Archiv rubriky ‘Historie’

TOP5: Blízká setkání kometárního druhu

Komety fotografované sondami k roku 2014. NASA/JPL/Emily Lakdawalla

Léto se chýlí k závěru a dává nám to pocítit i příroda. Věřme, že se i v září ohřejeme a že sucho už bude menší. Ještě předtím, než se konec prázdnin stane realitou, máme tu pro vás poslední letošní díl našeho seriálu TOP5. Pokud jde o výzkum komet, nemůžeme si pochopitelně klást za cíl podrobně se jím zabývat od dávné minulosti až po současnost. Řekli jsme si ale, že by bylo určitě zajímavé se podívat alespoň na ty komety, jejichž jádra byla fotografována kosmickými sondami. Historie tohoto výzkumu nesahá příliš do minulosti. Konkrétně do roku 1986, kdy byla zkoumána slavná Halleyova kometa. Poslední kometu máme také ještě v živé paměti díky sondě Rosetta a modulu Philae. Méně bulvární název dnešního dílu by tedy asi měl být Výzkum komet kosmickými sondami. Pojďme se tedy pokochat kometami pod drobnohledem kosmických sond.

Administrátoři NASA – 6. díl

V minulém díle jsme se dostali do roku 2005 a pověděli jsme si o administrátorech a zastupujících administrátorech NASA v 90. letech a na začátku nového milénia. Byli to pánové adminstrátoři Daniel S. Goldin a Sean C. O’Keefe a zastupující administrátoři Daniel R. Mulville a Frederic D. Gregory. V tomto díle se budeme věnovat administrátorům s pořadovým číslem 11. a 12. – vědci a technikovi Mikeovi Griffinovi a astronautu a generálu námořní pěchoty Charliemu Boldenovi. Stranou nezůstanou ani zastupující administrátoři – ředitel Goddardu Chris Scolese a nejdéle sloužící zastupující Bob Lightfoot. Tímto dílem také končí naše povídání o bývalých administrátorech a zastupujících administrátorech NASA. Příště nás čeká poslední díl tohoto seriálu, který se bude krátce věnovat současnému administrátoru, kongesmanu Jimu Bridestinovi a přehledu všech těch, o kterých jste se dočetli (i o některých dalších).

Administrátoři NASA – 5. díl

V prvních čtyřech dílech jsme od doby založení NASA, na základech její předchůdkyně NACA, postoupili do roku 1992 a pověděli si něco o prvních osmi administrátorech a osmi zastupujících administrátorech (z nich jeden nebyl předtím zástupcem administrátora). Postoupili jsme od krize Sputniku, přes krizi Gagarina, katastrofu Apolla 1 až po katastrofu Challengeru a jejich řešení. Povšimli jsme si i hvězdných okamžiků NASA. Zaznamenali jsme dosavadní maximum ročních výdajů v roce 1966 (43,5 miliard USD) i pokles po ukončení programu Apollo na 14,3 miliard USD v letech 1979 a 1980 (vše v přepočtu na ceny r. 2014).

TOP5: Ženy v kosmu

Karen Nyberg

Ačkoliv je profese astronauta často spojována s mužským pohlavím a dlouhé roky maskulinní část populace skutečně vládla lidským činnostem na oběžné dráze, žena astronautka dnes není ničím výjimečným. Dokonce existují ženy, které své mužské kolegy v mnohém převyšují a drží i několik rekordů. Nebylo tomu tak ale vždy. Cesta žen za hranice zemské atmosféry začala poměrně brzy, avšak trvalo ještě dlouhá desetiletí, než se jejich přítomnost na palubě vesmírných lodí stala něčím běžným. V dnešním díle TOP5 se podíváme na pět výjimečných žen, kterým se dostalo privilegia pohledu na naši rodnou planetu z výšky několika set kilometrů.

Administrátoři NASA – 4. díl

Další desetiletí NASA (období mezi roky 1981 a 1992) bylo ve znamení vlády pěti mužů – konkrétně tří administrátorů – v pořadí 6., 7. a 8. a dvou zastupujících administrátorů. Byli to: administrátoři – James M. Beggs, James C. Fletcher (již ve svém druhém termínu) a Richard H. Truly. Zastupujícími administrátory byli pánové William R. Graham, Dale D. Myers (a Richard H. Truly).

