Archiv rubriky ‘Foto a video’

Vesmírná technika: Dva starty rakety Energija a konec projektu

VT_2023_02

V minisérii věnované vývoji raketových motorů RD-170 a 171 jsme se dostali až k ostrému nasazení prvních jmenovaných motorů na nové těžkotonážní rakety Energija. Kromě toho ale pokračovaly i jejich statické zážehy, kterých byly provedeny stovky. Celý příběh však skončil nečekaně brzy. Těžká raketa Energija nakonec letěla pouze dvakrát – v obou případech však odvedla svou práci správně, což byla i zásluha jejích raketových motorů. V roce 1993 byl program Energija/Buran ukončen, ale raketové motory RD-170, které pro něj byly vyvíjeny, přežily.

Vesmírná technika: Zkoušky sovětské rakety Energija

VT_2022_01

Poté, co se podařilo otestovat a také za letu prověřit raketové motory RD-171 si mohli technici oddechnout, ale pořád před sebou měli testy motorů RD-170, které byly určeny pro sovětskou těžkou nosnou raketu Energija. V dnešním díle si dovolíme na chvilku odbočit od tématu motorů RD-170 a zaměříme se na související vývoj rakety Energija, konkrétně na testy jejího centrálního stupně s kyslíko-vodíkovými raketovými motory RD-0120. Ani tento program se totiž nevyhnul komplikacím a velmi razantním změnám plánů.

Obrazem: První vesmírné selfie s rozlišením 4K

Přesně na apríla roku 2022 se dostala spolu s celou řadou dalších družic na palubě rakety Falcon 9 do vesmíru malá družice, která byla sáma osobě tak trochu vtip. Ovšem jen do doby než se šíleně znějící nápad ukázal být skvělou volbou. Družice byla opatřena selfie tyčkou a kamerou s vysokým rozlišením a překvapila parádními snímky, které si přímo říkají o publikaci. Mikro družice MP42 společnosti NanoAvionics je standardizovaná platforma, na kterou si zákazník může dát jaké přístroje uzná za vhodné a to do hmotnosti 79 kg. Společnost má svůj původ v NASA Ames Research Center, kde lze vysledovat původ a touhu po experimentování.

Vesmírné výzvy – prosinec 2022

VV_2022_12

V minulých Vesmírných výzvách jsme se věnovali misi Artemis. Nyní se podíváme na zakončení této úspěšné mise. Dále se zaměříme na problémy Sojuzu MS-22. Poté nás čeká start družic Hakuto-R 1 a MTG-I1, představení posádky do mise DearMoon s českým želízkem v ohni. Následuje havárie rakety Vega-C. Po Kosmonautice v kostce Vesmírné výzvy nabídnou start družice SWOT, americký výstup do kosmického prostoru a dále starty misí OneWeb F15, O3b mPOWER 1, EROS-C3 a dvou Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Vesmírná technika: Statické zážehy a letové zkoušky motoru RD-171

VT_2022_52

Havárie a problémy, které provázely vývoj raketových motorů RD-170 a RD-171 nakonec přispěly k vylepšení jejich konstrukce. Odborníci postupně odstraňovali neduhy, které se při předešlých testech objevily. Výsledky statických zážehů byly natolik povzbudivé, že bylo rozhodnuto o letovém testu motoru RD-171 na raketě Zenit-2. Ačkoliv první dvě rakety selhaly, vždy to bylo vinou druhého stupně, ten první s motorem RD-171 vždy fungoval bezchybně.

Zima na Marsu

Na náhledové fotografii dnešního článku vidíte snímek z evropské sondy Mars Express, která s pomocí přístroje HRSC (High Resolution Stereo Camera) 19. května 2022 vyfotila marsovskou oblast Ultimi Scopuli u jižního pólu planety. Ačkoliv to může vypadat jako zimní scenérie, v té době bylo na jižní polokouli Marsu jaro a ledové útvary začaly ustupovat. Skrz námrazu vystupovaly tmavé duny a výše položené oblasti vypadaly bez ledu.

Vesmírná technika: Problémy při vývoji raketových motorů RD-170

VT_2022_51

Postavit raketový motor není nic lehkého – dvojnásob to platí, pokud máte postavit velmi silný raketový motor. O tom se přesvědčili konstruktéři pracující na dnes již legendárním raketovém motoru RD-170. Testy totiž provázely technické problémy a speciální komise dokonce analyzovala alternativní možnosti pohonu raket Eněrgija, které by mohly nahradit motory RD-170. Uvažovalo se dokonce i o raketových motorech na tuhé pohonné látky. Žádná alternativní varianta ale nakonec nebyla schválena a vývoj motorů RD.-170 (a 171) mohl pokračovat.

Oblak plný hvězd pohledem Hubbleova teleskopu

Hubbleův vesmírný dalekohled při jedné ze servisních misí.

Hubbleův teleskop rozhodně nepatří do starého železa. Opět to potvrdil snímkem, který zachycuje část otevřené hvězdokupy NGC 6530, na kterém můžeme vidět něco, co připomíná valící se stěnu prachu se spoustou hvězd. NGC 6530 se nachází 4350 světlených let daleko v souhvězdí Střelce a obsahuje několik tisíc hvězd. Samotná hvězdokupa je součástí větší Mlhoviny Laguna, což je gigantický mezihvězdný oblak prachu a plynů. Hubbleův teleskop už tuto mlhovinu nafotil několikrát. Tento snímek třeba vznikl v roce 2010 a tento zase v roce 2011. Právě díky podstatě mlhovině mají snímky těžko popsatelný kouřový dojem, když pozorujeme oblaka mezihvězdného prachu a plynu, kterak se táhnou od jednoho okraje snímku k druhému.

Vesmírná technika: Vývoj raketových motorů RD-170

VT_2022_50

Postavit nejsilnější ruský raketový motor nebylo jen tak. Před inženýry stála celá řada technologických výzev, se kterými do té doby neměl nikdo z nich žádné zkušenosti. Vývoj raketového motoru RD-170 (a podobného motoru RD-171) proto probíhal postupně. V rámci každé etapy se experti zaměřili na důkladné zkoušky jednotlivých systémů, ke kterým byly vyžity často i desítky testovacích exemplářů.

OBRAZEM: Návrat Orionu na Zemi

Celá mise Artemis I proběhla bez vážnějších závad a kosmická loď Orion zvládla i poslední klíčovou fázi – návrat na Zemi. Tepelný štít i 11 padáků ve čtyřech různých sadách fungovalo perfektně, takže návratová kabina mohla 11. prosince v 18:40 SEČ dosednout do vln Tichého oceánu. K lodi se nikdo nejprve několik hodin nepřibližoval, což bylo součástí zkoušky, při které senzory měřily, jak kabina postupně chladne. Jakmile test skončil, ujali se kabiny experti z NASA i amerického námořnictva, kteří se postarali o její zavlečení do útrob lodi USS Portland. Právě ona obstará přepravu Orionu na pevninu. V dnešním článku si prohlédneme fotografie, které zachycují průběh návratu lodi Orion z mise Artemis I.