Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Globální sledovač větrů

Evropská kosmická agentura finišuje s přípravami vědecké družice Aeolus, která bude z heliosynchronní dráhy ve výšce 320 kilometrů monitorovat rychlost, směr a výšku vzdušných proudů. Naměřená data odešle každých devadesát minut na pozemní stanici na Špicberkách a díky tomu umožní sledovat vzdušné proudění na Zemi prakticky v přímém přenosu. Pochopení proudění větrů umožní vylepšit předpovědi počasí, ale také zlepší možnosti rozhodování v extrémních případech, kdy počasí přímo ohrožuje lidské životy.

Soukromý miniraketoplán se zkouší v Kalifornii

Testovací exemplář miniraketoplánu Dream Chaser pro zkoušky v atmosféře v této době podstupuje zkoušky brzdícího a zatáčecího systému. Už na konci letošního roku by se měl dočkat letové zkoušky, která otevře další testovací možnosti. Cílem společnosti Sierra Nevada Corporation je vyvinout stroj schopný zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici a dopravovat náklad zpět na Zemi. Prvním krokem k tomuto cíli je plnorozměrový testovací exemplář Dream Chaseru, který je připojený za automobil. Ten se vždy rozjede na potřebnou rychlost a miniraketoplán otestuje své brzdy a další systémy, které budou klíčové pro úspěšné zakončení ostrých misí.

Další odklady soukromých pilotovaných lodí

Crew Dragon a Starliner.

Odklady jsou bohužel běžnou součástí kosmonautiky a ani vývoj soukromých lodí pro posádku není výjimkou. Zatímco ještě v březnu letošního roku platilo, že SpaceX pošle na oběžnou dráhu nepilotovaný Crew Dragon letos v listopadu a pilotovaný k ISS v květnu 2018, tak teď už je všechno jinak. Aktuální zpráva z NASA ukazuje, že letos se startu Crew Dragonu nedočkáme ani v nepilotované formě. V dnešním článku se tedy podíváme na to, jaké termíny jsou nyní v platnosti a jak si stojí konkurent SpaceX – firma Boeing s lodí Starliner.

Příprava na nové evropské rakety

V současné době provozuje Evropa tři typy orbitálních raket. Pro lehké náklady je tu Vega, pro středně těžké Sojuz, jehož výrobu zajišťuje Rusko, a pro těžké pak Ariane 5. Právě vysoké náklady na provoz poslední jmenované, vedly Evropskou kosmickou agenturu ke změně scénáře. Připravuje tedy raketu Ariane 6, která by měla být až o polovinu levnější. Bude schopná vynášet jak jednotlivé satelity (se dvěma urychlovacími bloky), nebo dvě družice najednou (čtyři urychlovací bloky). Lehká Vega projde transformací, která zvýší její nosnost na polární dráhu o téměř 50%. Ve výsledku tak dvě verze Ariane 6 a jedna verze Vega C dokáží nahradit současnou trojku raket Vega, Sojuz a Ariane 5. Další výhodou bude, že Evropa se stane v tomto směru nezávislou a všechny své rakety bude vyrábět sama. V tomto článku najdete video, které obsahuje nejen animace obou raket, ale i záběry ze stavby startovní rampy pro Ariane 6.

Takhle bude vypadat evropský průzkumník Jupiteru

Do startu evropské mise JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) zbývá ještě pět let a od chvíle, kdy dorazí k největší planetě sluneční soustavy, nás dělí více než deset let. Přesto už víme, jak bude tato sonda vypadat. Na první pohled zaujme dvojice solárních panelů v křížovém uspořádání s celkovou plochou 97 metrů čtverečních. Půjde o největší solární panely, jaké se kdy dostaly do meziplanetárního prostoru. Vše je dáno potřebou generovat 850 W pro palubní přístroje ve velké vzdálenosti od Slunce.

