Archiv rubriky ‘Foto a video’

Vesmírná technika: Konstrukce Falconu 1

VT_2022_02

Falcon 1, první raketa postavená firmou SpaceX, byl dvoustupňový nosič, který na obou stupních používal kapalné pohonné látky. Jako okysličovadlo byl využit kapalný kyslík, jako palivo kerosin – raketový petrolej RP-1. První stupeň poháněl raketový motor Merlin, jehož modernější varianty se používají dodnes na raketách Falcon 9 a Falcon Heavy. Nosná raketa Falcon 1 měřila na výšku (včetně motoru prvního stupně) 22,6 metru.

Vesmírná technika: Vznik raket Falcon 1

VT_2022_01

6. května 2002 byla založena americká společnost Space Exploration Technologies Corp., kterou dnes známe jako SpaceX. Jejich první raketou byl Falcon 1, dvoustupňový nosič na kapalné pohonné látky, který měl na každém stupni jeden raketový motor. Tato raketa měla za úkol snížit cenu za vynášený náklad až desetkrát oproti běžným komerčním cenám, tedy někde k hodnotě 2200 amerických dolarů za kilogram. To se sice nepodařilo, ale zkušenosti získané při vývoji pak SpaceX využila u dalších raket.

Vesmírné výzvy – prosinec 2021

VV_2021_12

Prosincové Vesmírné výzvy nemůžeme zahájit ničím než absolutně největší událostí na poli kosmických teleskopů a sice startem JWST. Další reportáž spadá do stejného oboru, ukáže vám start teleskopu IXPE. Pak se budeme věnovat pilotované kosmonautice. Nejprve se podíváme na zahájení mise CRS-24 a navážeme startem turistické mise Sojuz MS-20. Představení zajímavého konceptu rakety Neutron nabídne další reportáž. Dále se můžete pokochat záběry z kosmické vycházky z ISS. Na závěr vás čekají tři starty a sice Türksat 5B a dvě várky Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Vesmírná technika: První kosmické dalekohledy

VT_2021_53

V současné době všichni s napětím sledujeme (zatím bezproblémový) let Dalekohledu Jamese Webba do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Je tedy vhodný čas připomenout si, jak vlastně před několika desítkami let začala celá bohatá historie astronomických dalekohledů v kosmickém prostoru. Leckoho asi překvapí, že první studie na toto téma se objevila už v roce 1946. Na realizaci prvních skutečných strojů si však lidstvo muselo počkat ještě zhruba dvacet let.

Rok 2021 z pohledu kosmických agentur

Už jen pár dní zbývá z roku 2021 a toto období svádí k bilancování. Na našem webu vyjdou v dalších dnech články, které se pokusí podrobně zmapovat výhled do roku 2022 i rekapitulovat rok 2021. Než se k tomu však dostaneme, nechme ty nejpovolanější, aby se k tomuto tématu vyjádřili. Kosmické agentury NASAESA totiž v několika uplynulých hodinách vydaly svou rekapitulaci nejdůležitějších momentů, které přinesl rok 2021. Během několika minut si tak připomenete všechny památné chvíle – a že jich bylo.

Vesmírná technika: Rakety Pegasus-XL

VT_2021_51

Jak už zkratka XL naznačuje, raketa Pegasus-XL je zvětšenou verzí nosné rakety Pegasus. Rozdíl spočívá především ve zvětšení prvního a druhého stupně tohoto nosiče. Pegasus-XL při všech svých startech využil služeb letounu L-1011 Tristar alias Stargazer. Ten však nestartoval pokaždé ze stejného letiště – právě naopak. Celkem bylo využito pěti různých letišť – ať už ve Spojených státech, nebo na Kanárských ostrovech.

Fotostřípky z ISS (1)

Pohled na Zemi z ISS. Foto: Yozo Hirano, zdroj: pbs.twimg.com

Thomasův fotokoutek je za námi, ale už během roku bylo víceméně zřejmé, že návratem Thomase na Zemi by to skončit nemuselo. Thomas má sice takové to fotografické oko a dokáže vypíchnout i zajímavé a vtipné momenty ze života na stanici, ale nepochybně i jeho kolegové občas pořídí zajímavé snímky, a nebo prezentují, co zažili. A proto jako zpestření občas přineseme ohlédnutí za výzkumem a životem na stanici a fotografiemi naší Země. A začínáme v ideální době, protože stanici navštívili i japonští turisté, takže to bude okořeněno i o jejich pohled na život v ruském segmentu.

Vesmírná technika: Rakety Pegasus a Pegasus-H – technické parametry

VT_2021_50

Nosné rakety z rodiny Pegasus vypouštěné zpod letadel existovaly v základní, hybridní a zvětšené XL verzi. Všechny tyto varianty mohly být ve tří- i čtyřstupňové konfiguraci. V dnešním díle se zaměříme na verzi základní a hybridní, které se dnes již nepoužívají a jsou si hodně podobné. Jejich první tři stupně pohání raketové motory na tuhé pohonné látky a liší se od sebe vlastně jen uspořádáním řídících ploch – každou totiž vynášelo jiné letadlo.

Vesmírná technika: Nosná raketa Pegasus – vývoj

VT_2021_49

Naše minisérie věnovaná prvním soukromým kosmickým nosným raketám se po krátké návštěvě v Německu vrací do Spojených států. Tam totiž firmy Orbital Sciences Corporation a Hercules Aerospace začátkem roku 1987 zahájily vývoj nosné rakety Pegasus. U tohoto nosiče však nejde stoprocentně prokázat, zda byl postaven plně ze soukromých prostředků bez státní podpory. Vývoj rakety Pegasus totiž probíhal v podstatě paralelně s armádní střelou MGM-134A Midgetman. Přesto si však své místo v tomto výčtu jednoznačně zaslouží.

Vesmírná technika: Rakety OTRAG – provoz

VT_2021_48

V minulém díle jsme si představili koncept německé firmy OTRAG, která chtěla provozovat soukromé komerční nosné rakety. Tento plán však při realizaci narazil na celou řadu komplikací. Kromě řešení technologických překážek čekaly na firmu OTRAG i problémy politického rázu. Tehdejší doba zkrátka těmto aktivitám příliš nepřála. Společnost OTRAG tak provedla několik letových zkoušek, ovšem hlavní cíl projektu naplněn nebyl.