Archiv rubriky ‘Foto a video’

Vesmírné výzvy – září 2021

VV_2021_09

Záříjové Vesmírné výzvy nemohou začít ničím jiným než první ryze soukromou misí Inspiration4. Pak se podíváme na dva ruské výstupy do volného prostoru. Potom se vně ISS vydá francouzsko-japonská dvojice astronautů. I další reportáž bude o pilotované kosmonautice, tématem bude čínská kosmická stanice Tianhe. Neúspěšný start nosiče Firefly Alpha probereme v přeposledním příspěvku a na závěr nás čeká začátek budování nové úrovně sítě Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

Vesmírná technika: Český CubeSat Lucky-7

VT_2021_39

Zatím poslední vypuštěný český CubeSat je Lucky-7, která by nevznikla bez dvojice Pavel Kovář a Jaroslav Laifr. 1U CubeSat disponuje kamerou, ale pro vědecké účely jsou mnohem důležitější data z dalších palubních přístrojů. Malá družice stále funguje i více než dva roky po startu a to navzdory tomu, že se při její stavbě používala běžně dostupná elektronika.

Thomasův fotokoutek 51

Thomas Pesquet v modulu Cupola. Zdroj: flickr.com

Na fotografii vidíme Thomase v modulu Cupola. Nechme jej hovořit: „Za každým povedeným snímkem z paluby ISS stojí především hodně příprav. Obvykle začínám naším navigačním softwarem. Umožňuje vám vyhledat cíle v poměrně omezeném katalogu (já jsem si jich před misí připravil mnoho, takže je z čeho vybírat). Zobrazuje také, kde zrovna bude den a kde noc, víceméně aktuální je i pohled na pokrytí oblačností a především ukazuje průmět dráhy ISS na zemský povrch během budoucích obletů… a to je asi tak všechno. Ačkoli se to na první pohled nezdá, fotografování vybrané oblasti v ten srpávný okamžik je velmi složité.“

Vesmírná technika: Výročí zániku družice Magion 1

VT_2021_38

První československá družice, Magion 1, vznikla díky chytrému nápadu nahradit původně plánovanou balastní zátěž funkční družicí, která by navíc rozšířila možnosti vědeckého výzkumu hlavní sovětské družice Interkosmos 18. Před několika dny, 11. září 2021, jsme si připomněli 40. výročí zániku tohoto umělého kosmického objektu. V dnešním díle si velmi stručně představíme samotný Magion 1, tedy první československou družici, ale také nakousneme téma příštího dílu – nejnovější českou družici Lucky 7.

Thomasův fotokoutek 50

Bahamská modř je alternativou k Berlínské. Alespoň to tak vypadá při pohledu z ISS. Zdroj: flickr.com

Když se koncem dubna dostal na palubu Mezinárodní vesmírné stanice francouzský astronaut Thomas Pesquet, slibovalo to nálož opravdu zajímavých fotek. Realita předčila očekávání, a tak i když i ostatní kosmonauti produkují zajímavé příspěvky na sociálních sítích, volba padla na Thomasův specifický pohled na dění na ISS i na Zemi a na jeho textové komentáře. Důvodem bylo, že fotokoutek tu na našem serveru vycházel již v roce 2017, takže bylo na co navazovat. V dubnu tedy přišel třicátý díl obnoveného seriálu a dnes slavíme jubilejní padesáté pokračování. Jsme rádi, že tento seriál si své čtenáře našel a že hlasujete v anketách pod články. To využijeme ještě letos, až Thomas přistane zpátky na Zemi. Úvodní snímek ukazuje trochu bahamské modři, což je taková variace na tu berlínskou, ale Thomas by protestoval, že se nazývá pařížská modř. Každopádně z paluby ISS se to tak nějak může jevit.

