Archiv rubriky ‘Foto a video’

OBRAZEM: Vesmírné přístavy (2)

V minulém díle jsme poprvé zavítali do nejhrůznějších koutů světa, abychom si v krátkosti představili některé kosmodromy a dnes k nim přidáme další ve stejném stylu. Snad v každém sci-fi románu o hvězdných a meziplanetárních letech najdeme nějakou vizi střelnice pro nejprapodivnější kosmické lodě, jaké si lze jen představit, ale jak už to tak bývá realita je vetšinou mnohem prostší. Ani současné kosmodromy ovšem rozhodně nejsou jen nějaká obyčejná místa, jak se ostatně můžete přesvědčit už podruhé na řadě úžasných fotografií pořízených z kosmu. Spisovatel Paulo Coelho ve svém románu Poutník – Mágův deník napsal: „Loď je nejbezpečnější v přístavu, ale kvůli tomu se lodě nestavějí.“ A myslím, že to můžeme klidně rozvinout a vztáhnout i na rakety, sondy a lodě kosmické, protože s trochou nadsázky lze říci, že jsou to objevitelské koráby moderní doby. Jen ze Země jsme se přesunuli na břeh vesmírného oceánu a naše nové objevitelské výpravy nezačínají ve vlnách moří a oceánů, ale v kosmických přístavech rozesetých po celém světě.

OBRAZEM: Vesmírné přístavy (1)

Na Zemi existuje jen málo míst, která jsou optimální pro odpalování orbitálních raket. Tato místa jsou často vzdálená od civilizace, na okraji oceánu nebo obojí najednou. Je tu však několik dobrých důvodů, proč tomu tak je.  Lze ovšem říci, že všechny souvisejí s rychlostí potřebnou k dosažení oběžné dráhy – což je asi 28 000 kilometrů za hodinu. První důvod je celkem prostý: vypuštění rakety je velmi nebezpečné, protože abychom se dostali ze Země na oběžnou dráhu, tak potřebujeme hodně paliva a pokud se něco nepovede a raketa se nečekaně promění v ohnivou kouli, pak je to palivo (hodně paliva), co způsobí divácky působivou, ale naprosto devastující podívanou. Kusy raketového nosiče i nákladu mohou být rozptýleny po velké oblasti a v takovém případě přihlížející opravdu ocení, že jsou relativně daleko. Zejména pokud k výbuchu dojde poté, co už raketa opustila rampu a vystoupala do určité nadmořské výšky.

Jak velké jsou rakety SpaceX?

thumbnail

Nepochybně všichni čtenáři tohoto článku viděli nějakou kosmickou raketu. A přitom ani nemuselo jít o osobní setkání. Dobrý obrázek či video postačí. Ovšem ne tak docela. Tímto zprostředkovaným pohledem dokážeme ocenit pouze vzhled, estetičnost nebo například konstrukční řešení rakety. Málokdy už jsme ale schopni ocenit její velikost. Kosmické nosiče jsou kolosálními stroji tyčícími se do výšek mrakodrapů. A přitom to jsou výtvory, které přes svou obrovitost ve své podstatě představují stále „jen“ dopravními prostředky, které však dosahují těžko představitelných rychlostí. Konkrétně rakety SpaceX dnes patří mezi ty vůbec největší nosiče. Pojďme se na ně tedy společně podívat z velice netradiční perspektivy, která je možná pouze díky šikovným trikům počítačové grafiky.

Stavby SpaceX a Blue Origin rostou před očima

Kosmické firmy dvou milionářů – Elona Muska a Jeffa Bezose, tedy SpaceX a Blue Origin se pomalu, ale jistě připravují na nástup svých těžkých raketových nosičů – SpaceX chystá plně znovupoužitelnou sestavu Super Heavy / Starship, Blue Origin zase pracuje na raketě New Glenn, která bude jen o něco slabší než Falcon Heavy a její první stupeň má být znovupoužitelný. Pro sestavování a odpalování těchto raket potřebují obě firmy odpovídající zázemí a soudě podle stavebního ruchu na jejich pozemcích se dá usuzovat, že to berou opravdu vážně.

