Archiv rubriky ‘Ostatní’

Nový světový rekord New Horizons

Jsou rekordy uznávané, celosvětově známé a na druhé straně existují prvenství, nad kterými se člověk musí jen pousmát. ale protože život není jen o vážných tématech a čas od času je potřeba trochu odlehčit, rozhodli jsme se vydat článek o jednom takovém odlehčeném rekordu. V hlavní roli je sonda New Horizons, která vloni prolétla kolem trpasličí planety Pluto a nyní míří k objektu označovanému jako 2014 MU69. Na snímku vpravo vidíte Alana Sterna, hlavní tvář celé mise, jak drží v rukou certifikát Guinnesovy knihy rekordů. Předmětem rekordu ale nebyla sonda samotná, ale drobná část její výbavy, o které se mezi lidmi ví jen málo.

Zkuste si zpracovávat fotky z Juno

Osobní zkušenost vždy vydá za tisíc slov. Tuto známou pravdu se rozhodly aplikovat do praxe týmy zodpovědné za sondu Juno, respektive její kameru JunoCam. Na internetu zveřejnili 1 300 snímků, které sonda pořídila během příletové fáze k Jupiteru a ze kterých už vzniklo časosběrné video. Jelikož je ale na internetu mnoho šikovných lidí, kteří by si rádi sami vyzkoušeli práci se skutečnými snímky, vyšla jim NASA vstříc. Veřejnost tak na vlastní kůži pozná, že zpracovávat vědecká data není moc jednoduché.

Pohled pod kůži: EDM/Schiaparelli (vědecké přístroje)

Modul EDM během pozemních příprav

Ještě než se začtete do dnešního článku, dovolte mi malou omluvu. Od vydání minulého dílu tohoto nepravidelného seriálu uplynulo téměř přesně čtvrt roku. Ačkoliv se seriál Pohled pod kůži skládá vlastně jen z překladů originálních článků na webu spaceflight101.com, není to zrovna snadné psaní a na vytvoření podobně velkého článku bohužel nebyl čas – nebudu zapírat, svou roli v tom kromě tradičního pracovního vytížení hrálo i hokejové a fotbalové mistrovství. Ale dost už bylo slov na úvod, pojďme zakončit minisérii čtyř článků, které pojednávají o evropsko-ruském programu ExoMars 2016.

Sci-fi prázdniny v Plzni

Dnes vychází poněkud odlišný článek, než jste na Kosmonautixu zvyklí. Chtěli bychom vás pozvat na jeden speciální program, který je svým způsobem v České republice ojedinělý a může vám oživit prázdniny. Dojde na kosmonautiku, zajímavé hosty třeba z programu Galileo, nebo a to hlavně na knihy nejznámějších sci-fi autorů.

Rozhovor: Andrej Borisenko

Vážení čtenáři, je mi velkou ctí, že Vám mohu představit první díl nového, nepravidelného seriálu, který by Vás mohl zajímat. Ve spolupráci s Milanem Halouskem z České kosmické kanceláře bychom Vám rádi čas od času přinášeli exkluzivní rozhovory s ruskými kosmonauty. Ti se totiž po své kosmické misi rehabilitují v Karlových Varech, nebo se zde na svou vesmírnou misi naopak teprve připravují. Právě tak tomu bylo i v případě kosmonauta, který náš seriál otevře – Andrej Borisenko poletí v září na Sojuzu MS-2 a bude na něj čekat půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, kde bude členem dlouhodobých expedic s pořadovými čísly 49 a 50. A nyní již končím svůj úvodník a předávám prostor Milanu Halouskovi.

Cesty za kosmonautikou – Alexej Leonov

Alexej Leonov

Když jsem před dvěma týdny otevřel mailovou zprávu od Dušana Majera, výrazně se mi zrychlil puls. Podle toho, co se v mailu psalo, měl do Bratislavy zavítat jeden z titánů historie kosmonautiky, generálmajor Alexej Archipovič Leonov. Mělo se tak stát v rámci akce „Adrenalínové nebo“ přímo uprostřed Bratislavy, u umělého jezera Kuchajda. Vzhledem k tomu, že cesta do Bratislavy nezabere příliš dlouhý čas, nebylo co rozmýšlet – oba jsme s Dušanem po této příležitosti bez váhání skočili. Navázali jsme kontakt s hlavním organizátorem panem Veselským a informovali se o možnosti setkání s touto žijící legendou.

Prozkoumejte terén v okolí Curiosity

Moderní technologie dnes umožňují neuvěřitelné věci. Na internetu se například objevila 3D simulace povrchu Marsu v okolí vozítka Curiosity. Jako vstupní údaje se použila skutečná data ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter a návštěvníci této stránky si mohou celou 3D animaci libovolně otáčet, zoomovat v ní a jako třešnička na dortu je tu i trojrozměrný model samotného vozítka včetně zobrazení ujeté trasy za poslední soly. Jelikož jsem v této aplikaci strávil již hezkou chvíli, napadlo mne, že by mohla zaujmout i naše čtenáře. Je to opravdu úžasný zážitek.

Paxiho dobrodružství jsou i v češtině

Fanoušci kosmonautiky vědí, že maskotem Evropské kosmické agentury je malý zelený mimozemšťan jménem Paxi. ESA této postavy využívá především na akcích, kde jsou přítomné děti, protože s popularizací vhodnou formou je potřeba začít včas. Na YouTube kanále Evropské kosmické agentury jsou krátká animovaná videa, ve kterých Paxi vysvětluje dětem třeba to, jak vypadá Sluneční soustava, nebo co vlastně dokázala sonda Rosetta. Ještě lepší zprávou ale je, že tento seriál má několik jazykových mutací, mezi kterými nechybí ani čeština! Tomuto nápadu dáváme velký palec nahoru a těšíme se i na další videa, která podobně povedeně zpopularizují kosmonautiku.

Slepte si průzkumníka asteroidu

Náš portál se snaží vycházet vstříc všem zájemcům o kosmonautiku. Máme tu podrobné články, které potěší zkušené znalce, ale moc dobře víme, že je potřeba pamatovat i na začínající fanoušky tohoto oboru. Proto čas od času zařadíme článek věnovaný právě jim. Dnes bychom Vás rádi informovali o povedeném papírovém modelu americké sondy OSIRIS-REx, která se v září vydá k asteroidu Bennu, který prozkoumá, odebere z něj vzorky a dopraví je na Zemi. Papírový model je jednoduchý, takže jej dokáží sestavit i mladší čtenáři. Přesto ale vypadá atraktivně, protože zachycuje sondu právě při nejdůležitější fázi mise – při odběru vzorků.

Globální topografie Merkuru

MESSENGER na orbitě Merkuru.

Americká sonda MESSENGER se do průzkumu Sluneční soustavy zapsala velmi výrazným písmem. S její pomocí jsme z oběžné dráhy prozkoumali planetu Merkur, která je k nám sice relativně blízko, ale vzhledem k blízkosti Slunce, jsme o ní věděli jen velmi málo. MESSENGER sice už svou mimořádně úspěšnou misi zakončil plánovaným nárazem na povrch planety, ale vědci stále zpracovávají data, která tato sonda naměřila. Nyní bylo možné představit globální mapu Merkuru, která ukazuje topografii. Stačí krátký pohled a hned uvidíte, kde se na nejmenší planetě Sluneční soustavy tyčí hory, jak formované jsou krátery a podobně.