Archiv rubriky ‘Foto a video’

Pokec astronautů – devítičlenná posádka

thumbnail

Pamatujete si na video, ve kterém si čtyři evropští astronauti povídají o svých zážitcích z přistávání v ruské kosmické lodi Sojuz? Pokud ano a líbilo se vám, tak pro vás máme dobrou zprávu. Vyrobili jsme titulky pro druhý díl tohoto přátelského povídání. V něm bude Luca Parmitano, jenž se nedávno vrátil z Expedice 60/61 na ISS, vyprávět svým kolegům, jak probíhá pobyt na stanici v devítičlenné posádce. Zpravidla totiž na stanici pobývá pouze šest lidí. Dozvíte se tedy, proč k takovým nestandardním situacím dochází, jak se při nich liší bezpečnostní opatření nebo kde všichni astronauti spí. Udělejte si proto krátkou přestávku a dejte si virtuální pokec s astronauty.

Vesmírné výzvy – květen 2020

Crew Dragon

O největší květnové události v kosmonautice asi není nutné dlouho polemizovat. První soukromá loď s posádkou na palubě přebila vše ostatní. Bude se jí věnovat hned první reportáž. Dále uvidíte start čínské rakety Dlouhý pochod 5B. Na svou misi se vydal bezpilotní raketoplán X-37B. Loď HTV-9 dovezla na ISS zásoby. Poslední reportáž ukáže neúspěšný premiérový start malé rakety LauncherOne. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Povrch Europy v mimořádně ostrých snímcích

Povrch Jupiterova měsíce Europa je tvořen pestrou směsicí útvarů včetně hřebenů, pruhů, zaoblených dómů a narušených prostor, kterým kosmičtí geologové přezdívají chaotický terén. Tři nově zpracované snímky ze sondy Galileo odhalují detaily těchto povrchových útvarů. Data ze sondy Galileo jsou stará více než 20 let, ale dnes mají vědci k dispozici moderní metody zpracování obrazu, díky kterým mohou i stará data poskytnout nové pohledy. Ty se mohou hodit, než k Jupiteru dorazí sonda Europa Clipper – ta má provést desítky průletů kolem tohoto měsíce, aby zjistila informace o oceánu pod povrchovou vrstvou ledu. Vědce zajímá, jak spolu tato prostředí reagují.

Pokec astronautů – přistávání

thumbnail

Kdo z vás by si rád popovídal s astronauty? Nejspíš by vás bylo hodně. Sice vám takové setkání nedokážeme zprostředkovat, ale můžeme vás na jedno takové přátelské popovídání pozvat alespoň jako diváky. Po návratu italského astronauta Lucy Parmitana z Expedice 60/61 na ISS vzniklo video, ve kterém si čtyři členové evropského sboru astronautů v uvolněné atmosféře povídají o svých zkušenostech z kosmických misí. Udělejte si krátkou přestávku a poslechněte si Lucu Parmitana, Alexandra Gersta, Samanthu Cristoforetti a Thomase Pesqueta a jejich zážitky z přistávání v Sojuzu. Pokud byste měli obavy z jazykové bariéry, tak nemějte strach. Video jsme pro vás samozřejmě otitulkovali.

Vesmírné výzvy – duben 2020

VV duben 2020

Dlouho se nestalo, aby se převážná část Vesmírných výzev týkala pilotované kosmonautiky. Dubnový díl vám tuto fanouškovsky vděčnou část kosmonautiky dopřeje vrchovatou měrou. Nejprve se podíváme na start lodi Sojuz MS-16, poté naopak na přistání Sojuzu MS-15. Ve třetí reportáži nás čeká výběr amerických pilotovaných lunárních landerů. Dále se k ISS vydá zásobovací loď Progress MS-14 a závěr bude patřit šesté várce ostrých družic Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Poslední blízké setkání s BepiColombo

BepiColombo při průletu kolem Země.

