Archiv rubriky ‘Ostatní’

Evropské technologické centrum zve na den otevřených dveří

Leckdo by si mohl myslet, že ve střední Evropě není možné navštívit místo, které by bylo nabité kosmonautikou. Opak je ale pravdou. Pokud pomineme nejrůznější muzea a science centra, která se zaměřují i na kosmonautiku, tak si uvědomíme, že Evropská kosmická agentura ESA má svá střediska rozložená po celém kontinentu. Nejznámějším a také největším je technologické středisko ESTEC u nizozemského městečka Noordwijk. A tohle středisko na začátku října opět otevře své dveře všem zájemcům o kosmonautiku a věřte, že je co sledovat.

Sonda Juno napájená solárními panely u Jupiteru

V noci z pondělí na úterý 5. července se na 35 minut zapálil motor sondy Juno vyrobený ve Velké Británii a zpomalil sondu natolik, že byla zachycena Jupiterem a dostala se na oběžnou dráhu této největší planety ve Sluneční soustavě. Oběžná doba této dráhy je 53 dní. Informace o tomto úspěchu přišla na Zemi v 5:53 našeho času a v řídícím středisku propukl jásot. Po cestě, která měla délku 2,8 miliard kilometrů, se sonda stala teprve druhou, která bude pracovat na orbitě okolo planety. Sonda byla tou nejrychlejší, kterou zatím lidstvo ve vesmíru mělo. Její rychlost dosáhla při příletu k Jupiteru, tedy před brzdícím manévrem, 71,5 km/s vůči Jupiteru a 74 km/s vůči Zemi. Sonda se tak může pustit do zkoumání Jupiterovy atmosféry i jeho nitra a také okolí a magnetosféry, jejíž intenzita je 20 000 krát větší než té pozemské. Jde o první zařízení, které letí k této obří planetě a využívá k zásobování elektřinou i v této extrémní vzdálenosti od Slunce, fotovoltaické panely. Sonda by měla téměř dva roky studovat atmosféru Jupitera, jeho magnetosféru a rozsáhlý systém jeho měsíců a prstenců.

Superbrčko aneb pohled do kuchyně SpaceX

První stupeň raket Falcon 9 má ve spodní části umístěnou nádrž se speciálním leteckým petrolejem (RP-1), nad kterou bychom našli nádrž se zkapalněným kyslíkem. Nabízí se tedy technická otázka, jak okysličovadlo dostat do motorů. Nabízí se možnost použít potrubí vedené po straně rakety, ale ať se na Falcon díváme jak chceme, nic takového tam nenajdeme. SpaceX totiž toto potrubí vede středem nádrže s palivem. Včera se firma pochlubila fotkou tohoto potrubí, které jako obří slámka přivádí kapalný kyslík (LOX) do motorové sekce. Ale tím zajímavé informace neskončily.

TOP5: Plány SpaceX

Letos v létě sklidil mezi našimi čtenáři velký úspěch díl seriálu TOP5 věnovaný nejočekávanějším projektům Evropské kosmické agentury. Rozhodli jsme se tedy, že dnes přineseme podobný článek, jen s tím rozdílem, že bude zaměřený na společnost, která zcela právem zajímá velké množství lidí. Z našich statistik víme, že články o firmě SpaceX jsou hodně čtené, což ukazuje, že mezi lidmi je velký hlad po informacích o této společnosti. Pokusíme se Vám tedy dnes naservírovat pětichodové menu těch nejvybranějších lahůdek.

Jedinečná možnost diskutovat o kosmonautice

Jelikož je Česká republika členem evropské kosmické agentury, mohou se její občané zapojovat do různých zajímavých aktivit. Jedna z akcí, o kterých byste měli vědět, se připravuje na sobotu 10. září a jmenuje se Debata občanů o vesmíru pro Evropu. Jedná se o celodenní diskusi, která proběhne v konferenčním centru Masarykovy koleje (Thákurova 1, Praha 6). Co je na téhle akci zajímavé? Třeba už jen to, že je organizována Evropskou kosmickou agenturou ve všech 22 členských státech současně ve stejný den.

