Archiv rubriky ‘Ostatní’

Dotkněte se kosmonautiky

Time-lapse fotografie ze startu.

Každý koníček či sport se dá provozovat pasivně, nebo aktivně. Těch, co se aktivně podílejí na kosmonautice není mnoho a nám ostatním zbývá jen závidět. Přitom existuje spousta způsobů, jak se k letům do kosmu alespoň přiblížit. Počínaje studováním materiálů a sledováním živých přenosů, přes návštěvu výstav a hraní her až po sledování reálného kosmického hardwaru a vesmírných těles. Pojďme se tedy společně podívat, co všechno může obyčejný člověk udělat, aby se dotkl kosmonautiky.

Proleťte se vesmírem s Jiřím Grygarem

Říká se, že najít jehlu v kupce sena je těžké. Proti hledání člověka, který by neznal předního českého astrofyzika Jiřího Grygara je to ale brnkačka. Tento mimořádně známý popularizátor vědy se zapsal do mysli diváků především bezkonkurenčním seriálem Okna vesmíru dokořán, který spoustě lidí ukázal krásy kosmu. Udělejme teď malý skok v čase – Syn pana Grygara, Lukáš, se zaměřuje na zpravodajství z oblasti počítačových her a má svůj vlastní pořad na portálech Stream i YouTube. Myslíte si, že to spolu nesouvisí? Na první pohled to tak možná vypadá, ale stačí jen říct, že Lukáš Grygar pozval svého otce do dvouhodinového živého vysílání, během kterého byla na programu kosmická hra z budoucnosti, která se ale snaží ctít reálný stav vesmíru – Elite: Dangerous. Pokud se chcete dočkat poutavého vyprávění o rozdílech mezi realitou a hrou, ale také o mnoha dalších věcech, třeba kosmických sondách, o kterých Jiří Grygar dokáže tolik poutavě vyprávět, neměli byste tohle video minout.

Stinná stránka života astronauta

Vzpomínky na výcvik

„Je tady den odletu. Zcela jistě se nejedná o mou oblíbenou součást výcviku a života astronauta. Nemám ráda neustále balení zavazadel a přesun na jiné místo. Ve Hvězdném městečku mám přiděleno ubytování, což znamená, že pokaždé když jsem tady kvůli výcviku, přebývám v pokoji číslo 32. Avšak pokud jsem pryč, mohou tohoto pokoje využít další pracovníci ESA, kteří zde přijedou na služební cestu. To znamená, že při každém odjezdu odsud si musím sbalit a uložit do skladu všechny věci, které si nechci vzít s sebou. Připadá mi to trochu jako vkládání jednoho života do mrazáku zatímco na chvíli letím někam jinam žít jiný život.

Výroba skafandru a sedadla na míru

úvodní obrázek

„Jak jsem dnes zjistila, k vytvoření formy pro výrobu sedadla v Sojuzu je potřeba nesmírného množství personálu. Několik lidí na mě nalévalo sádrovou maltu, několik dalších mě přidržovalo, abych zůstala v dobrém kontaktu se stěnami „vany“ a někdo ještě laskavě kryl můj obličej, aby mi na něj nic nestříklo. Poté, co byla vytvořena první hrubá forma, bylo potřeba znovu provést několik sekvencí přidávání a odstraňování materiálu, dokud jsem si nebyla jistá, že ve formě nejsou žádné vybouleniny a že cítím rovnoměrný kontakt podél celé páteře a hlavně kolem mého krku. Poté následovalo několik dalších úpravných procesů ve skafandru Sokol a forma byla hotová!

Děti, pošlete svůj obrázek do vesmíru!

Evropský teleskop CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite) by se měl do vesmíru vydat v roce 2017 a jeho úkolem je studovat planety, které krouží okolo cizích hvězd. Co je ale na misi zajímavé už teď je to, že teleskop s sebou ponese i 3 000 kreseb evropských dětí. Je-li Vám mezi 8 a 14 lety, a chcete se do akce zapojit, neváhejte. Pokud do uzávěrky (31. října 2015) dorazí méně než 3 000 obrázků, poletí do kosmu všechny. V opačném případě ESA z obdržených obrázků náhodně vylosuje 3 000 kousků, které poletí na teleskopu. O tom, zda byl Váš výkres vybrán se dozvíte v průběhu roku 2016.

