Archiv rubriky ‘Foto a video’

Boční stupeň Falconu Heavy vystaven na Floridě

Stupeň, který poprvé letěl na zásobovací misi CRS-9 a později byl upraven na boční stupeň pro premiérový let rakety Falcon Heavy byl včera převezen před návštěvnické středisko Kennedyho vesmírného střediska, kde bude k vidění až do příštího úterý. Návštěvníkům se tak naskytla unikátní možnost pořídit extrémně podrobné snímky tohoto stupně. Za zmínku stojí, že stupeň uvidí i účastníci úterního recepce Národní vesmírné rady. V dnešním článku Vám přinášíme video záznam přímo z místa a také několik fotek. Další kvalitní fotky najdete v albu, které na Flickr nahrál John Rumpf.

OBRAZEM: Sojuz vynesl z promrzlé stepi loď Progress

Dnešní start nosné rakety Sojuz 2-1A se zásobovací lodí Progress jsme pro Vás komentovali v rámci našeho živého přenosu. Zatímco Progress krouží kolem Země a připravuje se na přibližování k ISS, my na Zemi se můžeme těšit z velmi povedených fotek, které na internetu zveřejnila společnost Eněrgija. Snímků startujících Sojuzů není na internetu nějak extra mnoho a proto podobná galerie vždy potěší. Dvojnásob to platí v případě, kdy jsou snímky navíc hodně povedené, což je podle mého názoru i tento případ.

Deset let špičkové evropské vědy

Evropský modul Columbus obsahuje také externí plošiny na experimenty.

Včera slavila Evropská kosmická agentura kulaté výročí – 7. února roku 2008 startoval z Floridy raketoplán Atlantis, který na Mezinárodní vesmírnou stanici vezl evropský modul Columbus. Jedná se o modul určený k vědeckému výzkumu a v jeho útrobách už proběhlo více než 225 experimentů, jejichž spektrum je ohromně široké – od astrobiologie přes výzkum Slunce, metalurgii až po psychologii. Na základě zdejších poznatků byl publikován bezpočet vědeckých prací na nejrůznější témata – od cirkadiánních rytmů a teplotních senzorů přes jedlé řasy jakožto potravu astronautů až po růst krystalů v mikrogravitaci. Významné jubileum připomíná ESA i na svém YouTube kanálu a my vám nyní přinášíme tři povedená videa věnující se výročí modulu Columbus.

Vesmírné výzvy – leden 2018

Humanity Star zdroj: cdn.vox-cdn.com

Leden 2018 byl ve znamení očekávání startu nové nejsilnější rakety současnosti Falcon Heavy. Jedna z reportáží se věnuje statickému zážehu tohoto obra se sedmadvaceti motory. Další reportáže nám ukáží unikátní raketu Electron s nečekaným nákladem, problémy evropského nosiče Ariane 5, tajemnou misi Zuma, přistání prvního stupně Falconu 9 na mořské hladině nebo výstup astronautů do volného kosmu.

Panely nového landeru pro Mars

Pátého května by měl na raketě Atlas V vyrazit vstříc Marsu nový americký lander pojmenovaný InSight. Jeho úkoly budou unikátní – vůbec poprvé v historii budeme mít možnost prozkoumat, jak vypadá nitro Marsu, jak je planeta z geologického hlediska aktivní a mnoho dalších věcí, které rozšíří naše chápání sluneční soustavy. Zatím je ale lander ještě na pevné zemi, kde probíhají jedny z posledních zkoušek. Před několika dny se například testovalo rozkládání solárních panelů, které budou sondě po přistání v listopadu letošního roku dodávat energii.