Keď padajú satelity

Blíži sa obdobie, keď sa s vrcholom aktivity meteorického roja Perzeíd môže každý milovník oblohy do sýtosti pokochať tzv. padajúcimi hviezdami. Tento jav spôsobený vstupom prirodzených kozmických telies do zemskej atmosféry už oddávna fascinoval a aj desil našich predkov. Avšak nie je meteor ako meteor a v súčasnosti už môžme pozorovať aj podobné, nemenej pôsobivé javy, ktoré si naši predkovia pred rokom 1957 nemali možnosť vychutnať. Od začiatku kozmického veku sme totiž do vesmírneho priestoru na obežnú dráhu okolo našej planéty poslali tisíce umelých objektov – či už družíc, rakiet alebo úlomkov kozmického odpadu. Značná časť týchto umelých obežníc sa skôr či neskôr do zemskej atmosféry navráti späť – čo môže byť prísľubom rovnako a často dokonca aj pôsobivejšieho ohnivého divadla, aké vzniká aj pri vstupoch prirodzených telies. A hoci sledovanie takého divadla je hlavne o šťastí, keď už sa zadarí, stojí to za to!

Vesmírná architektura (1. díl)

My lidé jsme si zvykli vnímat některé věci okolo sebe jako samozřejmost. Máme stálou přitažlivost, dýchatelnou atmosféru a přesto si neustále stěžujeme na počasí. Ve srovnání s tím, jaké podmínky panují jinde v naší sluneční soustavě, je naše planeta klidným místem pro život.  Tedy alespoň prozatím. Když se však odpoutáme od „okovů“ gravitace a vstoupíme do kosmického prostoru, naše spjatost se Zemí nám může působit nepříjemné problémy. Všední činnosti každodenního života, jako jídlo, spánek, osobní hygiena, nebo například jen odeslání emailu z počítače, nejsou ve vesmíru tak jednoduché, jak se možná na první pohled zdá. Jen si představte, že chcete ve stavu mikrogravitace vyťukat třeba jen jednoduchý text na notebooku a v momentě, kdy se klávesnice dotknete, tlak prstu vás zase odstrčí. I tyto maličkosti pomáhá inženýrům a vědcům v současnosti řešit vesmírná architektura. O tomto poměrně novém odvětví slýcháváme stále víc, a není divu. Některé projekty jsou totiž natolik zajímavé, že mohou významně pomoci i lidem na Zemi. Například mohou přispět ke snížení spotřeby energie, nebo napomoci stavbě inteligentních budov. Ale nepředbíhejme. Každý příběh má svůj začátek a tak se pojďme nejdříve podívat do historie této nevšední oblasti kosmonautiky.

TOP5: Průzkumníci Marsu

Zatímco naší předkové považovali planetu Venuši za sestru naší Země, jak se rozvíjelo naše poznání, začaly se představy měnit. Pekelná teploty a tlaky na Venuši nás přesvědčily, že pokud bychom chtěli hledat planetu, která je nám nejpodobnější, musíme se podívat na druhou stranu, tedy směrem od Slunce. Díky mnoha kosmickým sondám už víme, že Mars měl dříve hustou atmosféru, tekoucí vodu s řekami a jezery, tedy podmínky, které připomínají Zemi a umožňovaly by vznik života. Dobrému průzkumu i této planety pomohlo i to, že se startovní okno k Marsu otevírá jednou za 26 měsíců. Pojďme si dnes společně představit sondy, které se do průzkumu zapsaly nejvýrazněji.

Nový světový rekord New Horizons

Jsou rekordy uznávané, celosvětově známé a na druhé straně existují prvenství, nad kterými se člověk musí jen pousmát. ale protože život není jen o vážných tématech a čas od času je potřeba trochu odlehčit, rozhodli jsme se vydat článek o jednom takovém odlehčeném rekordu. V hlavní roli je sonda New Horizons, která vloni prolétla kolem trpasličí planety Pluto a nyní míří k objektu označovanému jako 2014 MU69. Na snímku vpravo vidíte Alana Sterna, hlavní tvář celé mise, jak drží v rukou certifikát Guinnesovy knihy rekordů. Předmětem rekordu ale nebyla sonda samotná, ale drobná část její výbavy, o které se mezi lidmi ví jen málo.

Zkuste si zpracovávat fotky z Juno

Osobní zkušenost vždy vydá za tisíc slov. Tuto známou pravdu se rozhodly aplikovat do praxe týmy zodpovědné za sondu Juno, respektive její kameru JunoCam. Na internetu zveřejnili 1 300 snímků, které sonda pořídila během příletové fáze k Jupiteru a ze kterých už vzniklo časosběrné video. Jelikož je ale na internetu mnoho šikovných lidí, kteří by si rádi sami vyzkoušeli práci se skutečnými snímky, vyšla jim NASA vstříc. Veřejnost tak na vlastní kůži pozná, že zpracovávat vědecká data není moc jednoduché.