Archiv rubriky ‘Budoucnost’

OmegA – nová těžká raketa na tuhé palivo

Raketa OmegA

O tom, že se společnost Orbital ATK připravuje na novou raketu, jsme již psali. Stále však měl tento nosič jen generické označení NGL, což byla zkratka z Next Generation Launcher. Nyní firma představila bližší detaily této rakety a bylo představeno i její oficiální jméno – OmegA. Do premiérového startu sice chybí ještě několik let, ale podle informací, které Orbital ATK uvolnila, bychom se měli na co těšit. Připravovaná raketa by totiž měla disponovat velmi slušnou nosností, která ji řadí mezi těžké nosiče.

Blue Origin cílí i na armádní trh

Firma Blue Origin předložila americkému letectvu návrh, kterým de facto vstoupila do souboje s dalšími konkurenty. Nejde o nic menšího než o to, že americké letectvo bude financovat vývoj nových kosmických nosičů. Společnost Jeffa Bezose tak učinila významný krok v dlouhodobé snaze o vstup na trh s armádními starty. Proti Blue Origin budou stát návrhy SpaceX, Orbital ATK a United Launch Alliance – právě ta bude možná pro svou raketu Vulcan používat motory BE-4, které vyvíjí právě Blue Origin.

Boeing chce pro Starliner těžší misi

Umělecká představa lodi Starliner během připojování k ISS.

NASA včera vydala zprávu, která říká, že došlo k aktualizaci kontraktu CCtCap (Commercial Crew Transportation Capability), který agentura má uzavřený se společností Boeing. Změna má umožnit lepší flexibilitu komerčních testovacích letů k ISS. V rámci této změny by mohl první pilotovaný let CFT (Crew Flight Test) nést tři astronauty místo původně plánovaných dvou. Stejně tak by se mohla prodloužit i jeho délka – ze zhruba dvou týdnů na půl roku. Zajímavé je, že návrh iniciovala sama firma Boeing.

Komerční pilotované lodě jdou do finiše, aneb status CCP v 1. čtvrtletí 2018

Na konci ledna loňského roku jsme vám v tomto článku představili plán vývoje komerčních lodí na rok 2017 v rámci kontraktu CCtCap (Commercial Crew transportation Capability). Uběhlo dalších 13 měsíců a Poradní výbor NASA na svém pondělním (26.3.) zasedání Komise pro pilotované lety a průzkum (Human Exploration and Operations Committee) vyslechl prezentaci Kathlyn Lueders – manažerky programu CCP (Commercial Crew Program) o stavu přípravy obou pilotovaných lodí a jejich nosičů k prvním kosmickým letům.

Nová generace oprav satelitů

Je pravda, že v současné době není v provozu žádná technologie, která by servisovala družice, ale firma Orbital ATK připravuje možná ještě na konec letošního roku misi MEV-1, která by měla ozkoušet základní principy. Na letošní konferenci SATELLITE 2018 představila firma Orbital ATK novou generaci technologií určených pro servisování družic na oběžné dráze. Konkrétně jsme se dočkali představení dvou projektů: MEPs (Mission Extension Pods) a MRV (Mission Robotic Vehicle). Tyto dva projekty se mají připojit k vyvíjenému programu MEV (Mission Extension Vehicle), čímž vytvoří soubor produktů, který prodlužuje životnost družic na oběžné dráze.

NASA nasadila vysoké tempo přípravy stanice u Měsíce

Možná podoba stanice DSG

Projekt „nástupce ISS“, tedy stanice, která má vyrůst u Měsíce, zažil v posledních týdnech mnoho změn. NASA se dočkala návrhu rozpočtu na příští rok, kde se s touto stanicí počítá a odborníci zapojení do projektu měli ve svých diářích hned několik komplexních jednání. Jedním z nich byl i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, kterého jsme požádali o rozhovor na toto téma. Ještě, než se začtete do aktuálních odpovědí, musím podotknout, že respondent tentokrát neopakoval informace, které nám sdělil na konci loňského roku. Pokud jste tedy náš minulý rozhovor nečetli, doporučujeme Vám jej před dnešním článkem.