„Úsvit“ nad Venuší stále nezhasíná

Přestože se kosmonautika v posledních letech rozvíjí mílovými kroky, schopnost umístit vesmírnou sondu na oběžnou dráhu jiné planety je i v dnešních dnech stále prestižní záležitostí. Jen hrstka zemí potažmo institucí tuto výzvu dokázala překonat a dlouhodobě operovat s robotem kolem cizího světa. Do tohoto klubu v roce 2015 přibyl další člen, když se umělým satelitem planety Venuše stala sonda Akatsuki japonské kosmické agentury JAXA. Akatsuki je japonský výraz pro úsvit či svítání, čímž tato sonda tak trochu sdílí jméno s americkou družicí Dawn, která pracuje v Hlavním pásu asteroidů. Samotná Akatsuki se sice na oběžnou dráhu Venuše dostala s pětiletým zpožděním, přesto nejenže nyní i po více než dvou letech na orbitě stále dobře funguje, ale je navíc jedinou sondou momentálně operující ve vnitřní Sluneční soustavě.

Pirueta v podání vlajkové lodi astronomie

Dalekohled Jamese Webba je plným právem označován za vlajkovou loď astronomie příštího desetiletí. Vědci se již nemohou dočkat možností, které by jim tento teleskop mohl otevřít. V infračervené části spektra nahlédne do tajů formování dávných a dalekých galaxií, pomůže s výzkumem exoplanet, ale prozkoumá i objekty sluneční soustavy. Není se co divit, že se tomuto projektu věnuje zvýšená mediální pozornost – před nedávnem NASA zveřejnila zajímavé časosběrné video, na kterém je vidět, jak se optická sestava Webbova teleskopu otáčí kolem své osy. Nabízí nám tak unikátní možnost prohlédnout si tento díl ze všech stran.

Slunce během roku 2017

Složený snímek vznikl z 365 fotek, které během roku 2017 pořídila evropská sonda Proba 2 (na snímku). Konkrétně se o fotky postaral přístroj SWAP, který pracuje ve vzdálené ultrafialové části spektra, ve které skvěle vynikne horká vířící atmosféra Slunce – koróna. Její teplota dosahuje až milionu stupňů Celsia. Z pohledu známého jedenáctiletého cyklu Slunce v roce 2017 snižovalo svou aktivitu a blížilo se k minimu. Během tohoto období se z povrchu naší hvězdy téměř ztratí aktivní místa (na fotkách vypadají jako jasné body) a naopak koronární díry (tmavší oblasti) jsou větší a výraznější.

Letový profil prvního Orionu

Dodávku energie zajistí Orionu čtyři solární panely s 15 000 solárními buňkami.

O misi EM-1 (Exploration Mission-1) píšeme na našem webu poměrně často. Není se co divit – půjde o první let nové americké rakety SLS (Space Launch System) a kosmická loď Orion se dočká skutečně důkladné zkoušky. Poletí totiž až k Měsíci! Ale popis dráhy, po které tato loď poletí může být místy složitější na představení. Čínské přísloví říká, že obrázek vydá za tisíc slov. Dnes bychom mohli parafrázovat, že video vydá za tisíc obrázků, takže máme radost, že NASA zveřejnila animaci průběhu mise EM-1, ve kterém je přehledně vidět, kudy Orion poletí a jaká bude jeho dráha.

Vesmírné výzvy – prosinec 2017

Tesla zdroj:teslarati.com

Prosincový díl Vesmírných výzev je právě jubilejním stým vydáním tohoto kosmonautického měsíčníku. Proto místo tradičního představení témat povypráví sám autor Dušan Majer o tom, co pro něj tento pořad znamená a jak se vyvíjel.
Vesmírné výzvy dospěly k mimořádně kulatému jubileu. Jelikož tento seriál vychází jen jednou za měsíc, je ke každému jubileu cesta 4× delší než třeba u Dobývání vesmíru. O to víc si ale pak takových kulatin vážím. K Vesmírným výzvám mám specifický vztah. Tenhle seriál jsem začal tvořit v září roku 2009 a byl to můj první vážný projekt věnující se popularizaci kosmonautiky. Vesmírné výzvy jsou tedy o několik týdnů starší než naše diskusní fórum!
Po osmi letech je tu tenhle seriál pořád i když se v průběhu let mnoho lidí bálo o jeho další osud.