Cape Canaveral Then and Now – dokonáno jest

Prototyp stupně CBC rakety Delta IV, vlevo pak raketa Polaris.

Vyhlídkový komentovaný okruh „Cape Canaveral Then and Now“ byl bez diskuse tím nejzajímavějším, co mohl běžný smrtelník vidět z amerických kosmických středisek. Žádné aranžované muzeum, ale dechberoucí cesta skrz nefalšovanou historii na mysu Canaveral. Z důvodu „zpřísněných bezpečnostních opatření“ byl ovšem okruh s okamžitou platností uzavřený. Oč jsme přišli? Namátkou jmenujme možnost projít si startovací rampu 34, kde v lednu 1967 uhořeli astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Nebo navštívit rampu 14, odkud se na svoji historickou misi vydal John Glenn a další astronauti.

Průběh kontroly těsnosti skafandru

Vzpomínky na výcvik

„Ještě jedna poslední dnešní simulace s Terrym a Antonem a poté s Terrym opustíme Rusko a vydáme se na vánoční prázdniny. Náš dnešní scénář začal těsně před odpojením Sojuzu od ISS a poté měl následovat návrat na Zemi. Předtím, než můžeme povolit háky a odpojit Sojuz od stanice, musíme provést kontrolu těsnosti našich skafandrů Sokol, abychom se ujistili, že by tyto přetlakové obleky zachránily naše životy v případě dekomprese.

Lidské smysly ve stavu beztíže

lidské smysly

Na oběžné dráze působí na lidský organismus stav beztíže, který přímo i nepřímo ovlivňuje celou řadu tělesných funkcí. Před počátkem vesmírné éry lidstva si lidé kladli mnoho otázek: Může člověk ve vesmíru vůbec přežít? Způsobí stav beztíže ztrátu vědomí? Budou lidé schopni konzumovat stravu? A jak to bude s jejich schopností vylučovat odpad? Na tyto i mnohé další otázky byly nalezeny odpovědi během prvních několika průkopnických letů na počátku šedesátých let. Avšak jak už pravil před stovkami let Sokrates, čím víc člověk ví, tím víc zjišťuje, že nic neví. S rozšiřujícím se poznáním nám vyvstala nekonečná řada otázek týkající se vlivů stavu beztíže na lidské tělo. Na mnohé z nich se snažíme odpovědět prostřednictvím výzkumu, který probíhá na ISS. Pojďme se tedy podívat, jaký má pobyt na oběžné dráze vliv na specifickou skupinu tělesných funkcí – 5 lidských smyslů.

Úžasná čísla o Keplerovi

Kepler na oběžné dráze Slunce

Současná jednička v hledání planet mimo Sluneční soustavu přežila svou vlastní klinickou smrt a stále posílá vědcům mimořádně cenná vědecká data o vzdálených světech. Jenže jak už to tak bývá – ten skutečný údiv člověka přepadne až ve chvíli, kdy vidí souhrnné statistiky na jednom místě. Na internetu se proto objevila povedená infografika, která ukazuje, čeho teleskop Kepler za svých šest let v kosmu dosáhl. jelikož ne všichni naši čtenáři vládnou angličtinou, rozhodli jsme se obrázek přeložit.

Mořský start v moři problémů

Když v lednu 2007 explodovala na vypouštěcí platformě raketa Sea Launch, mnozí analytici předpovídali začátek konce tohoto kdysi ambiciózního a relativně úspěšného projektu. Podle všeho se nemýlili. V roce 2008 se sice raketa dokázala vrátit do provozu pěti úspěšnými starty, ale to byla jen její labutí píseň. V roce následujícím uskutečnila jedinou misi, o rok později dokonce žádnou. Jeden start si připsala v roce 2011, tři o rok později. Jediný start v roce 2013 se skončil havárií a pádem nosiče do vln oceánu po 56 sekundách letu.