Ultima Thule – přezdívka pro cíl New Horizons

Drobný objekt, který jsme doposud znali jen pod označením 2014 MU69 a kolem kterého 1. ledna 2019 proletí sonda New Horizons, se dočkal snáze zapamatovatelného označení – Ultima Thule. „Jméno pochází od dávných kartografů, kteří pojmenováním Thule označovali vzdálený a dosud neobjevený ostrov daleko na severu. Mělo jít o nejsevernější místo na Zemi,“ vysvětluje Mark Showalter, člen týmu New Horizons a pokračuje: „Ultima Thule, tak bývá překládána jako „vzdálenější než Thule“, nebo „až za Thule“. Tento výraz se začal používat jako metafora pro záhadná místa za hranicemi známého světa.“ Z tohoto hlediska tak dává přezdívka pro nejvzdálenější objekt, který kdy prozkoumáme zblízka, smysl.

Naděje na marsovský dron stále žije!

Matthew Golombek z JPL drží v rukou plnorozměrový model projektu Mars Helicopter.

Je to už víc než rok a půl od chvíle, kdy jsme na našem webu vydali článek, pojednávající o mimořádně zajímavé možnosti, že by spolu s vozítkem Mars rover 2020 vypravila NASA i vrtulový dron. Ten by nebyl určen k nějakým dlouhým letům, ale s vozítkem by aktivně spolupracoval. Z nadhledu by totiž mohl sledovat terén, kam se rover chystá jet, což by značně pomohlo pozemským plánovačům. Dlouhé měsíce jsme o dronu nic neslyšeli a naděje začala pomalu hasnout, až nyní se objevila jiskřička, která naznačuje, že bychom se mohli přeci jen dočkat. NASA by totiž v blízké době měla definitivně rozhodnout, zda dron k chystané misi přidá, či nikoliv.

Kanada připravuje vylepšení ISS

Zařízení pojmenované DOC (Dextre-Operated Camera) už svým názvem ukazuje, že bude spolupracovat s manipulátorem Dextre, který se již na ISS několik let nachází. DOC má za úkol provádět vizuální inspekci ISS a hledat na jejím povrchu jakékoliv stopy a známky poškození. Kromě toho bude monitorovat přílety a odlety nejrůznějších zásobovacích lodí. Pokud se nic nepokazí, mělo by se toto zařízení o velikosti srovnatelné s mikrovlnnou troubou na stanici dostat v roce 2021.

Vesmírná architektura (9. díl)

V minulém díle jsme opustili Mezinárodní vesmírnou stanici – obří laboratorium v kosmu. Za to tentokrát se vydáme do „vod“ zatím stále ještě neznámých. Nahlédneme totiž do možné budoucnosti, která v podstatě mohla být v některých případech dokonce i realitou, protože některé projekty a revoluční myšlenky jsou stejně staré, ba i starší, než kosmonautika sama. Mnohdy jejich uskutečnění brání technická proveditelnost a jindy zase vůle či prostředky nebo dokonce chybí odvaha vydat se za hranice možného. Vždyť už sám slavný kosmonaut Alexej Leonov jednou řekl, že pokud by se tehdejší vedení pořád něčeho nebálo, mohli Rusové obletět Měsíc v kosmické lodi Zond ještě před Američany. „Nevím, čeho se pořád báli“ vzpomíná. „ My jsme byli připraveni. Jenomže byrokrati start stále odkládali…“ Víme také, že i Sergej Koroljov od začátku snil o cestách na Mars či základně na Měsíci a pozadu nezůstal ani jeho oponent Wernher von Braun, který zacházel ve svých představách mnohdy ještě dál. Například často vyprávěl o obřích stavbách na orbitu Země, jako by měly být doslova „zítřejší realitou“ a nebál se přitom řádně přehánět. Ve skutečnosti jsou ale i dnes jejich sny stejně vzdálené jako kdysi.  Zato zajímavých projektů od té doby značně přibylo a pokud některé z nich mají být opravdu někdy realizované, neobejdou se bez vesmírných architektů. Na opravdové „vesmírné radovánky“ si však musíme ještě nějaký ten čas počkat.