Doprava vzorků z Marsu do roku 2030

Jednou z největších kosmonautických výzev je doprava vzorků z Marsu na Zemi. Analytické možnosti, které mají pozemské laboratoře se nedají srovnat se sebelépe vybaveným vozítkem. Kosmické agentury proto již několik let chystají projekt, který by měl přistát na Marsu, odebrat vzorky a dopravit je na naši planetu. Za poslední roky vzniklo hned několik scénářů, které počítaly s různým počtem jednotlivých dílů celého řetězce a s různými daty startů. Nyní začínají plány nabírat konkrétní rozměry a díky tomu je jasně vidět, že se realizace pomalu, ale jistě blíží.

Oznámí SpaceX zmenšenou verzi obří superrakety?

V komunitě fanoušků SpaceX se už několik měsíců hovoří o tom, že se blíží chvíle, kdy Elon Musk oznámí novinky, které souvisí s plánem, který představil vloni na konci září. Nejde samozřejmě o nic menšího, než o Muskovu vizi pilotované výpravy k Marsu, kde by měla časem vzniknout kolonie. Informací o tom, co SpaceX chystá není mnoho, přesto se čile spekuluje. V dnešním článku proto zkusíme shrnout všechny dostupné střípky a pokusíme se z nich složit obraz toho, co nás možná čeká.

Evropané poletí k Měsíci

Ke stanici DSG přilétá loď Orion.

Nástupce Mezinárodní vesmírné stanice, který vznikne u Měsíce nabírá stále konkrétnější podobu. Kosmické agentury kromě podoby stanice už pomalu začínají navrhovat složení posádek, které k takzvané Deep Space Gateway vyrazí. Michal Václavík z České kosmické kanceláře před chvílí přinesl informaci, která je pro Evropskou kosmickou agenturu velmi pozitivní. V rámci prvního předběžného návrhu složení posádek by ESA měla mít svého kosmonauta na palubě misí EM-4, EM-7 a EM-10.

Změny v konstrukci modulu PPB

Vizualizace modulu PBB

Uvažovaná nová kosmická stanice, která má vzniknout na přibližně polární výstřední dráze Měsíce, prochází podle informací na webu russianspaceweb.com Anatolije Zaka další komplikací a překvapivým vývojem s přímým dopadem na zahraniční partnery. Jak jsme vás informovali v lednovém článku, byl koncem loňského roku rozpracován návrh jejího prvního dílu, nazvaného Power and Propulsion Bus (PPB) – viz náhledový snímek článku – který by byl k Měsíci dopraven nosnou raketou SLS při misi EM-2. Podle scénáře vydaného v březnu 2017 bylo vypuštění modulu PPB přesunuto z mise EM-3 na misi EM-2. Tento přesun by zajistil i přes aktuální odklad harmonogramu startů raket SLS zachování termínu vynesení PPB v roce 2023. Mise EM-2 bude současně prvním pilotovaným letem Orionu, a pro tento let byl vybrán bezpečný profil, nazvaný Multi-TLI Lunar Free Return. Anatolij Zak nyní zveřejnil informaci, že profil požadovaný pro první pilotovaný let Orionu je sice bezpečnější, ale méně efektivní pro souběžný náklad, a že přesunem na EM-2 byl vyvolán tlak na snížení hmotnosti modulu z 8,5 tuny na pouhých 6,5 tuny.

Japonci přivezou vzorky marsovského měsíce

Japonci připravují misi s názvem Martian Moons eXploration (MMX), která si klade za cíl průzkum dvou měsíců Marsu – Phobosu a Deimosu. Oba objekty bude studovat na dálku a na povrchu jednoho z nich (pravděpodobně Phobosu) přistane, odebere z něj vzorky a ty pak dopraví na Zemi. Měli bychom se v první řadě dozvědět odpověď na spor, který pálí vědeckou komunitu již řadu let. Část vědců tvrdí, že oba měsíce Marsu jsou asteroidy zachycené gravitací Marsu. Druhá skupina se naopak kloní k tomu, že jde o gravitačně spojené pozůstatky odvrženého materiálu po kolizi Marsu s cizím tělesem. Stejně tak bychom se měli dozvědět, jaké podmínky panují na povrchu těchto měsíců i v celém okolí Marsu.