvíz. Musíme přiznat, že většina zmiňovaných filmů a seriálů se o vesmír a kosmickou techniku jen otřela. O to zábavnější bylo dotčené pasáže vyhledávat.

TOP5: Tohle by dnes nešlo

Známe to i z běžného života – když se nějaká technologie rozvíjí, tak se většinou tolik nehledí na předpisy, které ostatně povětšinou nestíhají reagovat na nový směr, takže často chybí bezpečnostní směrnice. Proto naši předkové mohli nakoupit benzin pro první automobily třeba v zelinářství a nikomu to nepřišlo divné. Stejné to bylo i v kosmonautice, která je dnes skrz naskrz prošpikována zákazy, limity a nařízeními, jejichž hlavním úkolem je dosažení co největší bezpečnosti. Je to logické – NASA ani jiné kosmické agentury nechtějí, aby jejich rakety explodovaly, nebo dokonce aby v nich umírali lidé. Na druhou stranu je rozvoj často brzděný spoustou nařízení a nekonečných zkoušek, které jednak oddalují realizaci a kromě toho celý program výrazně prodražují. Pojďme se tedy podívat do historie na pět momentů, které by dneska neměly šanci projít, protože jejich bezpečnostní list by množstvím červené barvy připomínal opravený diktát napsaný analfabetem.

Z New Horizons je právem hvězda

Nestává se to moc často, aby se nějaká kosmická mise dostala do povědomí široké veřejnosti. Podaří se to jen těm nejpřelomovějším misím. Jedním z důkazů, že veřejnost o projektu ví, je, že se motivy mise začínají objevovat ve vtipech. Je to jedna z nejstarších pouček všech bavičů – aby se lidé vtipu smáli, musí vědět, o čem vtip je. Existence vtipných obrázků s motivem New Horizons sice může někoho urážet a považovat je za zesměšnění celého úspěchu. Ve skutečnosti je to ale opačně. Kromě toho, že plní výše zmíněnou funkci senzoru, který ukazuje, jak moc lidé misi znají, může pomáhat i s její popularizací. K obrázkům se totiž dostanou i ti, kdo běžně nečtou vědecké časopisy. Jelikož je stripů, memů a obecně vtipných obrázků s motivem New Horizons a Pluta hodně, rozhodli jsme se udělat odlehčený článek s dvaceti vybranými obrázky.

Den plný simulátorů Sojuzu

Vzpomínky na výcvik

„Dnes strávím šest hodin v simulátoru Sojuzu! Vlastně ve dvou různých simulátorech. První z nich můžete vidět na fotografii níže. V tomto typu simulátoru procvičujeme všechny fáze letu. Mimochodem, na fotografii můžete také vidět, že je tam poklop, který ve skutečnosti na reálných lodích Sojuz neexistuje. Na startovní rampě, když je loď připojená k raketě, musíte nejdříve vlézt do orbitálního modulu a z něj dolů do návratového modulu. Pro každodenní práci by to ale bylo trochu nemotorné a proto ty dvířka navíc.

Vše o manuálním řízení Sojuzu

úvodní obrázek

„Dnes jsem opět zpátky za ovládacími prvky Sojuzu a čeká mě manuální připojení k Mezinárodní vesmírné stanici. To je vždycky výborný způsob jak zakončit výcvikový den! Jak nejspíš víte, pokud vše probíhá tak jak má, Sojuz se k vesmírné stanici připojuje automaticky. Náš výcvik v manuálním dokování pokrývá dva typy situací, které mohou nastat: závada řídícího počítače nebo závada systému Kurs, což jsou antény (na Sojuzu i na stanici), které poskytují počítači nezbytné informace o relativní pozici a rychlosti Sojuzu vzhledem k ISS.

Do ČR přijede bývalý astronaut

Zakroužkujte si ve svých kalendářích pondělí 24. srpna. Právě v tento den bude mít v České republice dvě přednášky bývalý americký astronaut Scott Edward Parazynski. Čtyřiapadesátiletý lékař má za sebou pět misí raketoplánů. navštívil ISS i Mir a ve vesmíru strávil 57 dní, 15 hodin a 34 minut. Do historie se mimo jiné zapsal sedmi výstupy do volného kosmu o celkové délce 47 hodin a 5 minut. Asi nejznámějším úkolem, který plnil, byla oprava poškozeného solárního panelu na ISS, který se během rozevírání natrhl. Scott Parazynski bude mít v pondělí 24. srpna dvě přednášky pro veřejnost. Ty proběhnou v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě v Praze. Předpokládaný začátek první přednášky je v 17:00, druhé pak v 19:00. Všichni fanoušci kosmonautiky tak mají jedinečnou možnost setkat se osobně s bývalým astronautem.

Philae našlo základní stavební bloky života

Evropský modul Philae sice vloni v listopadu neskončil v plánované oblasti, ale během několika desítek hodin, kdy jej zásobovaly baterie, dokázal udělat valnou většinu vědeckých úkolů. Odborníci data důkladně analyzovali a před pár hodinami se svými objevy seznámili veřejnost. Bezesporu nejzajímavějším objevem je potvrzení přítomnosti komplexních organických látek, což je mimořádně důležité z hlediska teoretického hledání původu života na Zemi. Ale Philae udělalo i další objevy. Aktuální várka studií byla představena ve speciálním čísle časopisu Science, který dostal i stylovou obálku. Data, která odborníci analyzovali zatím pochází jen z přeletové fáze – tedy z období mezi oddělením od mateřské sondy Rosetta a dosednutím do přistávací oblasti Agilkia, kde měl modul skončit.

TOP5: Kosmické opravy

klíč

Každý z nás tu situaci zná: nějaká součást domácnosti se z ničeho nic přestane chovat způsobně a je zapotřebí její oprava. Může se to týkat domácích spotřebičů, jízdního kola, automobilu. Pro nás, pozemšťany, není velký problém buďto stávkující předmět přimět k poslušnosti vlastními silami, eventuálně jej svěřit do rukou odborníkům. Co však nastane, když se v podobné situaci ocitnou kosmonauti? Co mohou dělat v případě, že jsou hodně daleko od nejbližšího servisu? Právě o tom pojednává náš dnešní žebříček Top 5. Je nutno předeslat, že každá oprava ve vesmíru je svým způsobem výjimečná a vybrat reprezentativní vzorek je velmi těžký úkol. Připravme si tedy montérky, brašnu s nářadím a pusťme se do toho!

Podivné pruhy na ledovém měsíci

Tak schválně, kdo začal po přečtení nadpisu uvažovat o tom, že na dalších řádcích začneme rozvíjet objevy týkající se jupiterova měsíce Europa?Jde sice o nejznámější, ale zdaleka ne jediný ledový měsíc. Namátkou stačí jmenovat třeba saturnovy satelity Enceladus, nebo Tethys. A právě poslední jmenovaný bude v našem dnešním hledáčku. Americká sonda Cassini totiž na jeho povrchu vyfotila neobvykle vypadající útvary.

Výměna čerpadla v japonském modulu

Vzpomínky na výcvik

„Dnes se ke mně a k Terrymu připojil můj kolega z evropského sboru astronautů Alex a společně jsme absolvovali výuku plánovaných letových úkolů týkajících se základní údržby v japonském laboratorním modulu JEM. Vlastně to bylo tak, že Alex právě dorazil do Japonska, takže by se spíš dalo říci, že jsme se my dva připojili k němu. Jakožto členové záložní posádky jsme se učili o úkolech, které jsou v plánu pro Alexovu Expedici 40/41, na kterou již velice brzy odletí.