Vesmírná technika: Výškové rekordy při pilotovaných kosmických letech

VT_2021_37

Kosmická loď Crew Dragon Resilience se při aktuální misi Inspiration4 pohybuje ve výšce 586,4 kilometru. To je o zhruba 166 kilometrů výše, než kde obíhá Mezinárodní kosmická stanice ISS. Ale pokud bychom si mysleli, že je to rekordní výška pilotovaného kosmického letu, pak bychom se velice mýlili. Absolutní rekord ve vzdálenosti od Země drží posádky lunárních misí Apollo, ale i když zůstaneme na oběžné dráze Země, stále tu jsou více než půl století nepřekonané rekordy.

Thomasův fotokoutek 49

Umění v zemědělství. Pole mohou připomínat leccos, třeba monoskop bývalé televizní stanice, když zrovna nevysílala. Zdroj: flickr.com

Opět po týdnu tu pro vás máme fotografie, které jsou různé, jenom ne nudné. Při jejich procházení se dozvíme, co zajímavého zažila sedmičlenná posádka stanice a navrch ještě poznáme, jaká krásná místa máme na naší Zemi. Za posledních sedm dní se na Thomasově Flickru urodilo tolik fotografií, že už jenom z nich vybírat, a popisovat je, byl úkol hodný osmihodinové směny astronauta. Byl to ale úkol vděčný, plný úsměvu a zaujetí. Nedávno jste hodně hlasovali pro snímek kulatých políček v poušti připomínající flitry na oblečení, a tak tu pro vás máme opět něco speciálního. Starší generace by mohla v úvodním obrázku vidět třeba monoskop televizního vysílání, když má právě přestávku. Opět se jedná o umělecké dílo zemědělců, kteří si pečlivě rozparcelovali krajinu, aby se všude dařilo tomu, co zrovna potřebují vypěstovat. A my můžeme poděkovat Thomasovi, že se i na takové drobné detaily umí zaměřit. A to ještě během týdne stihl kosmickou vycházku.

Vesmírná technika: Výzkum v pádových věžích, parabolických letech a výškových raketách

VT_36_2021

Ne každý vědecký experiment vyžadující prostředí mikrogravitace musí za každou cenu letět na oběžnou dráhu. Možnosti jsou pestré a vždy záleží na potřebách konkrétního experimentu. V minulých dílech jsme si stručně představili tři pozemní prostředky k navození podmínek snížené gravitace či mikrogravitace. Dnes se zaměříme na rozdíly mezi nimi, rozebereme si výhody a nevýhody jednotlivých typů a také si řekneme, které metody se hodí pro které vědní obory.

Thomasův fotokoutek 48

Oleg Novickij při zkoušce skafandru Orlan. Zdroj: flickr.com

Mezinárodní vesmírná stanice vyžaduje nejen údržbu zevnitř, ale i zvenčí. Zvláště nyní po příletu modulu Nauka navíc vzrostla potřeba prací na ruském segmentu. Nepřekvapí proto, že na úvodním snímku vidíme Olega Novického při zkoušce ruských skafandrů Orlan. Ruští kolegové tedy provedli jeden z mnoha výstupů s cílem postupně integrovat modul MLM-U (Nauka). Z vnitřku stanice jim asistoval americký astronaut Mark Vande Hei. Ostatní mezitím pokračovali ve vykládání Dragona a práci na experimentech. Výstup kosmonautů byl úspěšný, z čehož měli nejen oba Rusové radost. V článku je však dost prostoru i pro fantastické snímky povrchu naší Země. Opět to bude nálož kontrastů mezi obydlenými a neobydlenými oblastmi.

Vesmírná technika: Evropské výškové rakety

VT_2021_35

Také Evropa využívá možností, které nabízí výškové rakety. V uplynulých desítkách let se používaly různé typy s odlišnými rozměry, počtem stupňů, nosností i výškou doletu. Nejsilnější z nich, nazvaná MAXUS, dokáže nabídnout až 12,5 minuty stavu snížené gravitace, jelikož vystoupá do výšky až 750 kilometrů. Místem, odkud tyto suborbitální rakety startují, je švédská základna Esrange Space Center, kterou bychom našli u švédského města Kiruna.