Vesmírné výzvy – prosinec 2019

VV 2019/12

Asi nejočekávanější událostí byla v prosinci nepilotovaná mise nové kosmické lodi Starliner. Kromě ní se do kosmu vydaly i dvě zásobovací lodě, konkrétně Dragon a Progress. Obě samozřejmě mířily vstříc ISS. I na kosmické stanici, respektive na jejím povrchu bylo živo, neboť se opravoval přístroj AMS-02, který původně nebyl pro prováděné opravy na oběžné dráze konstruován. SpaceX vynesla na oběžnou dráhu telekomunikační družici Kacific-1 / JCSat-18. Evropa v prosinci vynesla do vesmíru dlouho očekávaný teleskop CHEOPS, který pořádně prozkoumá vybrané exoplanety. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Rok 2019 z pohledu ESA

Evropská kosmická agentura zažila úspěšný rok 2019. O mnoha jejích projektech jsme se zmínili v dnešním celkovém rekapitulačním článku, ale jelikož ESA k této příležitosti vydala povedené video, přinášíme Vám jej ještě v samostatném krátkém článku. Na co se můžete těšit? Vstup družice Aeolus do služby a zahájení historicky prvního specializovaného měření proudění vzduchu pomocí laseru a Dopplerova jevu, úspěšné fungování družic z programu Copernicus, dokončení stavby Sentinelu 6, pokrok ve vývoji nových raket – Vega a Ariane 6, dokončení přenosové sítě EDRS, Luca Parmitano na velitelem expedice na ISS, oprava AMS-02, nová data z teleskopu Gaia, vypuštění teleskopu Cheops pro studium známých exoplanet, dokončení stavby Solar Orbiteru, objevy využívající data ze sondy Rosetta, nebo na úspěšné jednání Space19+.

Exkluzivní přelet nad Boca Chica

Ze záběrů je vidět, že na Boca Chica již čeká velké množství oceli, ze kterého vznikne další Starship.

Vím, že jsme včera informovali o novinkách kolem Starship SN1 (dříve Mk3), ale konec roku není na události příliš štědrý a navíc se jedná o atraktivní téma – věřím tedy, že Vám návrat na jihotexaskou základnu nebude vadit. Máme pro Vás připravena hned dvě videa. To první natočil uživatel YouTube s nickem LabPadre. Ti, kteří se zajímají o dění na Boca Chica o něm už jistě slyšeli – je jedním z lidí, kteří sledují dění na kosmodromu a vysílají odsud živě na internet. Nyní LabPadre využil letadla a z nadhledu natočil, jak probíhají zdejší přípravy. Druhé video zveřejnil portál nasaspaceflight a je složené z fotek a videí od další známé postavy – místní zpravodajky s nickem Bocachicagal.

Vánoční přání z ISS

Dnes je den, kdy k sobě lidé mají trochu blíž (a když ne, tak se tak většinou aspoň snaží tvářit). Lidé většinou tráví čas se svými rodinami, ale mnohá povolání musí do práce i na Štědrý den. Mezi takové profese se řadí i astronauti. Právě teď nad našimi hlavami obíhá šestice lidí ze tří států, které od zbytku světa dělí nejméně 400 kilometrů. Až si budete vychutnávat slavnostní večeři nebo až rozbalíte dárky pod stromečkem, zkuste těmto velvyslancům lidstva věnovat aspoň krátkou myšlenku. V tomto článku najdete hned dvě videa, ve kterých astronauti přejí lidem na Zemi klidné Vánoce. V prvním na Vás čeká Ital Luca Parmitano a ve druhém jej pak doplní Christina Koch, Jessica Meir a Andrew Mogan.

OBRAZEM: Raketa pro CHEOPS je připravena

Na kosmodromu v Kourou jsou v plném proudu přípravy na další start rakety Sojuz. Při něm bude vyneseno 17. prosince dopoledne našeho času hned několik družic, ale bezesporu nejsledovanější je CHEOPS – teleskop Evropské kosmické agentury, který má za úkol studovat exoplanety. Nebude je hledat jako třeba Kepler nebo TESS, místo toho se zaměří na již objevené světy a pokusí se změřit jejich průměry. S touto znalostí budou vědci o krok blíže k určení hustoty těchto vzdálených světů, takže je budou moci přesněji charakterizovat a třídit. V dnešním článku se ale nebudeme věnovat jen samotnému teleskopu, ale ukážeme si také vývoz rakety.

Vesmírné výzvy – listopad 2019

Vesmírné výzvy - listopad 2019

V listopadu jsme se po delší pauze dočkali opět startu rakety Falcon 9, tentokrát s družicemi Starlink. I okolo ISS bylo poměrně živo a to doslova, neboť opravit přístroj AMS-02 vně stanice se astronauti vydali hned dvakrát. Vstříc ISS vystartovala další zásobovací loď Cygnus. A sledovat v přímém přenosu jsme mohli test úniku kosmické lodi Starliner z rampy. Listopadové Vesmírné výzvy jsou pro vás nachystány. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.