Archiv rubriky ‘Foto a video’

První let Orionu krok za krokem

Loď Orion v rámci mise EFT-1

Zhruba před měsícem jsme Vám v našem krátkém článku představili atraktivní video popisující všechny významné aspekty prvního testovacího letu Orionu označovaného jako EFT-1 (Exploration Flight Test-1). Dnes už do tohoto očekávaného startu zbývá pouhý měsíc a tak je vhodné si opět misi trochu připomenout. Letošní první start nejsilnější rakety současnosti – americké Delty IV Heavy – se odehraje na floridském kosmodromu 4. prosince a raketa pošle nejpokročilejší pilotovanou kosmickou loď na její první testovací let. Orion bude připojen k maketě servisního modulu, na jehož vývoji v současné době pracuje Evropská kosmická agentura. Servisní modul pak bude připojen ke kryogenickému hornímu stupni Delty IV Heavy po celou dobu letu. V naší dnešní infografice, kterou jsme pro Vás přeložili, si můžete prohlédnout jednotlivé fáze mise krok za krokem.

Smutný pohled na místo nehody

Havárii kosmické lodi SpaceShipTwo během včerejšího testovacího letu jsme podrobně rozebrali v dnešním hlavním článku. V průběhu dne se postupně na internetu objevují nové záznamy, které ukazují, jak dopadla loď, která měla vozit turisty do výšky sta kilometrů. V našem dnešním krátkém článku Vám proto přinášíme několik videozáznamů od zpravodajských agentur, nebo televizních stanic, jejichž kamery se dostaly na místo nehody.

Čínská sonda se vrací domů

Chang’e-5 T1, tedy experimentální čínská sonda určená k nabírání zkušeností s návratem těles od Měsíce už za pár hodin ukončí svou misi. 27. října okolo osmé večer našeho času prolétla okolo našeho věrného souputníka a nabrala kurs směrem k Zemi. Čím je blíže naší planetě, tím silněji na ni působí gravitace a stále ji urychluje. K přistání by mělo dojít dnes mezi 23:19 a 23:49 SEČ. Půjde o první návrat lidmi vyrobeného objektu od Měsíce od roku 1976, kdy to dokázala sovětská Luna 24. V našem dnešním krátkém článku Vám přinášíme několik fotografií, které sonda pořídila.

Evropští astronauti se připravují na let k ISS

Hvězdné městečko u Moskvy je v těchto týdnech plné evropských kosmonautů. Na své mise se tu připravují hned čtyři velvyslanci ze Starého kontinentu. Zatímco Italka Samantha Cristoforettiová svůj výcvik dokončuje, její kolegové – Dán Anreas Mogensen, Brit Timothy Peake a Francouz Thomas Pesquet, jejichž mise mají přijít až v příštích letech, se teprve seznamují s prostředím. Nemine je výuka ruštiny, seznámí se s interiérem lodi Sojuz, ale i samotných modulů na ISS. V našem dnešním krátkém článku Vám přinášíme krátké video z dílny Evropské kosmické agentury, které ukazuje, jak takový výcvik vlastně vypadá.

Kdo posílá Rosettě pokyny a další zajímavosti

Evropská kosmická agentura začala na YouTube před několika týdny zveřejňovat krátká animovaná videa, ve kterých se věnuje zajímavým aspektům mise sondy Rosetta. Celý blok se jmenuje #AskRosetta, tedy česky Ptejte se Rosetty. Videa jsou informačně hodnotná, ale přesto potěší i laickou veřejnost. Vděčí za to své hravé formě, díky které se naplňuje staré známé „škola hrou“. V našem dnešním krátkém článku jsme se rozhodli ukázat Vám tři doposud vydaná videa hezky na jednom místě.

Další várka zajímavých dat pozorování komety Siding Spring

grafické znázornění průletu komety nad jednou hemisférou a úhybnými manevry sond na polokouli protilehlé.