Administrátoři NASA – 3. díl

V minulém díle jsme se věnovali dvěma administrátorům NASA (v pořadí druhému a třetímu – Jamesi Edwinu Webbovi a Thomasi Ottenu Painovi) a něco málo bylo napsáno i o dvou jejich zástupcích (Hughu Latimeru Drydenovi a Robertu Channingu Seamansovi Jr.). Zmíněno bylo i několik z pracovníků NASA – jejich výběr vyplynul z textu). V tomto díle se budeme věnovat čtvrtému a pátému administrátorovi Jamesi Chipmanu Fletcherovi a Robertu Alanu Froschovi, jejich zástupcům a zastupujícím administrátorům (Georgi Michaelu Lowovi a Alanu Mathiesonu Lovelaceovi). Třetí díl pokrývá období od září 1970 do června 1981, desetiletí, ve kterém kulminoval a končil program Apollo a došlo k útlumu aktivit NASA na Měsíci. Pro toto desetiletí je typický multitasking – pilotované lety pokračovaly na oběžnou dráhu Země, astronauté pracovali na orbitální stanici Skylab, proběhla spolupráce se sověty v programu Apollo-Sojuz. Byly vyslány sondy k cílům ve Sluneční soustavě i dva Voyagery na cestu mimo ni. Byla připravována a začala éra raketoplánů.

Administrátoři NASA – 2. díl

V minulém díle jsme si řekli něco málo o stvoření NASA a o lidech v jejím vedení. Seznámili jsme se se jmény prvních pěti administrátorů: Thomas Keith Glennan, James Edwin Webb, Thomas Otten Paine, James Chipman Fletcher a Robert Alan Frosch.  O prvním z nich, T. K. Glennanovi jsme si řekli něco bližšího. Je třeba si uvědomit, že zejména pozice administrátora je vysoce politická a není výjimkou, že po ukončení volebního období jednoho prezidenta, končí i administrátor NASA. U jeho zástupce tomu tak naopak většinou nebývá a ten potom jako zastupující administrátor řídí NASA po přechodné období, které v historii trvalo 24 – 458 dní.

TOP5: Kosmické projekty, které se nedočkaly realizace

Roky přípravy, práce tisíců lidí, investované miliardy dolarů –  a na konci je (slušně řečeno) jedno velké nic. Obří kosmické programy, které nebyly dotažené do konce, sice nejsou pilíři historie, ale přesto v ní mají své místo. A rozhodně bychom na ně neměli zapomínat. Ze „slepých uliček“ se můžeme poučit. Nehledě na to, že se mnohé z nich staly „podhoubím“ dalšího směrování kosmonautiky. Navíc nám pomáhají pochopit kontext ostatních programů, které do vítězného konce dotaženy byly. A v neposlední řadě se nad nimi můžeme zasnít a na chvíli popustit uzdu fantazii. Co by bylo, kdyby…

Administrátoři NASA – 1. díl

Administrátoři NASA jsou pro fandy kosmonautiky většinou nezajímaví lidé v pozadí (popředí). Ve skutečnosti měli a mají zásadní vliv na to, jak NASA funguje (i když byla i poměrně dlouhá období, kdy NASA existovala bez nich). Tento, a následujících několik dílů, budou věnovány osobnostem, které postupně stály v čele největší kosmické agentury světa, kterým se ne vše povedlo podle našich přání, ale kteří slavili v čele NASA řadu úspěchů.

TOP5: Kosmodromy

kosmodrom

Když se řekne kosmodrom, každému z nás se nejspíš vybaví rozlehlý komplex plný startovních ramp, montážních hal, velkých palivových nádrží, specializovaných budov, řídicích středisek a dalšího zázemí. Je pravda, že takto skutečně vypadá většina vesmírných přístavů, ze kterých se vydávají rakety na oběžnou dráhu Země i mnohem dál. Tato představa však nemusí být nutně ta jediná správná. Co takhle kosmodrom, který pluje na moři? Nebo ještě bizarnější představa – co byste řekli kosmodromu, který létá nebo který se dokonce umí ponořit pod vodu? Ano, i z takových míst už startovaly rakety do kosmu. A v tomto díle TOP 5 se na některé z nich podíváme.