V pátek 10. dubna se kolem Země prosmýkly hned dvě sondy (evropská MPO a japonská MMO alias Mio) a ještě k tomu přeletový modul MTM. Řeč je samozřejmě o jedné jediné sestavě, která míří na misi BepiColombo. Kamery MCAM během tohoto průletu nelenily a pořizovaly snímky naší planety. Dva animované gify, které Vám dnes přinášíme, vznikly 9. dubna (tedy den před průletem) a v den průletu. Můžete se tedy těšit jak na postupné zvětšování Země, tak i na průlet v těsné blízkosti naší planety.

Vesmírné výzvy – březen 2020

Vesmírné výzvy - březen 2020

Aktuální mimořádná situace ve společnosti promluvila i do kosmonautických událostí v březnu. Týká se to bohužel i mise, na kterou se fanoušci kosmonautiky hodně těšili a sice ExoMars 2020, která se tak musí odložit o 2 roky. O tom bude úvod Vesmírných výzev. Další mise, o kterých bude řeč, měly větší štěstí. Dočkáte se tak reportáže o startu zásobovací lodi Dragon CRS-20, další várky družic Starlink na raketách Falcon i jejího konkurenta, sítě OneWeb na špici Sojuzu. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

New Glenn pomalu vzniká

Raketa New Glenn

Společnost Blue Origin o svých pokrocích neinformuje tak často, jak by si třeba většina fanoušků kosmonautiky přála, ale to neznamená, že firma nekráčí vpřed. V posledních dnech se oficiální YouTube kanál této společnosti začíná plnit videy, na kterých se Blue Origin chlubí jednotlivými aspekty nového nosiče New Glenn se znovupoužitelným prvním stupněm. V tomto článku najdete všechny čtyři aktuálně vydané klipy – každý s délku pár desítek sekund. V prvních dvou si prohlédnete gigantický aerodynamický kryt, druhý Vám ukáže výrobu nádrží prvního stupně s použitím třecího svařování s promíšením a v posledním na Vás čeká statický zážeh motoru BE-3U pro horní stupeň rakety, jejíž první start by mohl přijít už v příštím roce.

Vesmírné výzvy – únor 2020

VV 2020

V únoru jsme byli svědky startů raket se zástupci obou připravovaných konstelací kosmického internetu. Na oběžnou dráhu se dostala jak další várka Starlinků tak družice sítě OneWeb. Kromě nich vyrazila do kosmu i zásobovací loď Cygnus vstříc Mezinárodní kosmické stanici. Na výzkum naší nejbližší hvězdy se vydala na špici rakety Atlas V evropská sonda Solar Orbiter. Naopak z kosmu zpátky na Zem se vrátila loď Sojuz MS-13. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Sonda Chang´e 4 obrazom

Začiatkom roku 2019, konkrétne 3. januára sa stala úžasná vec. Prvýkrát v histórii ľudstva sa úspešne podarilo mäkké pristátie na odvrátenej strane Mesiaca. Je to jeden z ďalších krokov, ktoré nás posúvajú vpred vo výskume Mesiaca, respektíve vo výskume vesmíru. Podarilo sa to čínskej sonde Chang´e 4, ktorá mala na palube aj rover. Aj keď životnosť roveru bola tri mesiace, spolu s landerom fungujú do súčasnosti. Počas svojej vedeckej činnosti obe časti sondy boli usilovné aj v robení fotiek. Môžu za to TCAM (Lander Terrain Camera) na landeri a PCAM (Panoramic Camera) na roveri. Keďže od pristátia sondy už uplynul viac ako rok, je celkom vhodný čas na ohliadnutie sa. Nasledujúce fotky okrem vizuálneho zážitku dávajú aj priestor na zamyslenie sa, čo všetko ľudia dokážu a myslím, že to čakanie stálo za to. Všetky fotky sú z obdobia od 4.1.2019 do 2.12.2019. Autormi fotiek sú Siyu Zhang a Doug Ellison.