Prakticky celý minulý týden probíhal ve znamení sběru a zpracovávání dat, která zachytily marsovské robotické mise při průletu komety Siding Spring poblíž planety Mars. Taková událost s sebou nese jednu podstatnou nevýhodu. Pokud nechcete čekat na kompletaci všech údajů (což ve skutečnosti potrvá ne týdny, ale měsíce), nemůžete téma kompletně zpracovat do jednoho textu. Proto vám přinášíme tento týden v pořadí druhou aktualitu (tu první naleznete zde) o pozorovací kampani komety C/2013 A1 napříč různými projekty tří světových vesmírných agentur. A myslím, že nebude poslední.

Ambition – efektní filmová podívaná

úvodní obrázek

V daleké budoucnosti uprostřed nehostinné pustiny mistr se svou mladou učednicí vytváří ze sutin dávného světa planety, měsíce, asteroidy a komety. Všechny tyto světy jim levitují nad hlavami a výří ve zdánlivě chaotickém nebeském tanci. „Co je klíčem k životu na Zemi?“ zeptá se mistr. Učednice jen zatřese hlavou. Odpověď je více než zřejmá. „Voda.“ „Dlouhou dobu byl původ vody a tudíž i života na naši rodné planetě velkou záhadou. Proto jsme začali hledat odpovědi mimo Zemi,“ pokračuje mistr. Vypráví o miliardách komet a o prvních ambicích některou z nich zachytit a studovat. „Mluvíte o misi Rosetta?“ zeptá se mladá učednice.

Mise Rosetty hezky v kostce

Model sondy Rosetta letící ke kometě Churyumov-Gerasimenko

Kolem sondy Rosetta se toho za poslední měsíce stalo tolik, že se v tom člověk může začít snadno ztrácet. Vždyť ještě na začátku roku spala tato evropská sonda hlubokým spánkem, ze kterého se probudila až v průběhu ledna. Následovala série brzdících zážehů, historický vstup na oběžnou dráhu kolem jádra komety, snižování oběžné dráhy, detailní snímkování povrchu a výběr přistávacího místa, kam už 12. listopadu dosedne pouzdro Philae. Všechny tyto klíčové události nám rekapituluje desetiminutové video z dílny německé kosmické agentury DLR, které Vám přinášíme v našem dnešním krátkém článku.

Blízký pohled na bleskový ruský výstup

Jak jsme Vás informovali již ve včerejším krátkém článku, ve středu 22. října proběhl na Mezinárodní vesmírné stanici výstup do volného kosmu v podání dvojice Maxim Surajev – Alexander Samokuťajev. Poslední plánovaný výstup letošního roku úspěšně skončil po 3 hodinách a 38 minutách, přestože byl plánován jako šestihodinový. Německý astronaut Alexander Gerst měl během kosmické procházky ideální výhled z modulu Cupola a mohl tak nafotit skvělé snímky svých ruských kolegů. Náš dnešní článek se proto věnuje jejich připomenutí.

Obraz komety Siding Spring v datech vesmírných lovců

Na horních dvou snímcích HiRISE je vidět jádro i vnitřní oblast komy, spodní (s delší expozicí) ukazují vnější část komy, která přechází v ohon.

Od blízkého průletu komety Siding Spring kolem našeho rudého planetárního souseda uběhlo už několik dní, ale i když všechny tři kosmické agentury (NASA, ESA a ISRO) upozorňovaly na dodatečný čas, který potřebují k příjmu a následném zpracování dat, přesto do středečního večera nebyly k dispozici snímky všech robotických misí, ale u takových událostí je zkrátka třeba trpělivě čekat. Snímání nebylo jednoduché a rozlišení na tu vzdálenost velmi malé (kamery a detektory sond jsou přeci jen navrženy pro zkoumání blízké planety, ne malých celestiálních objektů).

Všechny automatizované mise úspěšně odeslaly telemetrická data o stavu svých přístrojů, takže už v noci z neděle na pondělí a v průběho prvního pracovního dne po víkendu bylo jasné, že celou událost přečkaly bez újmy.