Archiv rubriky ‘Budoucnost’

První komerční náklad pro Starship

Plně znovupoužitelný systém Super Heavy Starship rozhodně nemá malé cíle a pokud uspěje, může výrazně změnit podobu kosmonautiky. K tomu je však zapotřebí, aby zákazníci tomuto systému věřili a využívali jej. Už dříve bylo jasné, že rakety Super Heavy a lodě Starship budou vynášet družice Starlink, stejně tak víme, že si agentura NASA vybrala lehce upravenou Starship jakožto pilotovaný lunární lander pro misi Artemis III. Nyní se nově vyvíjený systém dočkal své první veřejně oznámené zakázky od komerční společnosti. Japonská telekomunikační firma SKY Perfect JSAT oznámila, že si nechá v roce 2024 pomocí systému Starship vynést telekomunikační družici Superbird-9, která bude dopravena na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární.

Gateway (srpen 2022)

V souvislosti s misemi Artemis se hodně přetřásá slovo „udržitelnost“. Význam pojmu „udržitelný“, který NASA použila pro pilotovaný průzkum Měsíce v rámci misí Artemis, ještě nebyl explicitně definován. Podle pracovní definice tento pojem znamená, že existují všeobecně uznávané důvody pro pokračování v pilotovaném průzkumu Měsíce, které ospravedlňují pokračující investice, závazek a riziko přesahující několik málo misí. Rozpočty jednotlivých programů kampaně Artemis vykazují stabilní úroveň. Díky tomu se nevyrábí rakety SLS a kosmické lodě Orion jen pro zkušební lety, ale už i pro Artemis 5. Stabilní úroveň financování, zaštítěná podporou prezidenta a Kongresu, bude podle všech indicií dodržena i v příštích letech.

Známe výsledky experimentu BIOMEX

Po celých 50 let astrobiologických pokusů se debatuje o vlivu vesmírného prostředí na mikroorganismy, sinice, lišejníky nebo houby a spekuluje se o jejich možném využití. Různorodé mise s sebou do vesmíru nesou všelijaké experimenty s těmito organismy, které vystavují mikrogravitaci, ionizujícímu záření či simulovaným podmínkám Měsíce nebo Marsu. Jeden takovýto experiment Evropské vesmírné agentury ESA s názvem BIOMEX, nedávno prošel návratem z ISS a vyhodnocením. My si v dnešním článku tento experiment popíšeme, řekneme si, co se díky němu můžeme dozvědět a zrekapitulujeme si jeho výsledek.

TOP5: Mise, o kterých se (zatím) moc nemluví

Kosmonautika je nepřetržitý proud vývoje. Nové mise se snaží odpovědět na otázky, které přinesly mise minulé a lidstvo se stále posouvá dále. Existují projekty, které vcelku pravidelně plní články našeho webu a všichni víme, že se na ně můžeme těšit už za pár let. Ať už jde o stanici Gateway, program Artemis, dopravu vzorků z Marsu v rámci programu MSR, lety Super Heavy / Starship, nebo sondy JUICE a Europa Clipper k Jupiteru, ve všech případech jsou to vesměs známé projekty. Ovšem byla by velká chyba, kdyby si někdo myslel, že to je to jediné, co nás čeká. Právě proto vznikl tento díl seriálu TOP5, který si klade za cíl připomenout, že probíhá příprava i dalších projektů. V současné době se o nich sice moc nemluví, ale to neznamená, že neexistují a nebo, že bychom se na ně snad neměli těšit. O tom, na jakém pořadí budou jednotlivé projekty umístěny, rozhoduje plánovaný termín začátku jejich vědecké mise.

Jak SpaceX redukuje množství odrážejícího se světla ze Starlinků

Firma SpaceX, která provozuje konstelaci Starlink, nedávno zveřejnila dokument s názvem Nejlepší postupy pro zmírnění jasu pro družicové operátory, který pojednává o tom, jakými způsoby se SpaceX snaží redukovat světlo, které kvůli družicím Starlink dopadá na Zemi. Těmito způsoby, na jejichž hledání spolupracují přímo s astronomy, se snaží docílit toho, aby se družice Starlink staly ze Země pouhým okem prakticky neviditelné. V tomto článku si tyto konkrétní způsoby a kroky, které SpaceX aplikovala ukážeme a vysvětlíme si, jak fungují.

Top 5 fyzikálních observatoří budoucnosti

Vizualizace projektu LISA

Minulý týden jsme v rámci našeho miniseriálu dopodrobna rozebrali některé z nejzajímavějších a vědecky nejpřínosnějších kosmických misí současnosti. Šlo tedy o již fungující sondy chrlící fyzikům obrovská kvanta dat. V dalším dílu TOP 5 se ovšem podrobněji zastavíme naopak u sond na jejich mise se mohou odborníci teprve těšit. Půjde tudíž o mise, jež jsou prozatím ještě ve fázi příprav a které by měly v příštích dvou dekádách výrazně obohatit naše fyzikální a astronomické znalosti.  

Falcon Heavy vynese důležitý teleskop

NASA oznámila, že k vynesení teleskopu Nancy Grace Roman Space Telescope využije služeb firmy Space Exploration Technologies Corporation (SpaceX). Tento dalekohled je přitom velkou kosmickou misí s nejvyšší prioritou, který byl doporučen v roce 2010 v analýze astronomických a astrofyzikálních experimentů, která přichází jen jednou za deset let. Celkové náklady NASA na vynesení observatoře činí 255 milionů amerických dolarů, což obnáší jak služby spojené se startem, tak i další přidružené náklady. Start samotný je aktuálně plánován na říjen roku 2026, přičemž Falcon Heavy odstartuje z rampy 39A na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě.

Gateway (červenec 2022)

28. června se na cestu k Měsíci vydala sonda CAPSTONE. Po čtyřech a půl měsících letu má být 13. listopadu navedena na dosud nevyzkoušenou vysoce eliptickou lunární oběžnou dráhu NRHO se sedmidenní dobou oběhu, s perilunem 3 000 km nad severním pólem a s apolunem 70 000 km nad jižním pólem. Tady má po dobu více než šesti měsíců ověřovat vypočítanou orbitální stabilitu a charakteristické vlastnosti dráhy. Počítačové simulace totiž naznačují, že tato konkrétní oběžná dráha nabízí dlouhodobou stabilitu s nízkými požadavky na pohonné hmoty. CAPSTONE tedy poskytne informace s dostatečným předstihem před tím, než se na NRHO vydá soulodí HALO/PPE, které bude tvořit zárodek kosmické stanice Gateway (přípravě modulů HALO a PPE jsme se věnovali v minulém dílu). Ještě před tím má být dráha NRHO využita při misi Artemis 3 pro přestup dvou astronautů z kosmické lodi Orion do lunárního landeru Starship. Cílem mise je pilotované přistání na Měsíci.

Prozkoumají mimozemské oceány hejna malých sond?

Na našem webu se věnujeme historii, současnosti a blízké budoucnosti kosmonautiky. Výjimečně si ale dovolíme napsat i o zajímavém konceptu, který si na svou realizaci bude muset počkat trochu déle. Vize, kterou prezentovali experti z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, patří právě mezi takovéto projekty. Není to však žádný nerealizovatelný vzdušný zámek, ale skutečný projekt, jehož koncepční fáze se nyní rozpracovává. Pokud se jednou dočká realizace, dočkali bychom se hejna robotů o velikosti mobilního telefonu, kteří by se proháněli vodou pod několik kilometrů silnou ledovou krustou takzvaných oceánských světů – ať už jde o jupiterův měsíc Europa, nebo o Saturnův Enceladus, kde by tyto sondy mohly pátrat po stopách života. O dopravu robotů do podpovrchového oceánu by se měla postarat úzká sonda tavící led, která by poté ve vodě uvolnila roboty. Ti by pak mohli plavat i do větších vzdáleností od mateřské sondy.

Nového sledovače Země postaví firma Airbus

Evropská kosmická agentura přidělila firmě Airbus kontrakt ve výši 160 milionů Euro na stavbu družice FORUM. Tato nová mise by měla vědcům přinést jedinečné poznatky o tom, jak naše planeta hospodaří s vyzařováním energie a co tyto procesy ovlivňuje. Tím by se měla zaplnit dosavadní mezera v našich znalostech o klimatu. FORUM (Far-infrared Outgoing Radiation Understanding and Monitoring) bude již devátou družicí, kterou agentura ESA realizuje v rámci série Earth Explorer.  Každá z doposud realizovaných misí této série nese inovativní technologie, které ve všech případech překonaly původní vědecká očekávání. Pravidelně nám tak ukazují, jak mohou inovativní kosmické přístroje přinášet ohromující množství kvalitních vědeckých dat o naší planetě – ta se zase dají využít pro výhody celé společnosti.